V roce 2022 uložil předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy třinácti soudcům výtku za pozdní splnění majetkové oznamovací povinnosti. Průběžné oznámení podalo za rok 2021 celkem 2987 soudců, z nich 33 po lhůtě. Porušení povinnosti může mít znaky kárného provinění. Kontrolou byla zjištěna neúplná a nepřesná podání. Nejvyšší soud apeluje na soudce, aby podávali úplná, pravdivá a přesná přiznání.
Uvedla to za Nejvyšší soud, který ze zákona vede evidenci o oznámeních, činnostech, majetku, příjmech a závazcích soudců v České republice, vedoucí oddělení střetu zájmů NS Ivana Zámečníková.
Soudci ve výkonu funkce ke dni 1. ledna 2022 byli povinni podat tzv. průběžné oznámení za období rok 2021 nejpozději do 30. června 2022. „Toto oznámení zahrnovalo informace o vykonávaných činnostech, nově nabytém majetku a příjmech za kalendářní rok 2021 a informace o výši existujících a dosud nesplacených závazků k 31. prosinci 2021,“ uvádí Nejvyšší soud ve zprávě.
Zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2021 se vztahovala na 2 988 soudců.
„Průběžné oznámení za rok 2021 nakonec podalo 2 987 soudců, neučinil tak jeden soudce, který oznámení nepodal ze závažných zdravotních důvodů,“ uvádí Nejvyšší soud.
Předseda váží zdravotní a osobní důvody
Celkem 33 soudců přitom podalo oznámení po zákonem stanovené lhůtě, tj. po 30. červnu 2022. U těchto soudců podle zprávy zvažoval předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy individuálně přiměřené opatření vedoucí k nápravě.
Ve svém přístupu vážil „zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit jejich povinnost včas“. „Všichni tito soudci byli současně předsedou Nejvyššího soudu upozorněni na potřebu plnit svoji zákonnou oznamovací povinnost v předepsané lhůtě, neboť porušení této povinnosti může naplňovat znaky kárného provinění. Mezi soudci, kteří podali oznámení po zákonné lhůtě, byli mj. dva soudci, kteří již ukončili výkon funkce,“ dodává k tomu Nejvyšší soud.
Takový postup zvolil předseda Nejvyššího soudu už v roce 2021, kdy podalo po lhůtě 30. června 2020 majetkové přiznání celkem 26 soudců, jak Česká justice informovala.
Soud soudcům pomáhá, přesto přiznávají pozdě
Celkem třinácti soudcům byla udělena předsedou Nejvyššího soudu výtka za nesplnění povinnosti podat průběžné oznámení za rok 2021 v zákonem stanovené lhůtě.
Ve srovnání s rokem 2021 došlo podle Nejvyššího soudu loni ke snížení počtu průběžných oznámení podaných po zákonem stanovené lhůtě z čtyřiceti tří na třicet tři. Ve srovnání s rokem 2021 pak byl udělen stejný počet výtek za porušení zákona, a to třináct.
„Přestože Nejvyšší soud informuje soudce opakovaně o jejich zákonné oznamovací povinnosti před lhůtou pro podání průběžného oznámení a současně jim pomáhá formou osobních, e-mailových a telefonických konzultací, i tak u některých soudců dochází k opakovanému porušení zákonem stanovené povinnosti ve lhůtě podat oznámení,“ uvedl Nejvyšší soud doslova. Za to je jim udělena výtka či může být případně podán návrh na zahájení kárného řízení.
Povinnost spojená s důvěrou v soudcovský stav
To se stalo v závěru roku 2021. Předseda Nejvyššího soudu podal v závěru roku 2021 proti jednomu soudci návrh na zahájení kárného řízení, neboť tento učinil průběžné oznámení za rok 2020 až delší dobu po zákonné lhůtě, uvedl k tomu Nejvyšší soud: „Je nutné podotknout, že šlo o opakované porušení zákona, kdy v minulosti byla soudci již udělena výtka za obdobné nesplnění povinnosti ve vztahu k podání průběžného oznámení, což dotvářelo okolnosti, za kterých kárně obviněný znovu svoji povinnost včas nesplnil,“ dodává k tomu zpráva Nejvyššího soudu.
Tohoto soudce v červnu 2022 pak Nejvyšší správní soud uznal vinným tím, že spáchal kárné provinění a byla mu uložena důtka. Podle soudu šlo o porušení povinnosti soudce, která je s výkonem jeho funkce spojena a jejíž řádné plnění se odráží v důvěře společnosti v soudcovský stav.
Česká justice už v lednu 2021 informovala o kárném řízení se soudcem Okresního soudu v Mělníku Janem Veselým kvůli nesplnění povinnosti podat řádně majetkové přiznání. Soudce Veselý podal prohlášení neúplná a zkreslená, způsobem, který nenaplňuje zákonné povinnosti. Podle kárného senátu NSS Veselý vědomě podcenil význam oznamovací povinnosti, přiznání podal ledabyle, avšak neměl v úmyslu zastřít majetek.
Kontrola úplnosti odhalila nesprávná vyplnění
Podle zprávy Nejvyššího soudu v roce 2022 zahájilo výkon funkce 138 soudců, kteří měli povinnost podat tzv. vstupní oznámení. Tuto povinnost splnili a oznámení podali. Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2022 vznikla u 71 soudců. Soudci, kterým byla stanovena lhůta pro podání výstupního oznámení v roce 2022, své oznámení podali.
„Průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2022 bude podáváno ve lhůtě nejpozději do 30. června 2023. Veškeré informace, které by měly soudcům pomoci tuto zákonnou povinnost splnit, jsou dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz, v sekci „O Nejvyšším soudu“ – „Evidence podle zákona o střetu zájmů“,“ upozorňuje Nejvyšší soud.
Jak dále upozorňuje Nejvyšší soud, loni byla také provedena kontrola úplnosti podaných oznámení u 122 soudců, přičemž bylo zkontrolováno celkem 211 oznámení.
„Lze konstatovat, že při provádění těchto kontrol se Nejvyšší soud setkává s tím, že soudce z důvodu úspory času při vyplňování oznámení odkazuje na jiný registr či soudní rozhodnutí, jež obsahuje povinné údaje požadované zákonem. Avšak oznámení vyplněné tímto způsobem je neúplné,“ uvádí dále Nejvyšší soud.
Soudci musí přiznávat úplně, přesně a pravdivě
Dalším nedostatkem je podle soudu neuvedení povinného údaje, tj. buď zcela chybí uvedení určité skutečnosti, která podléhá oznamovací povinnosti a je v oznámení opomenuta, nebo skutečnost je uvedena, avšak chybí související povinné údaje. Nepřesné a neúplné uvedení údajů je podle Nejvyššího soudu „taktéž porušením oznamovací povinnosti, je nutné tedy uvádět přesné částky nikoliv např. přibližný odhad výše závazku či příjmu“.
„Taktéž je nezbytné např. u daného druhu peněžitého příjmu plynoucího z více zdrojů uvádět konkrétní výši příjmu od každého plátce jednotlivě. Uvedení výše závazku k jinému dni, než je rozhodný den, je dalším častým porušením informační povinnosti. Je tedy potřebné apelovat na to, aby soudci vyplňovali oznámení podle zákona úplně, přesně a pravdivě,“ vyzývá Nejvyšší soud soudce.
Irena Válová
