Z hlediska zákonných podmínek je projednání důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Uvedl tol ústavní právník Jan Kysela. Také podle Jana Wintra je to hraniční. Podle Marka Antoše hrozí, že novela v takovém případě u Ústavního soudu (ÚS) narazí.
Ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů se Sněmovna sejde v úterý 28. února. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila obstrukce. Vedle samotného návrhu zpochybňují i stav legislativní nouze, který vyhlásila šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na žádost vlády a jenž má umožnit rychlejší schvalování. V případě přijetí zákona mluví opoziční zákonodárci o jeho napadení u ÚS. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.
Vláda podle Kysely mohla rezignovat na pokus o zmírnění červnové valorizace a zaměřit se na případné další. „Pokud se rozhodla řešit valorizaci červnovou, zdá se mi být při odporu opozice a rozvinuté praxi obstrukcí legislativní nouze jediným použitelným instrumentem. Z hlediska zákonných podmínek je to zřejmě hraniční, nikoliv však úplně mimo,“ uvedl.
Připustil, že existuje riziko, že kromě samotného zákona bude před ÚS napadena i procedura projednávání. Pokud by se soud držel své starší judikatury, zákon by mohl být zrušen. Podle Kysely jde ale o to, jak bude přesně vypadat jednání ve Sněmovně a jaký má současný ÚS vztah k předchozímu nálezu. „Tehdy bylo šest soudců proti a nález byl vůči Parlamentu poměrně přísný. Tuhle linku přísnosti Ústavní soud časem zmírnil. Určitě tu však riziko zrušení je,“ dodal.
Podobný případ z roku 2010 připomněl i Antoš. Vláda tehdy chtěla snížit podporu u stavebního spoření a potřebovala, aby to bylo schváleno do konce roku. Zákon prosadila v legislativní nouzi, opoziční poslanci se obrátili na ÚS, který rozhodl, že předloha nebyla přijata řádně a zrušil ji jako protiústavní.
„Pokud vláda opravdu prosadí změnu důchodů ve stavu legislativní nouze, zdá se mi velmi pravděpodobné, že u ÚS narazí, což může přinést další škody, zpětné doplácení apod. Vydat se po této cestě se mi tedy z nejrůznějších důvodů zdá jako hazardérství,“ uvedl právník.
Místo „nesystémového obcházení pravidel“ by se tak vláda podle Antoše měla zaměřit na nové nastavení systému. „Nezneužívat stav legislativní nouze, nýbrž prosadit změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny,“ uvedl. Opoziční obstrukce, které parlamentní většině znemožňují přijímání zákonů, totiž jsou podle něho v rozporu s demokratickými principy.
Hrozí hospodářské škody
Podle Wintra je věc hraniční, neboť lze říci, že státu hrozí značné hospodářské škody. „Jde o desítky miliard, které by stát musel vyplácet už napořád, což by mohlo do budoucna významně ohrozit udržitelnost důchodového systému,“ uvedl. ÚS podle něj parlamentní procedury v posledních letech posuzuje velmi zdrženlivě. „Na druhou stranu lze namítat, že vláda mohla tento problém důchodového systému řešit o něco dříve a že čistším řešením obstrukcí je reforma jednacího řádu,“ shodl se s Antošem.
Zásluhová procentní část penzí by se měla podle předlohy zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k novele o 760 korun místo 1770 korun, o které by s ohledem na míru inflace rostla podle nynějších pravidel. Kabinet zdůvodnil nižší přidání snahou o zpomalení zadlužování státu.
(čtk, epa)
