Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhl pro bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou tříletou podmínku s odkladem na pět let. Pro oba chce také peněžité tresty, Babišovi navrhl trest ve výši deseti milionů korun, Nagyové 500.000 korun. Nagyová se podle Šarocha dopustila dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak pomoci k dotačnímu podvodu. Oba vinu od počátku odmítají. Po pauze budou následovat závěrečné řeči obhajoby a obžalovaných.
„Domnívám se, že v tomto případě jsou splněny podmínky, kdy lze uložit trest pod zákonnou trestní sazbou,“ řekl Šaroch. Je podle něj potřeba zohlednit délku, která od spáchání jednání uplynula i to, jak se obžalovaní v průběhu trestního řízení chovají. „Je třeba přihlédnout i k tomu, že společnost Imoba uhradila částku, která odpovídá vyplacené dotaci, byť neuznala, že dotace byla vyplacena neoprávněně,“ uvedl státní zástupce. Stejné tresty Šaroch navrhoval už v podané obžalobě. Babišovi i Nagyové podle trestního zákoníku hrozí pět až deset let vězení.
Šaroch tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun.
Šaroch v závěrečné řeči připomněl výpověď politikova syna Andreje Babiše mladšího, který v září u soudu uvedl, že listinu o převodu akcií firmy Farma Čapí hnízdo nepodepsal. V takovém případě by se ale podle žalobce nabyvatelem akcií nestal a čtvrtina akcií společnosti Farma Čapí hnízdo by tak zůstala ve vlastnictví Agrofertu.
„Vzhledem k miliardovým obratům těchto společností i počtu jejich zaměstnanců by pak bylo evidentní, že společnost Farma Čapí hnízdo nemohla být samostatným a nezávislým podnikem a nemohla být malým a středním podnikem bez ohledu na to, zda působila na stejných nebo relevantních trzích jako Agrofert,“ řekl Šaroch.
Posouzení toho, zda Farma Čapí hnízdo a Agrofert působily na stejných relevantních trzích, ale podle žalobce zůstává stěžejní otázkou. Pokud soud uzná, že společnosti byly propojeny, vyplývá z dokazování podle Šarocha i to, že na stejných relevantních trzích působily.
Nagyová podle státního zástupce například nezohlednila skutečnost, že jednou z charakteristik malého a středního podniku je předpoklad, že nemá přístup k finančním prostředkům. Společnost Farma Čapí hnízdo podle něj neměla problém s finančními prostředky na stavbu kongresového areálu i na provoz, a to právě díky vztahům se společnostmi z Agrofertu. Zmínil úvěr, který společnosti poskytla banka HSBC či půjčky přímo od Agrofertu. Poskytovateli dotace Nagyová podle žalobce neposkytla pravdivé informace.
Šaroch dodal, že Babiš podle něj později zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se tak ucházet o dotaci. Propojenost společnosti Farma Čapí hnízdo s firmami Agrofertu ale podle Šarocha nevyplývá jen z rodinných vztahů, ale i z výpovědí některých svědků.
„To se snad nedá komentovat, podle mě tady pan státní zástupce neseděl v průběhu celého dokazování,“ řekla Nagyová o přestávce novinářům. Babiš zopakoval, že je nevinný a jde o politické trestní stíhání. Avizoval, že jeho vyjádření před soudem bude rozsáhlé.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
(čtk)
