Současná právní úprava platby za pobyt v protialkoholní záchytné stanici zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) nevyhověl návrhu Okresního soudu v Mělníku na provedení škrtů v zákoně o specifických zdravotních službách. Náklady hradí lidé, kteří na záchytce skončí, pokud se prokáže jejich intoxikace. Výši úhrady stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení. Podle ÚS lze úhradu vnímat i jako jistou formu varování.
Poplatek momentálně není zastropovaný a zákon nerozlišuje, zda intoxikovaný člověk ohrožoval jen sám sebe, nebo i okolí. Mělnický soud ve svém návrhu zdůraznil, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči, přičemž i záchytka je zdravotní službou poskytovanou člověku, který pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, případně majetek a veřejný pořádek.
Podle ústavních soudců je potřeba zákon vykládat tak, že intoxikovaní lidé hradí ubytovací, stravovací, hygienické nebo i dopravní náklady spojené s pobytem v záchytné stanici, které nespadají pod bezplatnou zdravotní péči. Naopak vstupní lékařské vyšetření nebo zdravotní pomůcky jsou podle soudu hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Povinnost úhrady nákladů, jak ji nyní popisuje zákon, tedy podle ÚS není v rozporu s ústavním pořádkem a není zapotřebí ji rušit.
Skutečnost, že se intoxikovaný člověk musí podílet na nákladech pobytu na záchytce, může mít podle ústavních soudců i jistý preventivní účinek. „Nepochybně jsou (náklady) pro tyto osoby jakýmsi varováním, že stav intoxikace, který si přivodily a který byl takové intenzity, že s jejími následky spojuje zákon nutnost umístění osoby v záchytné stanici, bude mít pro ně negativní důsledek spočívající mimo jiné v úhradě takto vzniklých nákladů,“ stojí v nálezu.
Lidé, kteří ohrožují jen sami sebe, například v chladném počasí v těžké opilosti leží na ulici, by podle návrhu mělnického soudu za pobyt na záchytce platit neměli, přestože si intoxikaci alkoholem přivodili sami. Právo na bezplatnou zdravotní péči totiž mají i další lidé, kteří si poškození zdraví do jisté míry sami způsobili – třeba ti, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, případně pacienti s nemocemi z obezity nebo silní kuřáci s rakovinou plic.
Mohlo by vás zajímat
„V praxi lze někdy dost obtížně oddělit agresivní chování od toho pasivního,“ reagoval ústavní soudce Jiří Zemánek.
Podle údajů, které shromáždil mělnický soud, se poplatek za záchytku v různých městech pohybuje od 700 do 4500 korun. Konkrétní výši si stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení.
Pokud se některé soudy – podobně jako ten mělnický – budou zabývat konkrétními spory o úhradu za záchytku, mohou částku v odůvodněných případech snížit, plyne z nálezu. Zasáhnout lze například v situaci, kdy stanice naúčtují náklady neoprávněně, anebo je neprokážou. Soudy rovněž mohou posoudit nárok z hlediska souladu s dobrými mravy.
