Zproštění obžaloby žádají všichni obžalovaní v kauze údajného zmanipulování IT zakázek. Již během jednání na soud rozhodl, že část důkazů byla v průběhu přípravného řízení zajištěna nezákonně. To se týkalo např. postupu policie při získávání obsahu serveru společnosti Tesco SW. Obžaloba žádá kriminalizovat předběžné tržní konzultace, což by podle odborníků oslovených Českou justicí mohlo do budoucnosti významně ovlivnit zadávání veřejných zakázek. „Právě projednávaný případ je určitým testem, nakolik u nás existuje právní jistota a jednoznačný výklad zákonů a je dán jasný obsah práv a povinností fyzických a právnických osob při podnikání,“ uvedl obhájce Tomáš Gřivna.
Rozsudek v kauze 13 veřejných zakázek na informační systémy, ve které je obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting, vyhlásí olomoucký krajský soud na konci dubna. Soud si na vyhlášení ponechal kvůli rozsáhlosti případu tříměsíční pauzu, závěrečné řeči byly uzavřeny v lednu. Zatímco žalobce pro všechny obžalované navrhuje mnohaleté tresty vězení, všichni jejich obhájci žádali zproštění obžaloby. Případem se soud zabýval od září 2021. Vyslechl v něm přes sto svědků. Týká se 13 veřejných zakázek na informační systémy z let 2009 až 2014.
Při projednávání se ukázalo, že policejní orgány postupovaly při provádění odposlechů a zajišťování elektronické komunikace nezákonně a proto bude rozhodnutí podle Tomáše Gřivny mimo jiné testem, jak jsou v ČR chráněna základní práva a svobody, včetně práva na podnikání a práva na obhajobu. „Do digitálních stop bylo v konkrétních případech zasahováno. Došlo i k tomu, že některé důkazní materiály obžaloby byly bez řádného zajištění odeslány do zahraničí,“ uvedl.
Obžalovaní podle státního zástupce Martina Brzobohatého po vzájemné dohodě tyto zakázky vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU vzájemně ovlivňovali s cílem zvýhodnit vybranou obchodní společnost. Šlo například o dotace na vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic. Všichni obžalovaní však svou vinu od počátku procesu odmítali.
Před soudem stanulo 24 obžalovaných, kterým navrhlo státní zastupitelství tresty v rozmezí od pěti let do 8,5 roku. Jsou mezi nimi především zástupci soutěžitelů z necelé desítky společností, ale i zaměstnanci veřejné správy a samosprávy a jimi pověřených firem. Souzené společnosti Tesco SW navrhl žalobce peněžitý trest 15 milionů korun a trest zákazu účasti ve veřejné soutěži a přijímání dotací na dobu 15 let. Společnosti Eunice Consulting navrhl peněžitý trest deset milionů korun a stejný zákaz.
Tržní konzultace byly podle obžalovaných naprosto běžné
Z argumentace advokátů vyplynulo, že žádné důkazy o vině obžalovaných neexistují. Podle obhájce Tesco SW nebylo na jednání jeho zaměstnanců nic nezákonného ani konspiračního. Poukázal na to, že v případě takto složitých zakázek šlo o konzultace, které byly tehdy naprosto běžné a měly za cíl pomoci zadavateli. „Obžalobou je kriminalizována praxe předběžných tržních konzultací, jejichž forma nebyla nijak ve zkoumané době upravována zákonem. U mého klienta nebylo prokázáno trestné jednání, nikomu nevznikla škoda, ani nebyla zjednána výhoda v rámci veřejné soutěže či veřejné zakázky,“ uvedl obhájce Tomáš Gřivna.
Také ostatní obhájci od počátku procesu argumentovali tím, že tržní konzultace nejsou nezákonným jednáním, situace před deseti lety byla z hlediska veřejných zakázek podle nich jiná a postup žalobců označili za kriminalizaci obchodních jednání a předběžných tržních konzultací.
Úmysl zjednat si neoprávněnou výhodu či prospěch musí být podle advokáta Michala Mazla u trestných činů, které jsou v daném případě stíhány, obžalovanému vždy prokázán. Nelze jej spekulativně dovozovat pouze z okolností případu či dokonce jej presumovat s odkazem na to, že obžalovaný je podnikatel, a tudíž vše co dělá, je motivováno snahou o dosažení zisku. „Orgány činné v trestním řízení by taktéž neměly v průběhu trestního řízení zůstat netečné k vývoji právní úpravy vztahů a procesů (v daném případě zadávání veřejných zakázek), do kterých mělo být trestnou činností zasaženo, neboť opačný postup může vést k postihu jednání, které v mezidobí zákonodárce změnou právní úpravy zcela či zčásti legalizoval a vyloučil tak jeho společenskou nebezpečnost,“ uvedl pro Českou justici Mazel.
Prosadí se v judikatuře realistický přístup?
Odborníci také upozorňují na to, že pohled na to, jaké jednání naplňuje zákonné znaky trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a jak takové jednání prokazovat, se vyvíjí jen pomalu. „V uvedené kauze je kriminalizováno jednání, k němuž mělo dojít ještě před zavedením institutu předběžných tržních konzultací do právní úpravy zadávání veřejných zakázek a vydáním metodiky Ministerstva pro místní rozvoj upravující podmínky pro to, aby nebyla narušena transparentnost postupu zadavatele a rovný přístup k dodavatelům. Předpokládám, že se postupem času i v důsledku rozhodovací praxe evropských soudů a zdejšího Ústavního soudu prosadí realistický přístup směřující ke kriminalizaci skutečně prokázaného úmyslného neférového jednání soutěžitelů, přesně naplňujícího veškeré znaky trestného činu, nikoli excesů vyvolaných realitou tržního prostředí, jak se v některých případech děje,“ dodává advokát Michal Mazel.
Znalec označil koncept škody za chybný
Celá kauza souvisí se zátahem protikorupční policie ze září roku 2014. Odehrával se tehdy na několika místech po celé zemi, podle žalobců šlo o 40 prohlídek. Policisté byli například na radnicích v Olomouci, Přerově a ve Zlíně. Policejní akce se týkala také hejtmanství ve Zlíně a Olomouci. Případ se řešil několik let, zasáhlo do něj několikrát i Nejvyšší státní zastupitelství, které zrušilo stíhání některých lidí.
Státní zástupce vyčíslil údajnou škodu na čtvrt miliardy korun. S tím ovšem nesouhlasí znalec, profesor Bohumil Král z Vysoké školy ekonomické. Ten v případu vypracoval znalecký posudek. „Při podrobném studiu obžaloby jsem nenalezl žádné důkazy o tom, že by v rámci stíhaných zakázek vznikla ČR, EU, některému zadavateli nebo soutěžiteli škoda v ekonomickém smyslu slova. Nebyl porušen princip hospodárnosti, efekty z dodaných zakázek přinášejí České republice prospěch do dnešních dnů?“ reagoval Král pro Českou justici.
Obžaloba podle něj pracuje s konceptem škody, která dle její konstrukce vznikne, pokud by soud shledal, že při veřejných zakázkách byl porušen zákon. Pak považuje za škodu evropskou dotaci v plné výši. „Přitom ale zdroje EU, které nelze využít pro realizaci konkrétních zakázek nejsou ČR „odebrány“, ale je možné je využít pro jiné projekty,“ vysvětluje Král. Žaloba podle něj také nebere v úvahu fakt, že zadavatelé veřejných zakázek nutně potřebují konzultovat požadavky na jejich obsah s řadou tržních subjektů, aby zajistili, že veřejné zakázky budou splňovat veškeré požadavky na hospodárnost, účinné a efektivní řešení projektů. „To je základní filozofický problémem vnímání celé věci ze strany žalobců. Navíc za řádný průběh veřejné zakázky zodpovídá zadavatel, který je příjemcem dotace. Naprostá většina zástupců zadavatelů ani není obžalována,“ uzavírá Král.
Eva Paseková, čtk
