Řešení nedostatku léků, dostupnost zdravotní péče, prevence a udržitelnost zdravotnictví – to jsou čtyři priority vlády, o kterých na právě probíhajícím II. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví promluvil premiér ČR Petr Fiala. Podle něj musí být budoucí české zdravotnictví dostatečně stabilní a robustní, aby zvládlo nápor možné příští pandemie či jiné zátěžové zkoušky, a také efektivní a flexibilní, aby dokázalo využít možnosti digitálních nástrojů a nových technologií.
První z priorit, kterou premiér Petr Fiala uvedl, je řešení nedostatku léků. „Čelili jsme období nestability v dodávkách antibiotik a některých dalších léků. Situace byla velmi společensky citlivá a způsobila obavy, některé i oprávněné. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou byl příznakem obecnějších otřesů a jedním z následků pandemie covidu, která narušila dodavatelské řetězce a nepřímo oslabila naši imunitu. Celý svět se potýkal s vyšší spotřebou léků. V České republice hovoří čísla zcela jasně: za prvních pět týdnů tohoto roku se vydalo o více než polovinu balení antibiotik více než ve stejném období roku 2022 a zároveň i víc než v době před covidem,“ popisuje premiér Fiala.
V důsledku toho musela vláda dělat to, co běžně nedělá, totiž starat se o dostatečnou zásobu léků. Díky tomu se povedlo zajistit mimořádné dodávky léčiv a do Česka tak dorazily statisíce balení antibiotik pro dospělé i děti. Na ministerstvu zdravotnictví také vznikla pracovní skupina, která pravidelně vydává přehled situace pro lékaře a lékárníky včetně doporučení ohledně dostupných alternativ. Zároveň byla připravena novela zákona o léčivech, která je v legislativním procesu, díky níž by měli výrobci držet zásobu léků pro případ výpadku na dva měsíce.
„Kroky, které jsme provedli a které ve spolupráci s námi udělali i výrobci a distributoři léčiv, vedly k tomu, že jsme se nedostali do situace, že by lidé neměli k dispozici potřebné léky nebo jejich obdobné účinné alternativy. Vzhledem k pozitivnímu vývoji by se během příštích týdnů měl trh zcela stabilizovat,“ konstatuje Fiala.
Dalším tématem, kterému je třeba podle premiéra věnovat pozornost, je dostupnost péče. Problémy dnes cítíme zejména u praktiků pro děti, ale i dospělé, a u zubařů. To platí dvojnásob v regionech.
„Dnes naštěstí nemáme umístěnky nebo podobné nástroje, kterými by stát mohl držet lékaře na nějakém místě, nebo je tam dokonce posílat, a doufám, že k něčemu takovému v této zemi za žádné vlády nedospějeme. Za dostupnost péče v našem systému odpovídají primárně zdravotní pojišťovny, a pokud v nějakém regionu scházejí lékaři, je to pojišťovna, kdo by na to měl reagovat – a z debat s panem generálním ředitelem VZP Kabátkem vím, že vytvářejí motivační nástroje pro to, aby lékaře do regionů dostali a udrželi. Přesto ale jako vláda tento problém vnímáme a hledáme způsoby, jak jej zmírnit nástroji, které máme k dispozici,“ vysvětluje premiér Fiala.
Stát podle něj může zajistit spravedlivé prostředí a také posilovat motivace. Ministerstvo zdravotnictví proto upravuje vzdělávání u pediatrů a rezidenční místa vypisuje pro odbornosti, v nichž je lékařů nedostatek. Poprosilo také nemocnice, které mají akreditaci pro obor pediatrie, aby své školence co nejdříve uvolňovaly na praxi do primární péče.
Třetí prioritou vlády je prevence, přičemž je cílem prodlužovat život ve zdraví. „Zatímco průměrná délka života v České republice roste, počet let, které prožijeme ve zdraví, bohužel dlouhodobě stagnuje. U typického občana ČR se po šedesátce rozvine vážné onemocnění, se kterým pak stráví zbytek života. Proto chceme, aby se prevence stala dominantní složkou zdravotnické politiky, byla všeobecně dostupná a efektivně předcházela vzniku a rozvoji vážných onemocnění všude tam, kde to je možné,“ podtrhává Petr Fiala.
Na tomto místě připomíná novinku, která umožňuje pojišťovnám mít ve fondech prevence větší množství prostředků. Zdravotnictví by podle premiéra také mělo občany motivovat k účasti na preventivních programech, a zároveň by mělo fungovat efektivně. S tím souvisí i usnadnění komunikace mezi lékaři, nemocnicemi a pacienty, omezení zbytných a opakovaných vyšetření či sdílení zdravotnické dokumentace v rámci digitalizace.
Poslední prioritou, kterou premiér Fiala vypíchl, je zajištění dlouhodobé udržitelnosti zdravotnictví. K té pochopitelně přispívají všechny výše zmíněné kroky, udržitelnost je ovšem podle něj třeba zajistit v horizontu desítek let tak, aby zdravotnictví bylo připraveno na demografické změny, nové technologie i další výzvy.
„To si nepochybně žádá parametrické úpravy, které už děláme, ale bude to vyžadovat i rozsáhlejší reformu. Čeká nás nepochybně změna primární péče, ošetřovatelství či prevence včetně posilování zdravotní gramotnosti,“ poukazuje Fiala. Jako důležitý krok, který už se povedlo prosadit, připomíná zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce.
„Musíme se soustředit na udržitelnost zdravotnictví, abychom do budoucna dokázali rozvíjet veškerý potenciál, který zdravotnický systém má, a dokázali dát občanům naději na několik zdravých let života navíc. Současně musí být zdravotnictví dostatečně stabilní a robustní, aby zvládlo případné nové výzvy, jako byla třeba pandemie covidu, či jiné zátěžové zkoušky. Současně musí být efektivní a flexibilní, aby dokázalo využívat nové technologie a digitální nástroje – což je také tématem dnešního setkání. Velmi proto vítám, že se tato konference zabývá vysoce aktuálními tématy, jako jsou inovace, informační systémy, telemedicína či financování nejnovějších typů terapií. To je důležité proto, abychom udělali správná politická rozhodnutí a přispěli k udržitelnosti celého systému. Doufám, že kombinací prevence i nových technologií a postupů zvládneme více problémům předcházet, než abychom jen řešili následky,“ uzavírá Petr Fiala.
Foto: Radek Čepelák
Text: Michela Koubová, Zdravotnický deník
