Ústavní soud (ÚS) se v minulosti již mnohokrát zabýval návrhem skupiny poslanců či senátorů na zrušení zákona nebo jeho části. Prezident Petr Pavel se tento týden rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Podle něj je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal ÚS. Buď se na něj obrátí poslanci či sám prezident.
-ÚS eviduje v databázi svých rozhodnutí 191 případů, kdy se zabýval schválenými zákony na návrh skupiny poslanců či senátorů. Zatím naposledy ÚS letos 28. února rozhodl, že banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty. ÚS zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů.
Dvakrát se ÚS zabýval tzv. pandemickým zákonem. V březnu 2021 podala skupina tehdy opozičních senátorů za STAN, Piráty a ODS k ÚS návrh na zrušení částí zákona, které omezovaly rozsah kompenzací za uzavřené provozovny. Pandemický zákon jako celek u ÚS obstál, soudci pouze zrušili část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených protiepidemickými opatřeními. Podruhé se loni v březnu na ÚS obrátila opoziční hnutí ANO a SPD s návrhem na zrušení části pandemického zákona, jehož vládní novelu Sněmovna schválila v únoru zrychleně ve stavu legislativní nouze. Opozice kritizovala například právě projednání novely ve stavu legislativní nouze. ÚS loni v září návrh ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona zamítl.
Vrbětice, exekutoři i zdravotní péče
Dalším zákon, který loni řešil ÚS, se týkal odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. ÚS jeho část zrušil. Nárok na odškodnění tak získali i lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podala skupina senátorů z klubu STAN.
Loni a předloni ÚS zamítl několik návrhů skupin poslanců či senátorů týkajících se platných zákonů. Loni v květnu například zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Podnětem senátorů, podle kterých je mechanismus smluv a úhrad nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, se soudci zabývali od roku 2018. Loni ÚS například zamítl i návrh z roku 2018 týkající se tzv. liniového zákona, v roce 2021 například návrhy týkající se výše rodičovského příspěvku, principu teritoriality soudních exekutorů či role školských poradenských zařízení.
Volební zákon i daně
Velkou pozornost vyvolalo v únoru 2021 rozhodnutí, kterým ÚS zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia. Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňovala menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Po zveřejnění rozhodnutí ÚS tehdejší prezident Miloš Zeman oznámil, že neudělí předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Zemana Rychetský poškodil ČR zrušením volebního zákona v době volební kampaně. O udělení řádu Rychetskému přitom Zeman informoval 28. října 2020, předávání státních vyznamenání ale znemožnila pandemie koronaviru.
V červnu 2021 ÚS rozhodl o daňovém balíčku rušícím tzv. superhrubou mzdu, který Zeman nepodepsal. ÚS zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.
-V srpnu 2021 ÚS zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení.
Střet zájmů a prodejní doba
V únoru 2020 ÚS oznámil, že zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců hnutí ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. V odůvodnění soudce Jan Filip uvedl, že námitky jsou nedůvodné. Zeman zákon přezdívaný lex Babiš napadl v únoru 2017. Norma omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám. Podle Zemana porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zeman také chtěl, aby ÚS zrušil ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zákon dopadl především na předsedu ANO Andreje Babiše.
V minulých letech ÚS také několikrát rozhodoval o vládních opatřeních týkajících se pandemie nemoci covid-19. V únoru 2021 například vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod zavedených kvůli šíření koronaviru. V prosinci 2020 ÚS odmítl například návrh skupiny senátorů za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii odkládaly placení nájmů z bytů a nebytových prostor.
V březnu 2019 ÚS zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Velké obchody tak musí být o některých svátcích zavřené. V říjnu téhož roku se ÚS postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. O rok dříve ÚS například vyhověl senátorům a škrtal v zákonech o azylu a pobytu cizinců (Sněmovna schválila novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv v létě 2017 v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců a omezit migraci) či z podnětu senátorů provedl dílčí změny v tzv. protikuřáckém zákoně.
Předčasné volby
Významné dopady měla řada rozhodnutí ÚS i v minulých desetiletích. Například v lednu 2001 ÚS na návrh prezidenta Václava Havla a skupiny senátorů významně zasáhl do novely volebního zákona, kterou na základě opoziční smlouvy předtím prosadily ODS a ČSSD. ÚS zrušil část této novely týkající se mimo jiné zvýšení počtu volebních krajů pro sněmovní volby a způsobu přepočtu hlasů na mandáty. Novela podle soudu vnášela do poměrného volebního systému zakotveného v ústavě příliš většinových prvků.
Ve stejném roce ÚS dal za pravdu Havlovi i ve sporu o jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem a Oldřicha Neidermeyera viceguvernérem České národní banky (ČNB). Tehdejší premiér Miloš Zeman a jeho kabinet Havlovo rozhodnutí napadl s tím, že ke jmenování guvernéra a viceguvernéra je nutný spolupodpis (kontrasignace) premiéra nebo jím pověřené osoby. ÚS návrh na zrušení Havlova rozhodnutí zamítl.
V září 2009 ÚS zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, který parlament přijal po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) v březnu 2009. ÚS odmítl způsob, kterým sněmovna chtěla dospět k předčasným volbám vyhlášeným na říjen 2009. ÚS vyhověl stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka. Sněmovní volby se poté konaly v řádném termínu na jaře 2010.
V březnu 2011 ÚS kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil balíček sociálních škrtů, který vláda Petra Nečase (ODS) v listopadu 2010 prosadila v parlamentu. ÚS dal zároveň vládě šanci k jeho novému prosazení procedurálně správným způsobem. Návrh na zrušení balíčku podali sociální demokraté.
(čtk, epa)
