Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petra Lastovecká, která vykonává dozor nad postupem policejního orgánu v případu „Stoka“, podle nadřízených opakovaně pochybila. Vyplývá to z odpovědí vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela a nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, které minulý týden doputovaly k poslancům skrze ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Státní zástupkyně VSZ v Olomouci Petra Lastovecká nepostupovala správně, když nebyla schopna přes opakované výzvy státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) dodat k rozhodnutí o stížnosti obviněných z případu Stoka proti zahájení trestního stíhání potřebný spisový materiál.
Stejně tak nebylo podle jejího nadřízeného v pořádku, jak okomentovala veřejně rozhodnutí o zrušení stíhání dvou obviněných žen v tomto případu. Vyplývá to z odpovědí na písemné interpelace, které od ministra spravedlnosti Pavla Blažka v průběhu minulých dnů obdrželi poslanci ODS, hnutí ANO a KDU-ČSL. Česká justice měla možnost se s obsahem jednotlivých odpovědí na interpelace seznámit.
Ne zcela profesionální vyjádření
„Vyjádření státní zástupkyně pronesené v průběhu prověřování, v době, kdy ještě nebylo o procesním ukončení prověřování rozhodnuto a znějící ‚Pracujeme společně s policií na tom, aby trestní stíhání mohlo být znovu zahájeno‘ považuji za ne zcela šťastné, a ne zcela profesionální, neboť mám obecně za to, že před vydáním rozhodnutí a jeho doručením dotčeným osobám, by nemělo být veřejně deklarováno, k jakému rozhodnutí řízení spěje,“ uvedl své stanovisko olomoucký vrchní státní zástupce Daňhel. Ten také s Lastoveckou obě pochybení osobně projednal a problémy se spisem jí vytkl.
Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže je takové řešení pochybení Lastovecké dostačující, když ve svých odpovědích využil odkazu na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která zmiňuje jako možnou formu opatření toliko „pozdvižené obočí“ nadřízeného. „Část jejího vyjádření, citovaná v písemné interpelaci poslance Ivana Adamce, jistě nebyla nejšťastnější a zcela profesionální, na druhou stranu osobně zastávám názor, že toto jednověté vyjádření nemůže zpochybnit objektivitu a nestrannost dozorové státní zástupkyně,“ dodal k tomu Stříž.
Úniky do médií
Poslanci ODS Ivan Adamec a Václav Král navíc žádali vysvětlení, že se jejich interpelace obratem dostala k některým novinářům, a to hned poté, co odešel dopis z ministerstva spravedlnosti na státní zastupitelství.
I v tomto případě olomoucký vrchní státní zástupce připustil možné pochybení. I on totiž nabyl dojmu, že k úniku informací o interpelacích mohlo dojít z VSZ v Olomouci. A je připraven, pokud by taková praxe měla nadále pokračovat, nést i osobní odpovědnost.
Mohlo by vás zajímat
„Nejprve chci obecně uvést, že jakékoliv pokoutné úniky interních informací do veřejného prostoru silně odsuzuji a považuji je za nezákonné, škodlivé a ohrožující jak pověst státního zastupitelství, tak v některých případech i řádný a nerušený výkon jeho působnosti. Dále musím uvést, že v souvislosti s medializací Vašich žádostí dle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, resp. v souvislosti s písemnými dotazy novinářů, které medializaci bezprostředně předcházely, jsem z časové posloupnosti jednotlivých kroků, které byly v té době ve vztahu k těmto Vašim žádostem v průběhu jejich vyřizování činěny, nabyl, podobně jako oba uvedení poslanci, také dojmu, že k úniku informací o interpelaci Mgr. Adamce a o Vašich prvních dvou žádostech ze dne 10. 2. 2023 mohlo dojít z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (O tom, že takto mohla ze zdejšího státního zastupitelství uniknout na veřejnost interpelace poslance Ing. Krále jsem žádné indicie nezjistil.). Mohu Vás ujistit, že jsem se tomu ihned začal intenzivně věnovat, avšak bez toho, aniž bych toto své podezření dostatečně konkrétně potvrdil a mohl z něj vyvodit patřičné důsledky. V tento okamžik tedy nemám za dostatečně prokázané, že k úniku informací o podaných interpelacích došlo právě z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Současně však ani nemohu takové podezření vyvrátit, a proto se budu této problematice nadále věnovat, a to zejména přijetím organizačních opatření upravujících pravidla a podmínky styku státních zástupců se sdělovacími prostředky. Nebudou-li mé snahy v této oblasti postačující, a bude-li dostatečně relevantně zjištěno, že informace ze zdejšího státního zastupitelství jsou poskytovány jiným než zákonným způsobem, jsem zcela vážně připraven nést vlastní osobní odpovědnost,“ stojí ve vyjádření olomouckého vrchního státního zástupce Daňhela.
Stříž úniky vyloučil
To Stříž jakékoliv úniky z NSZ vyloučil s tím, že informace o interpelacích poslanců novinářce sdělil buďto on sám na základě jejích dotazů, anebo v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Z odpovědí na interpelace také vyplývá jistá vyšší míra kritičnosti Daňhela k práci Lastovecké, když naznačil, že rušení usnesení o zahájení trestního stíhání tam, kde byl dán předchozí souhlas státního zástupce VSZ, by mělo být spíše výjimečné. „Pokud by u některého ze státních zástupců k takovému postupu, tedy rušení usnesení o zahájení trestního stíhání, k nimž dal daný státní zástupce pokyn či vyslovil souhlas, docházelo ze strany nadřízeného státního zástupce opakovaně ve vícero případech, jednalo by se dle mého názoru nikoli o systémové selhání, ale o selhání jednotlivce, případně o selhání vedoucího státního zástupce v jeho řídící a kontrolní roli,“ konstatoval Daňhel.
Odposlechy ve věznici
Poslanci Královi se také dostalo částečné odpovědi na jeho dotazy, které se měly týkat soukromých záležitostí státní zástupkyně Lastovecké. Konkrétně ho zajímal „dlouholetý přátelský vztah či blízká známost“ s jedním brněnským politickým aktivistou. Z odpovědi vyplynulo, že se jedná o Svatopluka Bartíka. Ten je dlouholetým politickým oponentem a kritikem ministra Blažka.
Podle informací České justice také ministerstvo obdrželo informací, že Lastovecké byla v nedávné minulosti uložena výtka, a to někdejším náměstkem VSZ v Olomouci Pavlem Komárem. Výtku inicioval opět nadřízený státní zástupce NSZ, který zjistil, že Lastovecká požádala o sledování prostor ve Věznici Brno-Bohunice, kde se nahrála i komunikace jiných osob, než pro které bylo nařízeno sledování. Nařízené odposlechy tehdy veřejně kritizovala například Česká advokátní komora.
Pochybení spatřoval státní zástupce NSZ jednak v tom, jak široce byl koncipován návrh na povolení soudu, tedy že nevylučoval možnost záznamu komunikace i jiných, než sledovaných osob a také v tom, že když Lastovecká zjistila, že byla nahrána komunikace za účasti obhájce, tuto nahrávku nezničila, ale požádala o souhlas obviněného s využitím této nahrávky.
Petr Dimun
