Částečnou dekriminalizaci neplacení výživného nebo zrušení speciálních vyšších sazeb za opakované krádeže navrhuje aktuálně pracovní skupina pro efektivní trestní justici při Radě vlády ČR pro lidská práva. Situace je vážná, počet vězňů se nedaří snižovat a trestní politika nadužívání trestní represe u méně vážných činů stále pokračuje, míní odborná veřejnost. Otec a matka ve vězení dětem život nezajistí, stíhejme jen úmysl a vážný dopad, radí skupina.
Plán na dekriminalizaci některých trestných činů a na změnu sazeb za opakované, avšak méně společensky škodlivé činy, oznámila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v pondělí 6. března 2023. Situaci přeplněných věznic řeší i resort spravedlnosti a chce prosadit širší udílení peněžitých trestů.
„V současné době má Česká republika v přepočtu na počet obyvatel 5. nejvyšší míru uvěznění v EU. Dle odborné studie Nejvyššího státního zastupitelství je hlavní příčinou délka ukládaných trestů. Nadužívání trestu odnětí svobody má negativní sociální i ekonomické důsledky. Dle doporučení OSN a Rady Evropy má být nepodmíněný trest odnětí svobody využíván až v nejkrajnějším případě, kdy je třeba izolovat nebezpečného jedince od společnost,“ zdůvodňuje své návrhy pracovní skupina pro efektivní trestní justici.
Členy skupiny jsou soudci, státní zástupci, advokáti i právní profesionálové z akademických kruhů jakožto i zástupci ministerstva spravedlnosti a představitelé vězeňství. Už dva roky se shodují, že situaci je třeba změnit. Konkrétnější plán s přesnými čísly předložila skupina vládě už loni v květnu. Už tento plán obsahuje návrh na změnu sazby respektive depenalizaci u opakovaného trestného činu krádeže.
Za opakovanou krádež sedí 10% vězňů
Ke zvýšení sazeb došlo novelou trestního zákoníku v roce 2010 zavedením nových skutkových podstat, jejich znakem je recidiva. „Došlo k tomu i u nejfrekventovanějšího trestného činu krádeže, kde je recidiva velmi častým jevem. Dle § 205 odst. 2 TZ dokonce ani není potřeba naplnit některý z dalších znaků nutných k trestní odpovědnosti za krádež dle § 205 odst. 1 TZ, jako je např. škoda nikoli nepatrná. Tento rozdíl se ještě umocnil poté, co došlo ke zvýšení škody nikoli nepatrné. To způsobuje výrazný nepoměr v trestně politickém přístupu mezi recidivisty a ostatními pachateli. Zároveň se to výrazně projevilo i v aplikační praxi v nárůstu počtu uložených nepodmíněných trestů i jejich podílu a prodloužení délky jejich výměry, ale i nárůstu vězněných osob,“ uvádí se už v loňském dokumentu.
Tento přístup znovu navrhuje pracovní skupina změnit: „Zrušením těchto speciálních trestních sazeb u trestného činu krádeže by stát snížil vězeňskou populaci téměř o desetinu. Ročně by tím ušetřil značné prostředky. Část těchto prostředků by bylo možné využít na zintenzivnění zacházení s vězněnými osobami a osobami s uloženým alternativním trestem, což jsou oblasti, které je potřeba posilovat,“ uvádí k tomu podle zprávy zmocněnkyně pro lidská práva Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Za neplacení alimentů stíháno deset tisíc lidí
Také návrh na částečnou dekriminalizaci neplacení výživného není nový, diskutuje se o něm léta. „Dle policejních statistik se tento trestný čin dle počtů stíhaných osob řadí mezi 10 nejfrekventovanějších skutkových podstat,“ stojí v loňském dokumentu pracovní skupiny pro efektivní trestní justici. To zatěžuje celou trestní justici i věznice. „Ač se jedná o přečin, poměrně velké množství pachatelů této trestné činnosti je odsuzováno k nepodmíněným trestům odnětím svobody, a to převážně k nepodmíněným trestům do jednoho roku,“ uvádí dokument skupiny.
Podle přiložené tabulky bylo v roce 2021 trestně stíháno a obžalováno za neplacení výživného téměř deset tisíc osob. Odsouzeno jich bylo 4 428, z toho více než tisíc lidí k nepodmíněnému trestu.
„Přitom nelze říci, že by kriminalizace takového jednání výrazně přispívala k řádnému plnění vyživovací povinnosti. Naopak uvěznění pachatele může prohloubit jeho problémy se získáním prostředků na řádné placení výživného v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Současná česká právní úprava již od 1. 7. 2021 zároveň poskytuje v souvislosti s účinností zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném na nezaopatřené dítě možnost omezit tíživé dopady neplnění vyživovací povinnosti u těchto dětí, které tvoří většinu případů poškozených ve věcech zanedbání povinné výživy v trestním řízení,“ uvádí k tomu loňský dokument.
Otec a matka ve vězení dětem život nezajistí
Řešením je podle loňského návrhu omezení trestnosti takových jednání pouze na závažné úmyslné formy jednání nebo hrubou nedbalost a na situace, kdy je následkem nebezpečí nouze vyživovaného. „Takové řešení by se blížilo např. právní úpravě v ČR za první republiky či např. současné právní úpravě v Německu,“ uvádí už loňský dokument.
Podle dokumentu také analýza ministerstva spravedlnosti poukazuje na vhodnost dekriminalizace a její nahrazení postupy mimo trestní systém vedoucí k deeskalaci konfliktu mezi rodiči a snížení rizika neplacení alimentů jako je například Cochemská praxe.
A aktuální zprávě k tomu skupina přidává další nástroj: Exekuce. „Na místě je tedy podporovat účelné vymáhání výživného formou exekuce či zefektivnit systém náhradního výživného (to vše v kombinaci se sociální prací s rodinou) a trestně stíhat pouze závažné úmyslné formy zanedbání povinné výživy spočívající ve vyhýbání se vyživovací povinnosti a vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze (viz dnes § 196 odst. 2 a 3 trestního zákoníku).“
“Všichni víme, že trest odnětí svobody za bagatelní trestnou činnost je výrazně kontraproduktivní. Například potřebný sociální standard dětem zajistí spíše práce s rodinou a efektivní vymáhání výživného než otec (nebo matka) ve vězení. I proto mají návrhy Pracovní skupiny pro efektivní trestní justici smysl,“ uvádí k tomu člen pracovní skupiny pro efektivní trestní justici a současně soudce Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc Martin Hýsek.
Zpráva i dokumenty skupiny jsou zde.
Irena Válová
