Ekonomických dopadů po zavedení hromadných řízení se obávají předsedové krajských soudů. Vyčíslení nákladů a navýšení rozpočtu pro soudy k zajištění této nové agendy podle Kolegia předsedů v návrhu zákona chybí. Ministerstvo spravedlnosti navýšit rozpočet neplánuje. Zájem o novinku prý nebude veliký. „Lze se domnívat, že přinejmenším v prvních letech fungování nové právní úpravy se očekává malé množství hromadných žalob, řádově 5 ročně,“ reagoval pro Českou justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.
U spotřebitelských sporů budou lidé moci spojit více žalob v jedno a ušetří tak čas i peníze. Slibuje to návrh zákona o hromadném řízení, který na konci minulého roku Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení. Benefit pro spotřebitele však podle zástupců justice může naopak velmi zatížit soudy. „Doposud žádná taková civilní – občanskoprávní prvostupňová agenda projednávaná v senátním složení u krajských soudů není. Jedná se tak o prvek velmi nesystémový, v jehož důsledku by nejprve muselo dojít k organizační změně, patrně v podobě vytvoření zcela nových soudních oddělení, tudíž nutně by muselo dojít k posílení administrativy,“ varuje předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák s tím, že ministerstvo samo v důvodové zprávě přiznává, že hromadné žaloby budou skutkově i právně náročné. Návrh vychází ze směrnice Evropské unie a je založen na přihlašovacím, tedy opt-in principu. Žalobní skupina musí mít minimálně 20 členů.
Kolegium předsedů krajských soudů upozornilo na nutnost materiálního personálního posílení krajských soudů. Mělo by se tak stát v dostatečném předstihu před účinností zákona, uvádí předsedové v zápisu z lednového setkání. Půjde o prvostupňovou agendu, která však bude spadat pod krajské soudy. ty budou rozhodovat v senátním složení.
Známe pouze kauzu bankovních poplatků
Návrh zákona uvádí, že soudy „nebudou potřebovat žádné navýšení finančních prostředků“. Teze je však podle zástupců justice postavena na odhadech bez analýzy jakýchkoliv konkrétních dat. „Bez povšimnutí zůstává zásadní fakt, novou agendou zástupných žalob budou zatíženy krajské soudy a tato agenda bude spojena s extrémní administrativní zátěží srovnatelnou s insolvenčním řízením,“ řekl České justici místopředseda Městského soudu v Praze Pavel Pražák.
Odhady nákladů na jedno hromadné řízení:
- Okresní soud (agenda „C“)
- Průměrné náklady na 1 řízení – 5.737,96 Kč
- Průměrná délka 1 řízení – 424,25 dnů (tj. cca 1 rok, 2 měsíce)
- 1 den řízení – cca 13,5 Kč.
- Krajské soudy (agenda „C“)
- Průměrné náklady na 1 řízení – 27.364,27 Kč
- Průměrná délka 1 řízení (KS jako soud 1. stupně) – 703,25 dnů (tj. cca 2 roky)
- 1 den řízení cca 38,9 Kč.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Důvodová zpráva podle Pražáka například neobsahuje data o tom, kolik sporů vyvolaných spotřebiteli proti podnikatelům vedou nyní okresní soudy. Jedinou obecně známou kauzou tohoto typu byly tzv. „bankovní poplatky“. „Proto je výrok o rozpočtové neutralitě legislativního záměru, postavený na údajném odpadnutí těchto sporů a jejich nahrazením zástupnými žalobami, přinejmenším nepodložený. Nijak se navíc nekalkuluje s náklady na obsluhu rejstříku zástupných žalob. Kromě toho se předpokládá přesun sporů, které jsou aktuálně řešeny mimo soudní soustavu (ČTÚ, ERÚ, Finančním arbitrem apod.), na soudy. Je tedy zjevné, že tvrzení uvedené v RIA ve vztahu k justici tím spíše nemůže platit,“ dodává Pražák.
Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky důvodová zpráva náklady vyčíslila dostatečně. „Zákon o hromadném řízení nezaloží nové hmotně právní nároky, ale pouze umožní jinou, efektivnější formu vymáhání těch stávajících. Namísto 100 individuálních řízení v obdobných věcech bude možné nově vést jedno hromadné řízení,“ vysvětlil Řepka s tím, že tak dojde spíše k odbřemenění soudů.
Zástupné žaloby tedy mají usnadnit spotřebitelům uplatňování bagatelních nároků. Tyto spory se ale doposud před soudy až na výjimky nedostávaly, protože kvůli malým částkám se obvykle lidem nevyplatí se soudit.
Podle soudců se tedy dá předpokládat nárůst sporů na úrovni krajských soudů. „Důvodová zpráva je v analýze dopadů zavedení hromadných řízení rozporná v tom, že na jedné straně argumentuje odbřemeněním okresních soudů o část dosud individuálně vedených sporů v důsledku jejich přesunu ke krajským soudům, kde by měly být projednávány hromadně, ovšem na druhé straně současně poukazuje na to, že jednotlivé nároky spotřebitelů, jež by bylo možné uplatňovat hromadnou žalobou, ve skutečnosti spotřebitelé nyní u soudů vůbec neuplatňují, neboť jsou svou povahou bagatelní a spotřebitelé je tudíž mnohdy nemají motivaci uplatňovat,“ odmítá tvrzení ministerstva předseda krajského soudu v Ostravě Petr Novák.
Obsluha rejstříku hromadných žalob
Dalším výdajem státu budou mzdové prostředky spojené s obsluhou rejstříku hromadných řízení a využíváním dat pro soudní řízení, mzdové náklady IT pracovníků. „Nedomníváme se, že úpravou hromadných řízení odpadnou stovky i tisíce běžných sporů. V současné době nemůžeme ani při historické paměti charakteru naší agendy uvést žádnou skupinu spotřebitelských sporů, která by podmínky pro hromadnou žalobu alespoň teoreticky splňovala,“ uvedla předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová. Ta v oficiálních připomínkách k návrhu zákona varovala před tím, aby byla novinka spuštěna ještě před tím, než bude spolehlivě rejstřík pro hromadné žaloby fungovat.
V Evropské unii již obdoba zákona funguje ve 20 zemích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zástupných žalobách, ze které návrh vychází, byla schválena již 25. listopadu 2020. ČR ji měla implementovat do 25. prosince 2022 a má tak s její implementací zpoždění. Advokáti již dříve varovali, že pokud ČR úpravu nepřijme, hrozí žaloby různých spolků podle evropské směrnice. Úřad nyní usiluje o to, aby navržená pravidla fungovala od 25. června příštího roku.
Brusel chce po svých členských zemích harmonizaci klasických reprezentativních žalob přihlašovacího typu. Primárním cílem je ochrana spotřebitele a Evropská komise ani nemůže vyžadovat, aby úprava byla širší.
Eva Paseková
