Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. Za půl roku přibylo v České republice dalších šedesát tisíc cizinců. Nyní jich je na území 1 116 154. Největší menšinou v České republice se stávají Ukrajinci, kterých je zde 636 282. Z Ukrajiny odešlo loni 15 milionů lidí, ale deset milionů se jich zřejmě vrátilo. Vyplývá to z aktuální zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace. Loni se také zvedl počet nelegálních migrantů.
Aktuální zprávu o situaci v oblasti migrace za 4. čtvrtletí respektive druhé pololetí roku 2022 vydalo v závěru týdne ministerstvo vnitra.
„Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K 31. prosinci 2022 bylo na území ČR registrováno celkem 1 116 154 osob cizí státní příslušnosti, z toho 782 000 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 334 154 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ uvádí ministerstvo vnitra hned v úvodu zprávy.
O února přijal stát skoro půl milionu Ukrajinců
Od poslední zprávy o migraci to znamená další nárůst o 62 586 cizinců žijících na území České republiky. Poprvé přesáhl počet cizinců v ČR jeden milión k 30. červnu 2022, kdy jich zde bylo podle pololetní zprávy vnitra 1 053 568, jak Česká justice informovala.
Podle vnitra je důvodem fakt, že ČR přijala nejvíce Ukrajinců s dočasnou ochranou: „Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ odůvodňuje počty vnitro.
Ukrajinců s dočasnou ochranou bylo v České republice loni skoro půl milionu: „Od počátku ruské agrese na Ukrajině bylo v České republice v roce 2022 vydáno celkem 473 216 dočasných ochran. Česká republika měla v roce 2022 největší počet vydaných dočasných ochran v rámci EU v přepočtu na obyvatele,“ uvádí zpráva ministerstva vnitra.
Mohlo by vás zajímat
Vnitro: Povahu pohybu Ukrajinců nelze určit
Celkem v rámci Evropské unie jdou však počty příchozích Ukrajinců do milionů: „Od počátku ruské agrese na Ukrajině do konce prosince bylo evidováno přes 15,1 mil. příchodů z Ukrajiny do EU přes hraniční přechody s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem přes: konkrétně do Polska přes 9 mil., do Rumunska bezmála 3 mil. (zahrnuje i příchozí z Moldavska), na Slovensko přes 1 mil. a do Maďarska přes 2 mil.,“ shrnuje ministerstvo vnitra.
„Ke konci prosince bylo zároveň zaznamenáno přes 10,2 mil. návratů zpět na Ukrajinu (přesnou povahu těchto pohybů však nelze přesně určit),“ dodává k tomu ministerstvo vnitra.
V ČR tvoří třetí země 80% cizinců
Největší menšinu v České republice tak tvoří Ukrajinci, kterých žije na území celkem 636 282, což je plných 57% z celkového počtu legálních migrantů v ČR. Tradičně následuje Slovensko: Slováků žije v České republice 117 265, což je 11%. Třetí pozici obsadil Vietnam s 66 340 Vietnamci (6%). Za nimi následují Rusové, kterých je v ČR 43 498 (4%). Pod dvacet tisíc lidí mají menšiny jako Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Německo, Mongolsko a Maďarsko.
Celkově ve skupině cizinců převažují lidé z tzv. třetích zemí: „Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (888 806 osob, tj. 80 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (227 348 osob, tj. 20 %),“ upřesňuje zpráva ministerstva vnitra.
Náklady na cizince doplácí zahraničí
Také o mezinárodní ochranu požádalo nejvíce Ukrajinců (280), před Turky (236) a Rusy (157). „V roce 2022 (k 31. prosinci) požádalo o mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 694 osob, což je ve srovnání s rokem 2021 více o 281, což činí nárůst o 20 %,“ komentuje čísla ministerstvo vnitra.
Doslova raketově pak narostl počet zjištěných nelegálních migrantů. „V období od 1. 1. do 31. 12. 2022 bylo zjištěno celkem 29 235 osob při nelegální migraci na území České republiky. V porovnání s rokem 2021 tak došlo k zvýšení o 18 065 osob, tj. o 161,7 %,“ uvádí k tomu vnitro. Jen zjištěných Syřanů bylo podle zprávy 20 981.
Náklady na cizince však nenesou jen občané ČR, nýbrž je stát dostává proplacené, vyplývá ze zprávy: „V prosinci byla zveřejněna informace, že se České republice podařilo získat již druhou mimořádnou pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu. Česká republika obdržela 652 mil. korun. Spolu s první mimořádnou pomocí činí jen podpora z tohoto zdroje již více než 1,3 mld. Kč, čímž je Česko po Polsku druhým členským státem, který obdržel takto vysokou míru této podpory,“ stojí doslova ve zprávě vnitra.
Peníze určené na „integraci cizinců“ přislíbil českému státu rovněž fond UNICEF, od kterého vnitro očekává částku 14 milionů eur.
Irena Válová