Žalobu kvůli náhradě škody za kárnou řízení podané exministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem vezme náměstek současného ministra Pavla Blažka (ODS) Antonín Stanislav zpět. „Nepřijde mi férové, aby za – podle mého názoru – excesivní jednání bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána nesli odpovědnost daňoví poplatníci, resp. státní rozpočet,“ řekl Stanislav České justici. Nejvyšší soud (NS) konstatoval, že ministr spravedlnosti se může podáním kárné žaloby dopustit nesprávného úředního postupu a založit tak odpovědnost státu za způsobenou škodu. Podle Pelikána je právní závěr NS správný, k úspěchu žalobce by ale vést neměl.
Pelikán podal v roli ministra spravedlnosti na Stanislava coby advokáta kárnou žalobu před pěti lety. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu vítám, ačkoliv nemám ještě k dispozici jeho písemné znění, ale co jsem se dočetl, tak usuzuji, že po právní stránce mi dal za pravdu. Stranou nyní nechám pozadí podání kárné žaloby, to jsou pro mě již uzavřené věci a jen mohu snad s lítostí konstatovat svoji domněnku, a to že někdo vynakládá tolik síly ke způsobení osobních obtíží a mediální dehonestaci – kdy bylo nutné ihned po podání kárné žaloby volat do médií,“ řekl nyní k rozhodnutí NS Stanislav.
Pelikán České justici sdělil, že osoba Stanislava pro něj při podání kárné žaloby nehrála roli. „Kárná žaloba byla podána výhradně z důvodů v ní popsaných a zcela bez ohledu na osobu kárně žalovaného. Stejně ostatně jako i ve všech ostatních případech, které jsem řešil,“ uvedl exministr, který nyní působí jako advokát.
Blažkův náměstek s tvrzením Pelikána nesouhlasí. Za zásadní považuje nynější tvrzení Nejvyššího soudu, podle kterého si lze představit situaci, kdy by podání kárné žaloby bylo zcela zjevně nedůvodné nebo šikanózní a představovalo nesprávný úřední postup, za který by stát v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. nesl odpovědnost. „…neboť primárním účelem takového postupu by nebylo stíhat případné kárné provinění, ale kárně obviněného poškodit a způsobit mu obtíže,“ stojí v rozhodnutí. Podle Stanislava kárná žaloba exministra Pelikána mířila právě na to, aby mu způsobila potíže. „Její podání jakož i návrh opatření byl zcela absurdní. Nehledě na to, že kárný žalobce se mohl s některými údaji, které dokazovaly, splnění oznamovací povinnosti, seznámit. Ve své podstatě je pro mě věc tímto vyřešena. Podanou žalobu na náhradu škody vezmu zpět, neboť není mým zájmem, aby náhradu škody hradili daňoví poplatníci ze svých daní a já zvyšoval částky vyplacené na náhradách škody,“ dodal Stanislav.
Pelikán měl za to, že si Stanislav údajně účtoval příliš vysokou odměnu za sepis návrhu na oddlužení. Nadto měl podle Pelikána vykonávat činnost neslučitelnou s výkonem advokacie. Pelikán tehdy požadoval, aby Česká advokátní komora (ČAK) Stanislava rovnou vyškrtla ze seznamu advokátů. Kárný senát ČAK ovšem Stanislava žaloby v plném rozsahu zprostil.
Spor nakonec skončil až u Nejvyššího soudu. Podle aktuálního rozhodnutí je podání kárné žaloby ministrem nutné považovat za úřední postup, při kterém se musí dbát dodržování pravidel a předepsaných norem. Celou věcí se musí znovu zabývat obecné soudy.
Eva Paseková, Petr Dimun
