Policie si neví rady, jak postupovat při zajišťování cizinců za účelem jejich předání jinému státu v případě, že se jedná o tzv. potenciálně zranitelné osoby. Vyplývá to z aktuální judikatury správních soudů. Tu navíc provází i nezvyklá výměna názorů mezi Městským soudem v Praze (MS) a Nejvyšším správním soudem (NSS). Senát v čele s Josefem Baxou totiž vyčetl MS v Praze, že se při hodnocení žalobce, HIV pozitivního trans muže, který je v procesu přechodu na ženu, dopustil zbytečných sarkastických morálních pouček.
Cizinecká policie se potýká s problémem, jak naložit se zadrženými osobami cizí státní příslušnosti, které mohou spadat do tzv. kategorie potenciálně zranitelných osob. Doposud standardní postup, kdy lékařské vyšetření stanoví, zda může být osoba zadržena a umístěna do některého z pobytových zařízení pro cizince, kde po soudem stanovenou dobu vyčkají do ukončení procesu jejich předání jinému státu, totiž narazil u správních soudů.
Senát v čele se soudcem Josefem Baxou minulý rok v srpnu vyhověl kasační stížnosti žalobkyně, konkrétně HIV pozitivního muže, který je v procesu přechodu na ženu, a určil, že správní orgány se musí při posuzování možnosti jejich zajištění více zabývat otázkou, zda se jedná o osoby potenciálně zranitelné. Velmi zjednodušeně jde o to, že na rozdíl od tzv. přijímací směrnice EU má ta „návratová“ taxativně určený výčet potenciálně zranitelných osob, který výslovně postrádá kategorii vážně nemocných.
NSS v tomto rozhodnutí nicméně upozornil na doporučení Evropské komise, které rozšiřuje tento taxativní výčet i na další kategorie. Takto potenciálně zranitelné osoby by neměly být umísťovány do obvyklých cizineckých zařízení a měl by jim být zajištěn speciální režim, odpovídající jejich potřebám.
Mohlo by vás zajímat
Posouzení, zda jde o zranitelnou osobu
Správní orgány tak musí podle názoru Baxova senátu v takových případech, nasvědčují-li tomu okolnosti, speciálně zjišťovat, zda jde o potenciálně zranitelnou osobu a zda jsou v případě jejího zajištění v některém z pobytových zařízení k dispozici tomu odpovídající podmínky. „Při rozhodování o zajištění tedy musí správní orgán posoudit, zda nejedná se zranitelnou osobou. K tomu by měl dojít na základě informací, které má v době rozhodování k dispozici. Pokud se správní orgán během řízení dozví, že jedná s osobou, která trpí vážnou nemocí, měl by danou informaci vnímat jako „výstražnou červenou kontrolku“ s nápisem: potenciálně zranitelná osoba,“ uvádí se v rozhodnutí NSS (1 Azs 218/2021).
V případě tohoto trans muže v procesu přechodu na ženu tomu tak podle NSS nebylo. Správní orgány totiž nejen, že nezjišťovaly, zda je zajištěna zdravotní péče v daném zařízení pro HIV pozitivní osobu, ale ani nezohlednily fakt, že byla po operaci prsou a pozadí a užívala hormonální léčbu.
Zbytečné morální poučky
MS v Praze pak Baxův senát vyčetl, že se sice otázkou, zda se jedná o potenciálně zranitelnou osobu zabýval, avšak jeho hodnocení popsal NSS jako „problematické“, neboť se MS dopustil „zcela zbytečných morálních pouček“.
„Sarkastická poznámka městského soudu ad hominem ohledně „volnočasových aktivit“ stěžovatelky (jak městský soud nazývá skutečnost, že k zadržení stěžovatelky došlo v 2:45 hod. v gay klubu a že při sobě měla sáček kokainu) totiž není relevantní pro zhodnocení, zda stěžovatelka je nebo není zranitelnou osobou. Nejvyšší správní soud rovněž podotýká, že ze správního spisu nevyplývá, že by se stěžovatelka doznala k tomu, že sáček kokainu měla pro vlastní potřebu, jak tvrdí městský soud. V protokolu o výslechu účastníka správního řízení na otázku, zda užívá návykové látky, odpovídá záporně. Závěr městského soudu o tom, že stěžovatelka se neléčí, protože nemá zdravotní pojištění, není rovněž ničím podložen. Samotná skutečnost, že nemá zdravotní pojištění, totiž automaticky neznamená, že se nijak neléčí. Žalovaný ani městský soud se stěžovatelky na její léčebný režim vůbec neptali. Zranitelná osoba navíc nepřestává být zranitelnou v závislosti na tom, do jaké míry se léčí nebo neléčí. Městský soud namítal, že stěžovatelka uvedla, že je naprosto zdravá. To ale přímo kontrastuje s její HIV diagnózou. Zranitelné osoby navíc ani nemusí vědět o své zranitelnosti, nebo na svou zranitelnost nechtějí poukazovat. O to důležitější je úloha správních orgánů a soudů při identifikaci zranitelných osob. Pokud mají k dispozici informace, které jsou relevantní pro možný závěr o zranitelnosti určité osoby, musí se jimi zabývat. Jenom tak totiž mohou svůj přístup k jednotlivým zranitelným osobám přizpůsobit s ohledem na jejich speciální potřeby,“ uvedl k tomu NSS.
Výstražná kontrolka
A MS v Praze, vázán judikaturou NSS, ji začal také aplikovat. Nedávno totiž zrušil rozhodnutí policie o zajištění dalšího HIV pozitivního trans muže, původem z Kuby, který byl před pěti lety vyhoštěn z Německa a Nizozemí mu do roku 2024 zakázalo pobyt v schengenském prostoru. Ten se ovšem sám dostavil na služebnu policie, když šel nahlásit krádež cestovního dokladu.
A ačkoliv zde policie nechala vypracovat speciální lékařskou zprávu Fakultní Nemocnicí na Bulovce, tak podle názoru soudu ani tento postup neodpovídá požadavkům judikátu Baxova senátu.
„Ze správního spisu se, pravda, podává, že se žalované v projednávané věci patrně rozsvítila ona Nejvyšším správním soudem zmíněná výstražná červená kontrolka s nápisem „potenciálně zranitelná osoba,“ když zjistila informaci o nákaze žalobce virem HIV, avšak její následný postup nelze hodnotit jako zcela odpovídající požadavkům Nejvyššího správního soudu uvedeným ve shora označeném rozsudku. Žalovaná, jak uvedla ve svém vyjádření k žalobě a jak vyplývá ze správního spisu, sice zajistila žalobci vyšetření lékařem ve FN Bulovka, avšak nijak tuto skutečnost nepromítla do odůvodnění napadeného rozhodnutí a příslušnou lékařskou zprávou z předmětného vyšetření žalobce, byť jakkoli stručnou, se v napadeném rozhodnutí rovněž nijak nezabývala. Ani jinak se žalovaná otázkou možné zranitelnosti žalobce v napadeném rozhodnutí nezabývala, v čemž je třeba dát žalobci za pravdu. Proto ve světle shora zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze než uzavřít, že žalovaná zatížila napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, když se v něm nijak nezabývala možnou zranitelností žalobce,“ konstatuje se v aktuálním rozhodnutí MS v Praze.
Muž nevykazoval zdravotní problémy
A protože ho vydal ten stejný soudce, jehož rozhodnutí v srpnu minulého roku podrobil Baxův kritice za zbytečné mravní poučky, nevyhnul se v odůvodnění tomu, aby se k této věci nevrátil.
„Jestliže totiž Nejvyšší správní soud ve shora označeném rozsudku dospěl k závěru, že je třeba přistupovat k jako potenciálně zranitelné osobě k HIV pozitivnímu trans gender cizinci, který navenek nevykazuje žádné známky zdravotních potíží ani je nijak před správním orgánem neuplatňuje, nijak se soustavně neléčí, a že poukaz na absenci jakéhokoli léčebného režimu vyplývající mimo jiné z vedení pestrého nočního života, z něhož jej vyrušila pouze pobytová kontrola ze strany policie, je jen irelevantní sarkastickou poznámkou a zcela zbytečnou morální poučkou, pak nelze přistupovat jinak k žalobci v projednávané věci, který byl zajištěn za mnohem méně explicitních okolností poté, co se bezelstně dostavil na pracoviště žalované za účelem nahlášení ztráty cestovního dokladu v důsledku krádeže,“ uvádí se v rozhodnutí, k němuž došlo na konci letošního února.
A krátce na to následovalo další rozhodnutí MS, již od jiného soudce, které opět důsledně reflektovalo „Baxův“ judikát. Opět se jednalo o transgender osobu, která uvedla, že je HIV pozitivní. Ale protože se cítila od pasu nahoru jako žena a dolů jako muž, tak „při osobní prohlídce na jeho žádost vrchní část jeho těla prohlížela policistka a spodní část těla prohlížel policista“. Ani v tomto případě podle soudu policie nevyhověla požadavkům NSS, když zajistila lékařskou zprávu, konkrétně z Ústavu soudního lékařství 2. LF UK, která nezjistila žádná zdravotní omezení pro účely umístění osoby v pobytovém zařízení.
Toto rozhodnutí se však od předchozích liší v tom, že soudce dospěl k závěru o nedostatečnosti přijímací směrnice EU, neboť mezi osoby potenciálně zranitelné by mohly patřit i příslušníci sexuálních menšin a transgender komunity. „Ve výčtu typových zranitelných osob v čl. 21 přijímací směrnice, který je demonstrativní, jsou výslovně jmenovány osoby trpící závažnou chorobou; dle soudu by ale mezi osoby náchylné ke zranitelnosti mohly patřit i příslušníci sexuálních menšin včetně osob s trans genderovou identitou (především patří-li i do jiné potenciálně zranitelné skupiny, např. právě osob se zdravotními obtížemi),“ konstatuje se v rozhodnutí MS.
Pokud soudy zruší rozhodnutí o zajištění cizince, správnímu orgánu se již věc nevrací k novému řízení a zajištěná osoba musí být propuštěna.
Petr Dimun
