Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce zahájit debatu o zakotvení trestnosti úniků údajů z trestních spisů. Uvedl to v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. Interpelace ze začátku března se týkala okolností případů v Brně-středu. Stíhání některých lidí zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství. Podle Bělobrádka není možné veřejně dehonestovat osoby, proti kterým nemá policie ani státní zastupitelství řádné důkazy.
„Iniciování debaty o tom, aby úniky informací z trestních spisů byly trestným činem, je vzhledem k závažnosti jednou z mých naprostých priorit,“ uvedl Blažek v odpovědi, kterou dnes zveřejnil Bělobrádek na svém facebookovém profilu. Ministr spravedlnosti míní, že vzhledem k masivnosti úniků existuje „naléhavá potřeba“ k otevření odborné diskuse o jejich vymezení jako trestného činu, který by dopadal na všechny zúčastněné. „Trestný čin by tak platil bez výjimky pro všechny, ať už by se jednalo o orgány činné v trestním řízení, třetí osoby nebo novináře,“ napsal Blažek.
Osobně by Blažek byl pro takovou změnu legislativy, která by úniky informací z neveřejného přípravného řízení trestala „velmi přísně“. „Neboť zasahují do osobní integrity dotčených osob ve všech oblastech života, což ostatně dokazují mnohé příklady z minulosti,“ dodal.
Zničení života i kariéry
Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo v únoru stíhání dvou z osmi obviněných v kauze údajných machinací s městskými byty v Brně-středu. Byl mezi nimi bývalý pracovník správy nemovitostí v Brně-středu Radim Suchánek. Bělobrádek v interpelaci poukazoval na článek na serveru Novinky.cz, v němž Suchánek tvrdil, že mu stíhání zničilo politickou kariéru. „Jako člověk a jako zákonodárce chci, aby stát efektivním způsobem dokázal odhalit a k nezávislému soudu přivést osoby, které mohly spáchat trestnou činnost. Není ale možné veřejně dehonestovat a mediálně zničit ty, u kterých nemá policie ani státní zastupitelství řádné důkazy,“ uvedl. Poslanec připomněl také zastavení stíhání dvou žen, které byly podezřelé ve volně souvisejícím případu z neoprávněného nakládání s nebytovými prostory.
Blažek v odpovědi poukázal také na závěry sněmovní vyšetřovací komise z předminulého volebního období k únikům informací z trestních spisů. Komise tehdy uvedla, že tyto úniky, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, aby se stal únik informací jednou ze skutkových podstat. Blažek téma otevřel i na Bezpečnostní radě státu.
Podíl na náhradě škody ze strany žalobců
Bělobrádek v interpelaci nadnesl také možné vyžadování náhrady škody po státní zástupkyni. Ministr spravedlnosti obecně odkázal na zákonné ustanovení o odpovědnosti soudce či žalobce. Zmínil případnou kárnou odpovědnost.
Blažek v poslední době čelil kritice v souvislosti se žádostmi o informace v kauze kupčení s městskými byty v Brně. Spolek Milion chvilek ho kvůli tomu vyzval k rezignaci. Ministr dnes v otevřeném dopise odmítl, že by byl ve střetu zájmů. „Protože jsem (a Vy to ani netvrdíte) neporušil žádný zákon této země a řádně plním své ústavní a zákonné povinnosti, ve střetu zájmů nejsem a nijak nezasahuji do žádných probíhajících trestních řízení, nemám v úmyslu z Vámi uvedených ‚důvodů‘ rezignovat na funkci ministra spravedlnosti. Výkon této funkce není žádný med, ale tlaku zkreslených ‚informací‘ a podivných spekulací se podléhat nemá a nesmí,“ napsal mimo jiné Blažek.
Brněnských kauz se týkalo i několik dalších poslaneckých písemných interpelací. Blažkovi je poslali podle médií i zákonodárci ODS a hnutí ANO. Ministr k tématu sepsal blog na České justici.
(epa, čtk)
