Česká advokátní komora by měla nově ustanovit právního zástupce nejen nemajetným lidem, ale i těm, kteří jsou ochotní za služby zaplatit, ale nemohou v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Nález má odloženou vykonatelnost na konec letošního roku, politici tak mohou přijmout novou právní úpravu. Zastoupení advokátem je nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem.
Podle dnešního nálezu je napadené ustanovení protiústavní. „Protiústavnost napadeného ustanovení ÚS neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit,“ vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.
Pro komoru bude změna znamenat nárůst administrativy a nákladů spojených s určováním advokátů, je však připravená širší roli plnit, stejně jako před poslední novelizací zákona. „V praxi mohou nastat případy, kdy i klient, který nesplňuje podmínky pro poskytnutí bezplatné právní pomoci, nemůže najít advokáta, který by ho zastupoval v řízení, kde je zastoupení advokátem nezbytné,“ připustil předseda komory Robert Němec.
Důvodem může být podle Němce to, že jde o zjevně bezdůvodné uplatňování práva, přičemž advokáti fungují jako přirozený filtr uplatňování takových nároků. „Druhým důvodem pak může být, že ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, podle nichž se postupuje, nedojde-li mezi advokátem a klientem k dohodě o odměně, již dávno neodpovídají realitě, neboť naposledy byl advokátní tarif valorizován v roce 2006, přičemž za uplynulých 16 let činí kumulovaná inflace takřka přesně 50 procent,“ popsal Němec. Zdůraznil důležitost aktuálních jednání mezi komorou a ministerstvem spravedlnosti o novelizaci tarifu.
Dnešní nález přivítal ombudsman Stanislav Křeček. „Jako veřejný ochránce práv se opakovaně setkávám s problémy mnoha právních laiků, kteří hledají pomoc v systému práva. Někteří z nich se na mě obracejí s věcmi mimo mou působnost a jediné, jak jim mohu pomoci, je odkázat je na pomoc právních profesionálů. Téma dostupné právní pomoci je pro mě zcela zásadní, neboť bez ní je právo na přístup k soudu výrazně oslabeno,“ uvedl ombudsman ve vyjádření pro ÚS.
Soudce Sládeček zdůraznil právě význam práva na přístup k soudu. „Šlo o to, že podle současné úpravy, která byla přijata v roce 2017, je možné určení advokáta jenom v případech sociálních a majetkových poměrů osob. Když chce žádat o právní zastoupení nějaká osoba, která to chce zaplatit, čili na základě smluvním, tak podle té současné úpravy advokátní komora advokáta neurčí,“ uvedl soudce zpravodaj.
Zrušená pasáž omezovala okruh lidí, kterým může komora určit advokáta, pouze na žadatele, jejichž „příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“. Podle návrhu Městského soudu v Praze je sporné ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem. „Za tohoto stavu podle názoru soudu dochází k omezení práva na přístup k soudu, neboť fyzická osoba, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem o advokacii a která zároveň hodlá zahájit řízení, jehož procesní podmínkou je zastoupení advokátem, takové řízení zahájit nemůže,“ stálo v návrhu.
Ústavní soud zároveň odložil vykonatelnost nálezu k 31. prosinci 2023, aby tím vytvořil politikům dostatečný časový prostor pro přijetí nové úpravy.
Text nálezu pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 je dostupný zde.
(čtk, epa)
