Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petra Lastovecká se opět může cítit pod tlakem. Ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) i některé poslance zajímá, proč nadřízenému státním zástupci nepředložila přes jeho opakované výzvy kompletní spis. A zda tím mohla způsobit průtahy, které by mohly znamenat její kárnou odpovědnost.
Státní zastupitelství je hierarchický systém, který se řídí zásadou nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů. Orgány činné v trestním řízení jsou v jeho přípravné fázi povinny organizovat si svou činnost tak, aby účinně přispívaly k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. Zákon o státním zastupitelství pak přímo ukládá státním zástupcům odpovědně plnit úkoly bez zbytečných průtahů.
Také v pokynech obecné povahy nejvyššího státního zástupce o postupu v trestním řízení či o výkonu dohledu se na několika místech mluví o tom, že státní zástupce musí postupovat tak, aby trestní řízení probíhalo plynule a bez průtahů, přičemž spisové materiály má předkládat nadřízeným stupňům k rozhodování „bezodkladně“. V neposlední řadě i Etický kodex státního zástupce ukládá, že státní zástupci mají mezi sebou spolupracovat, a to v souladu s právními předpisy.
Přísnost kárných senátů
Velmi přísně kárné senáty Nejvyššího správního soudu pro prohřešky soudců a žalobců hledí na rychlost, s jakou mají státní zástupci přistupovat k rozhodování o podaných stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Pokud rozhodování trvá bez objektivních příčin déle než jeden týden, zakládá to možné kárné provinění.
V případu s policejním názvem „Stoka“, v němž nedávno státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) vyhověl stížnostem čtyř obviněných a zrušil jejich trestní stíhání, přitom došlo k velmi nezvyklé situaci. Dozorová státní zástupkyně Petra Lastovecká totiž nepředložila k rozhodnutí o stížnostech kompletní spisový materiál.
Respektive neučinila tak opakovaně, přestože jí to nadřízený „stížnostní“ státní zástupce dvakrát uložil. Ten tak musel rozhodnout o měsíc později, a to na základě neúplného spisového materiálu. Lze tak usuzovat, že velmi pravděpodobně došlo k několikatýdennímu zdržení při jeho rozhodování. Sám nadřízený žalobce do odůvodnění napsal, že odpovědnost za předání kompletního spisového materiálu má policejní orgán a dozorový státní zástupce.
Interpelace Válkové
O případ se již zajímají i opoziční poslanci a ministr Blažek obdržel podle informací České justice minimálně jednu interpelaci, která se možné kárné odpovědnosti za průtahy při postupu státní zástupkyně Lastovecké týká. Tu mu měla adresovat bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Samotný Blažek je nicméně jako potenciální kárný žalobce opatrný. „Bez znalosti konkrétního případu se nemohu explicitně vyjádřit k tomu, zda vámi popisované pochybení dozorové státní zástupkyně může naplňovat znaky kárného provinění. Bude však nezbytné věc posuzovat ve světle stávající judikatury kárného senátu Nejvyššího správního soudu např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2017, č. j. 12 Ksz 8/2016, podle kterého platí, že na stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání je nezbytné reagovat v řádech dnů,“ napsal ministr České justici. I v tomto případě se proto obrátí na vedoucí státní zástupce s žádostí o vysvětlení. Vzápětí zaslal České justici svůj komentář, ve kterém se kriticky vyjadřuje k útokům na poslance, kteří se zajímají o okolnosti případu Stoka. „Navodíme-li ve společnosti atmosféru, v níž se budou nejen poslanci, ale i jiní stěžovatelé bát skandalizace jen proto, že se zajímají o činnost policie či státního zastupitelství, uvolníme v jedné z nejmocnějších částí státního aparátu prostor bez veřejné kontroly. A tím vznikne úrodná půda pro bezpráví. Sebelepší úmysly ochránců zbožštělé „nezávislosti“ těchto složek státu na tom nic nemění,“ uvedl ministr. Celý komentář si můžete přečíst zde.
Mohlo by vás zajímat
Podle Daňhela jde o ojedinělou situaci
Podle Vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela by měl bezesporu státní zástupce ověřit, zda je takto předložený trestní spis úplný a způsobilý k rozhodnutí o stížnosti. Zároveň dodává, že za úplnost spisu odpovídá policejní orgán, které v této fázi řízení vede. „Situaci, na kterou nyní svým dotazem upozorňujete, aktuálně vnímám jako ojedinělou, způsobenou zřejmě rozsahem trestního spisu a nutností předložit spis ve lhůtě co nejkratší, avšak jistě budu věnovat pozornost tomu, aby byly v případech, kdy o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhoduje nadřízené státní zastupitelství, byly trestní spisy předkládány kompletní,“ reagoval na dotaz České justice Daňhel.
V případu Stoka, v němž již několik let policie pod dozorem státní zástupkyně Lastovecké vyšetřuje podezření z machinací při nakládání s obecním majetkem v Brně, došlo na začátku letošního roku k neočekávaném vývoji. Státní zástupce NSZ totiž vyhověl čtyřem stížnostem obviněných a zrušil jejich trestní stíhání. V jednom případě přitom stížností státní zástupce konstatoval, že policie založila obvinění na omylu, neboť si spletla osobu v odposleších. Rozhodnutí NSZ vyvolalo reakci ministra spravedlnosti Blažka, který kritizoval práce policie a státního zastupitelství. Kritiku naopak vyvolaly dotazy ministra podle zákona o státním zastupitelství, kdy se jako kárný žalobce zajímal o některé informace a žádal o podklady k odpovědím na poslanecké interpelace. V sobotním rozhovoru pro deník Právo nejvyšší státní zástupce Igor Stříž prohlásil, že ministr Blažek sice „není žádný Mirek Dušín“, ale v případě položených dotazů postupoval podle zákona.
Petr Dimun
