V roce 2022 proběhlo celkem 10 výběrových řízení na soudce a byla vyhlášena 4 soudcovská výběrová řízení. V praxi se podle závěrů posledního setkání Kolegia předsedů krajských soudů potvrdilo, že nová úprava v zákonu o soudech a soudcích, která platí již více než rok, přinesla výkladové obtíže. „Zákonný podklad vstupu do justice se však ukázal jako nesmyslný, neživotný, zbytečně komplikovaný až těžkopádný a nevedoucí k proklamovanému cílu,“ shodli se předsedové soudů. Ministerstvo spravedlnosti již připravilo úpravu příslušné vyhlášky.
Výběrová řízení na soudce proběhla na Krajském soudu v Ostravě a v Praze, dvakrát na Městském soudu v Praze, na krajských soudech v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Plzni a dvakrát na Krajském soudu v Hradci Králové. Soudcovská výběrová řízení proběhla na Krajském soudu v Brně, kde byla ukončena ústní část a na krajských soudech v Praze, Ostravě a v Plzni.
Loni také proběhlo celkem 5 výběrových řízení na justiční kandidáty v Praze, Ostravě a v Ústí nad Labem a vyhlášena byla 3 výběrová řízení v Hradci Králové, Brně a v Praze.
Jak chce ministerstvo spravedlnosti změnit vyhlášku o výběru nových soudců?: Výběr soudců a justičních funkcionářů by měl být neveřejný, žádá předseda Nejvyššího soudu
Kolegium se již v minulosti shodlo v tom, že nová zákonná úprava účinná od 1. ledna 2022
(zákon č. 218/2021 Sb., který novelizoval zákon o soudech a soudcích) přinesla výkladové obtíže. „Ty se nyní v praxi potvrdily. Kolegium oceňuje snahu ministerstva a Justiční akademie o překlenutí nedostatků nové úpravy, zákonný podklad vstupu do justice se však ukázal jako nesmyslný, neživotný, zbytečně komplikovaný až těžkopádný a nevedoucí k proklamovanému cílu,“ stojí v zápise z jednání Kolegia, který má Česká justice k dispozici.
Na základě vyhodnocení praktických poznatků z nové právní úpravy tak Kolegium připomnělo návrh změny zákonné úpravy, která by spočívala zejména ve zjednodušení výběrových řízení. Jako vhodná cesta by se podle předsedů jevilo spojení výběrového řízení na justičního kandidáta a výběrového řízení na soudce. Podle Kolegia by mělo dojít také k posílení pravomocí předsedů krajských soudů, nastavení jejich aktivní účasti ve výběrovém řízení při jejich osobní odpovědnosti za řízení a správu krajského soudu a okresních soudů v jejich obvodu. Novelou zákona o soudech a soudcích chtělo ministerstvo právě oslabit vliv předsedů soudů na výběr nových soudců a výběr více centralizovat.
Ministerstvo v současné době připravuje novelu vyhlášky, která má výběr kandidátů na soudce zlepšit. Primárně předsedové krajských soudců měli problém s tím, že vyhláška umožňuje, aby uchazeči mohli podávat více než jednu přihlášku do výběrových řízení na justiční kandidáty a soudce. To vedlo k tomu, že předsedové soudů do poslední chvíle nevěděli, s kým z uchazečů mohou počítat, pokud ti uspěli v předchozím výběrovém řízení u jiného soudu.
Generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger vytýká v připomínkách návrhu, že sice usnadňuje práci vyhlašovatelům výběrových řízení, ale má negativní dopad jak na uchazeče, tak i na cíl vyhlášky, kterým by měl být výběr těch nejlepších kandidátů. Uchazeči se logicky hlásí do co největšího počtu výběrových řízení, aby uspěli po náročném procesu příprav a nelze vyloučit ani situaci, kdy některý z nich bydlí na pomezí dvou krajských soudů. Jako alternativní řešení vidí centrální písemný test a jednotlivými krajskými soudy zajišťovaný ústní pohovor.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, jde podle ministerstva spravedlnosti o drobné úpravy. „V oblasti výběrového řízení na pozici justičního kandidáta a odborné přípravy justičního kandidáta dochází zejména k drobným úpravám v oblasti oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nepřípustnosti přihlášky, náležitostí přihlášky a jejího posuzování, odstranění odlišné úrovně obtížnosti testu aplikace práva oproti výběrovému řízení na funkci soudce, precizaci obsahové náplně pohovoru a rozšíření osob, u kterých mohou justiční kandidáti vykonávat odbornou přípravu,“ vysvětluje novelu vyhlášky spravedlnost.
Eva Paseková
