V Evropském parlamentu v úterý zazněla ostrá slova odsuzující nejen násilí páchané na ženách, ale i země, včetně České republiky a Slovenska, které dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známou jako Istanbulská úmluva. Zazněly ale i námitky, že sama ratifikace situaci nespasí. Poukazovalo se i na situaci žen v Turecku, které úmluvu ratifikovalo jako první, než od ní opět jako první odstoupilo.

„Každá třetí žena v Evropské unii se stane obětí násilí, každých šest hodin jedna. Neustále dochází k vraždám a násilí. Musíme reagovat,“ zdůraznila italská europoslankyně Pina Piciernová z poslanecké skupiny Socialistů a demokratů.

„Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko, ale i Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit. Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.

Česká justice nedávno informovala, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) již se schválením Istanbulské úmluvy v tomto volebním období nepočítá. Podle něj to ani není problém. „Já jen připomenu, že tato vláda funguje rok. A vzpomínám si na jedno jediné rozhodování, kdy vláda nebyla schopná rozhodnout hlasováním, a to bylo tehdy, když francouzské předsednictví plánovalo zavedení zločinu z nenávisti a vláda se neshodla. Nedokážu si představit, že by se vláda shodla na nějakém stanovisku k Istanbulské úmluvě,“ uvedl ministr Blažek. Státy Evropské unie přitom nedávno oslavily již 10 let od vzniku dokumentu.

Mohlo by vás zajímat

Ideologická debata

„Bohužel existují politické strany a politici, a to i u nás v Česku , kteří na jedné straně tvrdí, že jsou proti násilí na ženách, na druhé straně však odkládají, oslabují a zastavují opatření, která by měla ženám poskytnout potřebnou ochranu,“ uvedl Marcel Kolaja (Piráti). Istanbulská úmluva je podle něj nástrojem pro zlepšení záchranné sítě pro oběti násilí, protože je výčtem řešení, jak násilí vymýtit, jak posílit prevenci, jak posílit vymahatelnost práva.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) řekla, že debata je příliš ideologická. Kdyby úmluva skutečně dokázala zabránit domácímu násilí, hlasovala by pro ni podle svých slov „nohama rukama“. Ale tak tomu podle ní není, a tak hodlá hlasovat proti nezávazné rezoluci EP. Úmluva podle Šojdrové může posloužit státům, které nemají dostatečnou vlastní legislativu, ale sama ČR přijala zákon proti domácímu násilí dávno před úmluvou.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ohlásila iniciativu „kondom za konsent“ na podporu nevládních organizací bojujících proti domácímu násilí, sexualizovanému násilí a usilujícím o přísnější definici znásilnění. Lidem, kteří tyto organizace podpoří, slibuje růžový prezervativ, určený k sexu za oboustranného souhlasu. „Dělám to symbolicky na den svatého Valentýna, kdy slavíme lásku, a chci ji tím i chránit,“ řekla Gregorová.

Europoslankyně: Česko a další státy drží ostatní jako rukojmí

„Nemůžeme být rukojmím států, které se snaží vše brzdit,“ usoudila italská europoslankyně Laura Ferraraová. „Zatímco se bavíme o ratifikaci, padesátka žen v EU se stane obětí každý týden,“ rozhořčila se švédská sociální demokratka Evin Incirová. „Spravedlnost by v 21. století měla být na straně obětí,“ apelovala Sylwia Spureková z Polska a pozastavila se nad tím, proč EU neratifikovala úmluvu jako celek. K tomu vybízí návrh usnesení, o kterém má EP hlasovat ve středu.

Španělská europoslankyně Margarita de la Pisa Carriónová naopak namítala, že EU nemůže být součástí mezinárodní úmluvy a EP se nemůže takto vměšovat a vynucovat si ratifikaci. „Je to promarněný čas a deformované nástroje,“ prohlásila. Namísto konfliktu je podle ní záhodno podporovat harmonické soužití a mír. „Rodina je zásadní, krása spasí svět,“ řekla.

„Ženy a muži jsou si rovni – a to vždy bude nadřazeno kultuře, která ženy zahaluje, mrzačí, zavírá doma a brání jim chodit do škol,“ prohlásil Jordan Bardella z řad francouzské krajní pravice. „Jak je možné podporovat práva žen a současně z veřejných prostředků financovat nepřátele žen a Evropy?“ ptal se na adresu unijní politiky.

„Je tu nějaký stát, který úmluvu ratifikoval a vzápětí došlo ke snížení trestných činů spáchaných vůči ženám?“ otázal se chorvatský konzervativec Ladislav Ilčić. „V příliš mnoha členských státech neexistuje dostatečná legislativa. Vysíláte ženám a dívkám signál, že vás jejich život nezajímá. Jestli ano, musíte ratifikovat úmluvu tady a teď,“ odpověděla Incirová.

Nebesa nepadnou

Vláda má k obsahu Istanbulské úmluvy rezervovaný postoj. „Asi se svět nezboří a nepadnou nebesa, jak říkal Václav Klaus, když se to zase odloží,“ řekl už dříve České justici ministr Blažek.

Česká republika dokument sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Výrazný odpor v minulosti vyjádřili i lidovci. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) jednání o úmluvě také odložil.

Istanbulská úmluva je přelomový dokument, který zavedl definici pohlaví nikoli jen jako biologický fakt, nýbrž také jako společenský konstrukt. Státy se Úmluvou zavazují bojovat s genderově podmíněným násilím spolu s neziskovými organizacemi i prostřednictvím školské výuky, informovala už dříve Česká justice.

Někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba.

V připomínkovém řízení už dříve odborný nesouhlas z hlediska práva vyjádřily Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterých například nemá být nucený sňatek pojat jako privilegovaný trestný čin. Právní profesionálové dále upozorňují, že všechna nežádoucí jednání popsaná ve Smlouvě jsou už nyní v ČR trestná a jsou součástí trestního zákona.

(čtk, epa)