Kancelář veřejného ochránce práv se bude připravovat na možné rozšíření služeb o dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci. Tuto změnu očekává v návaznosti na chystané legislativní změny projednávané v parlamentu. Novinářům to dnes řekli ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm. Právě Schorm se bude od února oběma oblastem věnovat a připravovat se pro případ, že by je parlament ke kanceláři přiřadil. Možností je i vznik oddělených organizací bez začlenění k ombudsmanovi, což ale Křeček nepředpokládá.
Podle Křečka je Česká republika pod kritikou, že nezřídila dětského ochránce práv a lidskoprávní instituci na ochranu práv a patří k menšině států, které takové organizace nemají. Jejich zřízení vyplývá i z mezinárodních úmluv. Kdy parlament rozhodne, Křeček neví, nicméně kancelář chce být připravena na začlenění agend bez ohledu na to, kdy to nastane.
Kancelář už podle ombudsmana spoustu úkolů z daných oblastí plní, proto by bylo logické, aby se obě instituce zákonem včlenily do současného a existujícího útvaru. Zlepšila by se komunikace i efektivita práce. „Ochrana práv dětí je nyní roztříštěná mezi různé orgány a ministerstva. Každý má kousek a domluva mezi nimi není dokonalá. Ombudsman sice nemůže převzít zodpovědnost za ministerstva, ale může se snažit je přimět k tomu, aby postupovaly koordinovaně,“ uvedl Schorm.
V případě, že by byly organizace samostatné a nespadaly by pod ombudsmana, mohly by nastat problémy. „Vznikla by otázka, kdo má co dělat. Jestli když jde víc o rodinu, tak my z Brna, nebo když jde víc o děti, tak samostatná instituce. Měli bychom předejít tomu, aby takové diskuse vůbec vznikaly,“ zdůraznil Schorm. Dodal, že rozšíření služeb kanceláře by bylo nejhladší pro zajišťování práv dětí.
Křeček zároveň upozornil, že by veřejný ochránce práv nadále řešil podněty občanů týkající se nečinností úřadů. Kvůli tomu kancelář vznikla. Postupně k ní ale přibývaly další agendy jako například ochrana lidí se zdravotním postižením nebo ochrana lidí omezených na svobodě, přičemž pracovníci kanceláře navštěvují zařízení, aby zjišťovali podmínky klientů.
S ohledem na přípravu na možné začlenění dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce zatím kancelář nepočítá s rozšiřováním počtu pracovníků. O nových lidech a rozpočtu by Křeček mluvil až v případě, že změna nastane. „Teď si pouze zmonitorujeme, co už děláme, a budeme přemýšlet, jak by to mohlo být zkoordinováno a zastřešeno. Věřím, že během tohoto roku bychom na to mohli být připraveni,“ dodal Schorm.
(čtk)
