Ministerstvo spravedlnosti ruší Rejstřík trestů jako samostatnou organizační složku státu v čele s ředitelem. Agendu povede samo ministerstvo, kam přejdou zaměstnanci Rejstříku. Podle důvodové zprávy je současný systém úřadu s několika pobočkami překonán. Nově stát umožní přístup k datům v anonymizované podobě pro vědecké účely. Odsouzení v cizině budou vykazována až po uznání rozsudku. Rejstřík už byl pod ministerstvem v roce 1957.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o Rejstříku trestů. K návrhu dala kladné stanovisko Legislativní rada vlády. Vláda návrh schválila usnesením už 25. ledna 2023.
Rejstřík trestů se podle návrhu mění z úřadu zřízeného ministerstvem spravedlnosti v čele s ředitelem na pouhý informační systém, jehož správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na ministerstvo spravedlnosti mají přejít podle přechodného ustanovení k 31. prosinci 2024 současní zaměstnanci Rejstříku. Současný vedoucí zaměstnanec se stane představeným až do vyhlášení výběrového řízení.
Ministerstvo nemá mít zvláštní přístup
Takto vypadá podle nového § 1 nová definice Rejstříku trestů: „Rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách (dále jen „osoba“) pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále údaje o jiných významných skutečnostech pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Správcem rejstříku trestů je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).“
Podle důvodové zprávy však ministerstvo spravedlnosti ve vztahu k informacím z Rejstříku nezíská žádnou výhodu: „Navrhovanou změnou nedochází ani k rozšíření možností pro Ministerstvo spravedlnosti používat pro výkon svojí dnešní agendy informace obsažené v rejstříku trestů nebo evidenci přestupků, tyto údaje bude moci používat v témže rozsahu, jaký je stanoven v dosavadní právní úpravě,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
Úplný návrh je zde:
Samostatný úřad pro evidenci zůstal jediným
Rejstřík trestů v současné podobě byl zřízen zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
K tomu ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě podniká exkurzi do historie: „Tento zákon svěřil vedení evidence trestních odsouzení novému samostatnému subjektu; ta dříve byla vedena v rámci státního zastupitelství (vládní nařízení č. 198/1922 Sb., o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální statistiky) či následně prokuratury (počínaje nařízením ministra spravedlnosti č. 117/1950 Sb., o rejstříku trestů) s výjimkou období od 1. 9. 1957 do 6. 11. 1958, kdy byla tato evidence vedena Ministerstvem spravedlnosti, a pokud jde o československé státní občany narozené na Slovensku, pověřenectvem spravedlnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
Jak dále uvádí důvodová zpráva, v 90. letech, kdy byl přijat zákon o Rejstříku trestů, „představovalo vedení evidence odsouzení rozsáhlou listinnou agendu“ Tato agenda byla zabezpečována Rejstříkem trestů s několika územními pobočkami, což bylo ve své době odůvodnitelné.¨
Podle ministerstva spravedlnosti však tento systém dnes neobstojí: „S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno; evidence trestů a evidence vybraných přestupků tak představují zřejmě jediné evidence, které jsou spravovány samostatnou organizační složkou státu, která se věnuje výlučně vedení evidencí,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Stát chce rovněž ušetřit náklady. Už od roku 2019 byl snížen původní počet 50 zaměstnanců o 14 míst. Současný stav je jen 34 zaměstnanců. Na ministerstvo má přejít jen 31 z nich. „Tím dojde k úspoře 3 funkčních míst a roční úspoře výdajů v celkovém objemu 1 358 794 Kč, z toho 1 000 584 Kč na platech zaměstnanců a 358 210 Kč na příslušenství (odvody na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek do fondu kulturních a sociálních potřeb),“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Odsouzení v cizině jen po uznání rozsudku
Současně návrh mění vykazování odsouzení občanů České republiky soudy jiných členských států Evropské unie a Spojeného království. Změna spočívá v tom, že „všechna tato odsouzení budou vykazována v příloze opisu i výpisu z evidence Rejstříku trestů; na tato rozhodnutí se nicméně bude hledět jako na odsouzení soudem České republiky pouze v případě, kdy dojde k jejich uznání, a to na základě § 4 odst. 1 písm. a) zákona o Rejstříku trestů“, stojí v důvodové zprávě.
To podle zprávy umožní vypustit „ze hry“ Nejvyšší soud. „Budou-li informace o notifikovaných odsouzeních občanů České republiky obsahem nové přílohy výpisu z evidence Rejstříku trestů, ztrácí opodstatnění stávající § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů, který tak může být vypuštěn (dojde tak k vypuštění pravomoci Nejvyššího soudu rozhodovat na návrh Ministerstva spravedlnosti o tom, že se na dané odsouzení jiným členským státem Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky),“ uvádí se v důvodové zprávě, podle které současná právní úprava není pro praxi vyhovující.
Od 1. července 2024 tak bude Rejstřík evidovat odsouzení, která mu cizí stát z EU nebo Velká Británie zašlou.
Získat rozsudek trvá i celá léta
Jedním z důvodů je liknavost a nekomunikace se zahraničím: „Nejsou výjimkou případy, kdy je pro účely podání návrhu podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů zapotřebí několikrát (často bezvýsledně) urgovat příslušný orgán členského státu o zaslání příslušného rozsudku a celá délka řízení od notifikace odsouzení až po rozhodnutí Nejvyššího soudu tak trvá např. i několik let,“ uvádí případ z aplikace ministerstvo spravedlnosti.
Nová úprava bez Nejvyššího soudu jako prostředníka povede k úspoře: „Pozitivní dopad do státního rozpočtu bude dále spočívat ve vypuštění pravomoci Nejvyššího soudu rozhodovat na návrh Ministerstva spravedlnosti o tom, že se na odsouzení jiným členským státem Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky podle dosavadního § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů,“ uvádí dále důvodová zpráva.
Tím bude uspořeno 550 000 korun ročně za překlady. „Tuto částku tvoří zejména náklady Ministerstva spravedlnosti na pořizování překladů rozhodnutí soudů jiných členských států Evropské unie pro účely vyhotovení návrhu Nejvyššímu soudu (částka je vypočtena dle průměru za posledních pět let, přičemž má vzestupnou tendenci),“ vysvětluje zpráva.
Vnitro může mít informace pro účely bezpečnosti
Naopak nový modul, který bude podle nového § 16m vytvořen pro pseudo anonymní verzi za účelem výzkumu, bude stát 440 000 korun ročně.
Jde o předávání informací na základě žádostí a) Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality, b) výzkumné organizaci, nebo c) osobě, která doloží, že tyto údaje potřebuje pro účely výzkumu zadaného státem nebo podpořeného z veřejných prostředků. V dalším ustanovení se navrhuje, že tyto informace mohou být poskytnuty za úhradu.
„Výslovně se proto stanovuje, že Ministerstvo spravedlnosti může při plnění svých úkolů v oblasti přípravy a realizace trestní politiky a správy justice používat údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků, a to i prostřednictvím svých podřízených organizací (zejm. se bude jednat o Institut pro kriminologii a sociální prevenci). Rovněž se stanoví možnost poskytnout tyto údaje na základě písemné žádosti také Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality,“ odůvodňuje novinku ministerstvo spravedlnosti.
Irena Válová
