Stanovování výživného na děti by mělo být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) více objektivní. Při jeho vyměřování by se mohla podle něho zohledňovat profese rodiče a její příjmová hladina nebo kraj, v němž žije. Jurečka při čtvrtečních sněmovních interpelacích na dotazy Jany Hanzlíkové (ANO) řekl, že o tom jedná s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
Soudy nyní vyměřují podle Jurečky měsíční výživné i 300 korun nebo 500 korun, aniž by to podle něho odpovídalo skutečné příjmové situaci rodiče. „Stát neudělal dost pro tuto oblast,“ míní ministr. Pozastavil se také nad tím, že při každém případném zvýšení alimentů se musí rozhodnutí soudu znovu otevřít. Jurečka se vyslovil za zavedení předvídatelného mechanismu pro automatické zvyšování výživného.
Ministerstvo spravedlnosti připravilo loni novou tabulku s orientační výší výživného. Podle věku a počtu vyživovaných by částka na dítě mohla činit osm až 20 procent rodičova čistého příjmu. Při stanovení alimentů by se měl zohlednit i rozsah péče či kontaktů s potomkem a také to, aby rodiči po odečtení výživného určitá částka zůstala.
Ministerstvo tehdy uvedlo, že cílem není usměrňovat soudní praxi. Už dřív se objevily návrhy, aby výši výživného nedoporučovala jen tabulka, ale přesně stanovila závazná vyhláška. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva pro to ale není důvod, existuje řada činitelů, které musí být posuzovány individuálně.
