Významným rozporem u novelizace zákoníku práce se ukázala být úprava elektronického doručování a digitalizace pracovněprávních dokumentů. Původně navržená úprava se nelíbila zástupcům Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Máme u řady svazů zaměstnance, kteří nejsou vybaveni příslušnou technologií, která je schopná zaručit elektronické doručování,“ řekl místopředseda odborů Vít Samek na kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Novela zákoníku práce“.
Zásadní dokumenty by podle ČMKOS měly být stále doručovány korespondenčně, aby nedošlo k diskriminaci těch zaměstnanců, kteří neumí s počítačem. „Někteří lidé nemají prakticky žádnou počítačovou gramotnost. Nemají vybavení. A neumí počítač a internet používat a ani ho používat nechtějí,“ míní Vít Samek. Podle něj je problémem i to, že elektronická komunikace není zcela bezpečná.
Reportáž z první části kulatého stolu najdete zde: Home office by měl být nárokově pro rodiče malých dětí anebo těhotné. Ministerstvo změkčuje novelu zákoníku práce
Doručovat tedy například výpověď z pracovního poměru emailem je podle něj špatné řešení. „To jsou zásadní statutární otázky člověka a spoléhat se na to, jestli email dojde nebo nedojde nebo spadne někam do koše nebo ho někdo „hackne“, to si neumím představit,“ vysvětlil místopředseda ČMKOS s tím, že odbory také nesouhlasí, aby u pracovněprávních dokumentů platila fikce doručení.
Ministerstvo nechce změny tlačit na sílu
S tím, že emaily nejsou příliš bezpečné souhlasí i předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek. Jinak ale ASO tento způsob doručování podporuje. „Když jsem měl lidi po celé republice na home office v rámci covidu, tak to fungovalo tak, že ráno byla porada. Ta se nahrála, rozdaly se tam úkoly a bylo po doručování. Vymlouvat se na to, že někdo nedostal email, to nepřipadá v úvahu,“ myslí si odborový předák.
Vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková na kulatém stolu uvedla, že resort se chce s odbory dohodnout. „Nechceme novelu tlačit tzv. na sílu. Myslím si, že zákoník práce by měl být koncipován jako kompromis hájící vyváženě práva zaměstnanců i zaměstnavatelů,“ uvedla.
Podle viceprezidenta společnosti Vodafone Jana Kloudy je jasné, že u některých profesí bude elektronické doručování problematičtější než u jiných. „Myslím, že by stát měl elektronickou formu komunikace umožnit těm, kteří jsou schopní takto pracovat a mají o to zájem. Pokud bychom to paušálně neumožnili s obavou, že v některých oblastech nebo odvětvích to není možné a zakázali bychom to všem, tak si myslím, že tím opravdu podkopeme základ digitalizace, který je jednou z vládních priorit,“ uvedl.
V soukromých firmách se komunikuje elektronicky běžně
Korporace a soukromé subjekty podle něj dnes na bázi elektronické komunikace fungují běžně. Ve Vodafonu je elektronická komunikace standardním interním nástrojem, a to již od okamžiku náboru pracovníků. Jan Klouda navrhuje, že právě elektronická komunikace zaměstnance před podpisem pracovní smlouvy by mohla být důkazem digitální gramotnosti a souhlasu zaměstnance s elektronickou komunikací také po dobu trvání pracovního poměru. „Každý z nás je odpovědný za ochranu svého soukromí. Když mám zřízenou emailovou schránku, tak je to stejné, jako když si chráním svůj dům. Také si ho zamknu a dám kolem něj plot,“ dodal Klouda. Upozornil také na to, že lidé sami dobrovolně dávají spoustu soukromého obsahu na sociální sítě.
V návrhu novely zákoníku práce je navíc uvedeno, že by s elektronickou formou komunikace musel dát zaměstnanec souhlas. „Když to tedy někdo nebude chtít, nikdo ho nenutí. Opravdu by si zaměstnanec měl uvědomit, zda je počítačově gramotný a pak se k tomu může dobrovolně přihlásit,“ uvedl legislativní expert Asociace pro aplikovaný výzkum (AAVIT) Jakub Pártl. Napadení emailového účtu je podle něj výjimečnou událostí. „Jestli zrovna v té chvíli dává někdo někomu výpověď, tak si myslím, že jsou i náhradní kanály a je otázka, zda bychom tímto neřešili problém, který je zcela marginální,“ dodal.
Lidé co pracují v lese mohou mít problémy
S tím nesouhlasí odborář Samek. „Vám to může přijít marginální, ale jestliže dostanete výpověď ve zkušební době, tak končíte z minuty na minutu. A jestli to dotyčnému nedojde a vy ho druhý den nepustíte do práce, tak z toho hned máte soudní spor,“ uvedl. Podle něj jsou jiná kategorie lidé se základní školou a ti, kteří pracují například v IT firmách. „My máme lidi, kteří se s bídou umí podepsat. Nemají třeba ani základní vzdělání, ale pracují například v lese. Dáte mu podepsat dokumenty s tím, že pokud odmítne, tu práci nedostane. To je celý ten problém, že svět vypadá dobře a krásně, když se píší zákony na fungující společnost. Ale my musíme myslet na to, kde nefunguje. Právo je nástroj pro špatné počasí, ne na dobré počasí. Pro nefungující vztahy,“ dodal místopředseda ČMKOS.
Podle zástupkyně ministerstva Dany Roučkové novela zásady pro zabezpečení firemních dat novým způsobem specifikovat nebude. „My předpokládáme, že tyto principy platí už v současné době a není je potřeba do zákona psát. Že se v tomto směru musí nastavovat nějaké nové postupy,“ vysvětlila s tím, že tato témata by měla být dána smluvně a interními předpisy.
Zákoník práce nevyhovuje IT firmám
Některé firmy by naopak uvítali ještě větší modernizaci komunikace v rámci zákoníku práce. „My jsme IT firma, která má sto tisíc lidí a jsme čistý exportér s obratem 2 miliardy euro. A já si myslím, že zákoník práce jde správným směrem, ale stále mi přijde, že je z 90. let. Že by se mohl začít více vyvíjet směrem k IT firmám,“ reagoval manažer Kiwi.com Juraj Strieženec. Se zaměstnanci se podle něj je možné dohodnout na téměř na čemkoliv a to i například proto, že v IT firmách v podstatě nejsou odbory. „Důvodů je hned několik. Asi největší je ten, že nezaměstnanost je nulová. Takže když se komukoliv cokoliv nelíbí, odejde a má okamžitě tři nabídky. A to si myslím vytváří trochu neobjektivní pohled ze strany vlády a ministerstev. Nemají jasného partnera a nevidí tuto část ekonomiky, která zaměstnává stovky tisíc lidí?“ míní Strieženec.
Účastníci kulatého stolu se nakonec shodli na tom, že řešením by mohl být dvourychlostní model. Elektronické doručování a fikce by se mohla uplatňovat u lidí, kteří jsou počítačově gramotní a u kterých by se tato schopnost musela ověřit. „Já bych se nebránil dvoufázovému ověření. Koneckonců jsem i zmiňoval ty různé zaměstnanecké platformy, které něco takového mohou v rámci velkého zaměstnavatele poskytovat,“ uvedl Jakub Pártl z Asociace pro aplikovaný výzkum.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ke změnám přistupuje na základě dvou evropských směrnic, které ČR musí aplikovat do tuzemského práva. Jde o úpravy z důvodu posilování transparentních a předvídatelných pracovních podmínek v Evropské unii a kvůli rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Povinnost „překlopit“ dvě evropské směrnice do českého právního řádu byla stanovena nejpozději do 1.8.2022, ČR je tedy implementuje po termínu.
Text: Eva Paseková
Foto: Radek Čepelák
