Evropský soud pro lidská práva (ECHR) je podle britské ministryně vnitra Suelly Bravermanové zpolitizovaný a v některých případech se rozchází s britskými hodnotami. Ministryně to řekla v rozhovoru s BBC. O den dříve připustila, že jí navržený nový zákon o migraci by mohl být napaden u soudu ve Štrasburku. Legislativa cílí na zastavení lodí, kterými přes Lamanšský průliv připlouvají do Británie lidé na útěku. Zákon kritizuje britská opozice i OSN.
Návrh nového zákona Bravermanová v britském parlamentu představila v úterý. Pokud by vešel v platnost, ministerstvo vnitra by mělo povinnost vyhostit ze země každého, kdo tam vstoupí nelegální cestou. Takový člověk by se později do Británie nemohl vrátit ani žádat o britské občanství. Výjimka by platila pouze pro nezletilé, lidi se zdravotními problémy a pro ty, kteří by se po návratu do vlasti mohli ocitnout v ohrožení života.
„Řekla bych, že je to soud, který je zpolitizovaný, intervencionistický a ne vždy se řídí postupem, který bychom uznali za řádný proces,“ uvedla Bravermanová. Dodala, že činnost soudu ve Štrasburku je v některých otázkách v rozporu s vůli britského parlamentu a s britskými hodnotami jako takovými. Bravermanová zdůraznila, že nový zákon o migraci nebude znamenat odstoupení Británie od Evropské úmluvy o lidských právech.
ECHR byl zřízen v roce 1959 a spadá pod Radu Evropy, není tedy institucí EU, kterou Británie v roce 2020 opustila. Soud už loni v červnu zakázal deportační lety, na kterých se Británie dohodla se Rwandou, kam měla za peníze posílat žadatele o azyl. Soudní řízení o legálnosti vládního programu v Británii pokračuje.
Návrh nového zákona o migraci podrobila kritice nejen britská opozice, ale také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého by legislativa porušovala mezinárodní právo.
Návrh je podle britské vlády reakcí na rostoucí počet lidí, kteří se do země dostávají nelegálně přes Lamanšský průliv. Loni jich bylo asi 45.000. V Británii je rovněž na dvacetiletém maximu počet žádostí o azyl, i přesto se ale nachází pod průměrem Evropské unie. V Británii, která má zhruba 67 milionů obyvatel, žádalo v loňském roce o azyl zhruba 75.000 lidí. V Německu, které má kolem 83 milionů obyvatel, to bylo asi 240.000 žadatelů.
Přetížení britského azylového systému je podle opoziční Labouristické strany způsobeno především špatným hospodařením a administrativní organizací zaměstnanců, nikoliv loďmi s migranty. Na pomalost a neefektivní fungování britského azylového systému poukázal také UNHCR.
(čtk)