Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni rozhodl o 24 případech proti Česku. V pěti případech shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v 15 nikoliv. Zbylé čtyři stížnosti skončily smírem. Novinářům to dnes řekl nový vládní zmocněnec pro zastupování českého státu ve Štrasburku Petr Konůpka. Zhodnotil, že aktivita soudu vůči Česku oproti dřívějšku vzrůstá a oznámených i rozhodovaných stížností proti ČR je více.
Úspěch české obhajoby v 15 loňských případech je podle Konůpky pozitivní vizitkou pro rozhodování českých soudů. „Podařilo se (štrasburskému) soudu vysvětlit, že rozhodnutí vnitrostátních soudů byla v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech,“ řekl.
Předloni se ESLP začal věcně zabývat 14 novými stížnostmi proti ČR, což bylo meziročně o jednu více. U žádného z českých případů tehdy porušení úmluvy o ochraně lidských práv neshledal.
„Podle statistik Evropského soudu pro lidská práva, které byly zveřejněny minulý týden, tam v současnosti leží zhruba 140 případů proti České republice. Z nich 50 už nám bylo jako zástupcům vlády oznámeno, zbývající čekají na posouzení a případné oznámení české vládě,“ popsal Konůpka současný stav.
Z nejvýznamnějších současných případů zmínil Lichtenštejnsko proti ČR, který se odvíjí od konfiskace majetku Lichtenštejnů po druhé světové válce. Tato mezistátní stížnost je spíše výjimkou: ESLP totiž v drtivé většině případů řeší stížnosti jednotlivců a zhruba dvacítka ostatních aktuálních mezistátních stížností se týká ozbrojených konfliktů. Dalším výjimečným případem je pak podle Konůpky stížnost proti Portugalsku a dalším 32 zemím včetně Česka, která se týká dopadu změn klimatu na lidská práva.
Mohlo by vás zajímat
Zmocněnec pro zastupování před ESLP je zaměstnancem ministerstva spravedlnosti, kde řídí kancelář vládního zmocněnce jakožto samostatný odbor. Konůpka dnes činnost útvaru popsal jako jakousi advokátní kancelář státu před mezinárodními orgány ochrany lidských práv. Vedle štrasburského soudu zájmy Česka zastupuje i před Evropským výborem pro sociální práva a před výbory OSN.
Vedle zastupování se kancelář zabývá ještě fází výkonu rozhodnutí ESLP, protože stát musí zajistit, aby se případné porušení úmluvy o lidských právech neopakovalo. V praxi bývají potřeba změny právní úpravy, praxe úřadů nebo judikatury soudů. Vhodný postup doporučuje kolegium expertů, které funguje od roku 2015. Zasedají v něm zástupci všech ministerstev, obou komor Parlamentu, vrcholných soudů, ombudsmana či nevládních organizací. Uvedení daných doporučení v život může podle Konůpky trvat i několik let. Témata totiž často vyvolávají i vyhrocenější politickou debatu.
Třetím úkolem kanceláře je zprostředkování judikatury ESLP českým soudům, státním zastupitelstvím nebo ministerstvům. „Aby úmluva nezůstala na papíře, ale byl to živý právní předpis, který vnitrostátní soudy aplikují ve své denní praxi,“ přiblížil Konůpka. Úmluva o lidských právech je sice závazným právním dokumentem, avšak rozsudky ESLP vycházejí ve francouzštině a angličtině, což českým soudům ztěžuje jejich studium. Kancelář proto relevantní rozsudky vybírá, dělá z nich shrnutí a šíří je ve vlastní databázi i formou čtvrtletníku.
Pod štrasburský soud donedávna spadalo 47 členských států Rady Evropy, po vyloučení Ruska z rady kvůli agresi na Ukrajině jich je 46. Naprostou většinu podaných stížností soud žalované vládě nenahlašuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí.
Z již rozhodnutých případů ESLP proti Česku zmínil Konůpka na prvním místě rozsudek z roku 2007, který se týká přístupu romských žáků k základnímu vzdělávání. „Česká republika vykonává tento rozsudek již 15 let. Má zde velký deficit a snaží se nějakým způsobem situaci napravit, ale zatím se jí to nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce,“ poznamenal.
Na vykonávání rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy. Dotčenému státu nemůže uložit finanční sankci, ale může přijmout rezoluci. „Ta stát donutí, aby měl věc pořád na stole,“ vysvětlil Konůpka. Nejtvrdším krokem je pak možnost výboru ministrů opětovně předložit věc soudu. To se podle Konůpky zatím stalo jen dvakrát v historii, a to vůči Turecku a Ázerbájdžánu kvůli pronásledování lídrů politické opozice.
