Nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství Unie státních zástupců (USZ) se ohradila vůči kritice orgánů činných v trestním řízení ze strany ministra spravedlnosti Pavla Blažka, kterou zveřejnil na svém twitterovém účtu. Blažek reagoval na informaci o zrušení trestního stíhání dvou žen v tzv. případu Stoka ze strany Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Podle NSZ se v případu orgány činné v trestním řízení dopustily mj. závažných formálních pochybení a selektivního hodnocení výpovědí.
Jako nevhodné a odborně nesprávné zhodnotila nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství USZ výroky ministra spravedlnosti Pavla Blažka, které zveřejnil ve středu na svém twitterovém účtu. Blažek reagoval na informaci, že státní zástupce NSZ zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání dvou žen, které figurují v brněnské komunální „kauze“ s názvem „Stoka“. Podle NSZ nebylo pro stíhání obou žen dostatek důkazů, navíc policejní orgán pod dozorem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petry Lastovecké postupoval při hodnocení výpovědí selektivně.
Blažek na Twitteru nejdříve vznesl řečnickou otázku, zda se rozhodnutí NSZ budou média věnovat stejně, jako když minulý rok informovala o zahájení stíhání obou žen. „Budou se tomu média věnovat stejně jako v době jejich nespravedlivého zadržení a veřejného lynče?“ napsal Blažek. Později, s odkazem na text České justice o důvodech rozhodnutí NSZ, Blažek ještě dodal, že „systémové selhání represívních orgánů státu je a bude řešeno vrcholnými orgány veřejné moci“, přičemž případ je podle něho jen špičkou ledovce.
To však vyvolalo reakci nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství USZ. Dozorová státní zástupkyně Petra Lastovecká, s jejímž souhlasem bylo napadené usnesení NSZ zrušeno, byla donedávna členkou výkonného výboru skupiny.
Ministr podle USZ vyvodil odborně nesprávný závěr
„Aktuální výroky ministra spravedlnosti Pavla Blažka zveřejněné na jeho twitteru o tzv. brněnské bytové kauze považujeme za nevhodné. Pokud ministr označil zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání na základě stížnosti obviněných za „systémové selhání represivních orgánů státu“, jde navíc o odborně nesprávný závěr. Stížnost je standardním prostředkem, kterým se může každý obviněný domáhat zrušení usnesení o zahájení „svého“ trestního stíhání z důvodu nezákonnosti nebo neodůvodněnosti. Pokud v konkrétním případě nadřízené státní zastupitelství stížnostem vyhovělo a toto usnesení zrušilo, jedná se o ukázku řádného fungování, nikoli o selhání trestní justice. Vyhovění stížnosti je jedním z běžných a zákonem předvídaných postupů. V takovém případě pokračuje trestní řízení a policie případ buď odloží, nebo znovu zahájí trestní stíhání konkrétních osob, například tehdy, pokud obstará nové důležité důkazy nebo odstraní vady, kvůli kterým bylo původní usnesení zrušeno,“ uvedla ve svém prohlášení skupina.
Tím ovšem „výměna názorů“ neskončila. Na stanovisko skupiny záhy odpověděl ministr Blažek. Podle Blažka totiž jeho tweet nebyl o jediném případu. „Snad každý, kromě Unie státních zástupců, pochopil, že tweet nebyl o jediném případu. K systémové nezákonnosti v práci některých represívních orgánů dochází, a proto se jím zabývají a zabývat budou vrcholné orgány veřejné moci, jak jsem uvedl. Můžeme slovíčkařit, ale tady jde o mnohem více,“ reagoval ministr Blažek.
Jak navíc zjistila Česká justice, jedna z žen se obrátila s podnětem na prošetření postupu orgánů činných v trestním řízení na nejvyššího státního zástupce i ministra Blažka. Ve svém podání popisuje, že pro ni postup policie i státní zástupkyně byl překvapením, protože s nimi spolupracovala a poskytovala maximální součinnost. Policie ji měla dokonce opakovaně navštěvovat i doma a ona jim sdělovala informace nejen k této trestní věci.
„Pracujeme s policií na tom, aby trestní stíhání mohlo být znovu zahájeno,“ reagovala na rozhodnutí NSZ dozorující státní zástupkyně Petra Lastovecká.
Petr Dimun
