Vláda by měla kvůli směrnicím EU podpořit podle senátního sociálního výboru rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v boji proti diskriminaci. Ombudsman by měl mít možnost přispívat svými stanovisky do soudních řízení, podávat žaloby v případech významné systémové diskriminace a účastnit se řízení ve veřejném zájmu. Výbor se na tom dnes shodl na návrh Marka Hilšera z klubu Starostů.
„Posílení mandátu veřejného ochránce práv může pomoci odhalit případy diskriminace v praxi a snížit náklady související se soudním řízením pro oběti diskriminace,“ uvedl senátor.
Státy EU mají podle návrhů směrnic vytvořit lidskoprávní instituci pro rovné zacházení, která by byla nezávislá na vnější kontrole a měla by mít právo vydávat závazná rozhodnutí podobně jako orgány výkonné moci. Podle kabinetu je to protismyslné. Směrnice by podle něj neměly obsahovat například detailní požadavky na strukturu navrhované instituce.
Vláda už Sněmovně předložila novelu antidiskriminačního zákona, podle níž by měl v budoucnu pomáhat pracovníkům ze zemí EU a jejich rodinným příslušníkům proti případné diskriminaci v Česku. Novela počítá s tím, že ombudsman by poskytoval metodickou pomoc při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace. Bude také zveřejňovat zprávy a vydávat doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů EU. Podle vlády by tento úkol nemohly vykonávat jiné úřady, protože by nenaplnily požadovanou míru nezávislosti. Rozšíření pravomocí ombudsmana je podle vlády také úspornějším řešením než zřízení nového úřadu.
Návrh zákona počítá s tím, že kancelář veřejného ochránce práv zřídí kvůli této problematice sedm nových pracovních míst. Tři noví zaměstnanci budou mít na starosti osvětu a výzkum, další tři budou vypracovávat analýzy a sedmý člověk bude mít na starosti vnitrostátní i mezinárodní spolupráci. Všichni budou muset mít magisterské vzdělání v oboru právo. Ročně by to mělo znamenat navýšení nákladů asi 4,5 milionu korun.
Mohlo by vás zajímat
Hlavním úkolem ombudsmana je ochrana občanů proti byrokracii státu. Nesmí vstupovat do soukromých sporů, ale může poukazovat na pomalý postup státních institucí v nejrůznějších kauzách, vyzývat je k nápravě jejich chybných či nedostatečných rozhodnutí nebo navrhovat zákonodárcům úpravu zákonů tak, aby měla veřejnost větší právní jistoty. Ve Sněmovně leží i další návrh zákona, který by měl ombudsmanovi například umožnit podávat veřejné žaloby proti diskriminaci nebo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů.
