Osmdesát poslanců navrhlo uzákonit zemské vlajky a znaky historických zemí Čech, Moravy a Slezska. Návrh zakotvuje povinnost označit území. Zákon je symbolickým uznáním Čech, Moravy a Slezska pro společnou státnost a provádí Ústavu, uvádějí poslanci. Návrh podepsali všichni zástupci parlamentních stran kromě Pirátské strany.
Poslanecký návrh podepsali zástupci stran vládnoucí pětikoalice jakožto i opozičních stran ANO11 a SPD. Pod návrhem jsou tak příkladně podpisy předsedy opoziční SPD Tomio Okamury i jeho bratra Hayato Okamury z vládní KDU-ČSL. Návrh nepodepsal žádný člen Pirátské strany ČR.
Návrh z 1. března 2023 je v současnosti v připomínkovém řízení.
Ústava uvádí tradiční země
Podle preambule návrhu tím uznávají poslanci „dobrou tradici státnosti zemí Koruny české“ a chrání „dějinný odkaz našich předků“.
Poslanci v návrhu předkládají vizuální podobu i pravidla používání zemských znaků a vlajek.
Kromě toho jde podle poslanců o provedení příslušného ustanovení Ústavy: „V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku, zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě. Navržená zákona úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemi Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko,“ stojí v obecné části odůvodnění návrhu.
„My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku…,“ zní úvod Ústavy.
Podle poslanců ji návrh realizuje: „Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti. Výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku,“ uvádí pak v důvodové zprávě navrhovatelé.
Znaky a vlajky bude moci užívat každý
Co se týče vizuálních návrhů, vycházejí poslanci ze současné podoby znaků, jak jsou již používány. Například u znaku Moravy se opírají o variantu z Jihomoravského kraje: „V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. ze 7. 12. 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve 4. poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části (např. Znojmo, Napajedla, Mariánské Hory, Královo Pole, Vítkovice),“ navrhují poslanci.
Zemské znaky a vlajky bude podle návrhu moci „užívat každá osoba vhodným a důstojným způsobem“.
Návrh obsahuje povinnost označit území
Návrh také výslovně zakotvuje povinnost označit zemskými znaky území té které země. „Tabulí s příslušným zemským znakem se vyznačí začátek území zemí Čech a Moravy na dálnicích a silnicích zpravidla dle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948. Podrobnosti může upravit vláda nařízením,“ uvádí se doslova v návrhu §4 Užívání znaků a vlajek.
Zemské uspořádání převzala nově vzniklá Československá republika od Rakouska-Uherska v roce 1918. Uspořádání státu do tří zemí zrušili komunisté k 1. lednu 1949, kdy tyto tři země rozdělili na kraje a poté na okresy.
Irena Válová
