Nejmenovanému bývalému československému reprezentantovi v kanoistice stát podle jeho názoru vyměřil nižší důchod, než na jaký má nárok. Muž reprezentoval tehdejší Československo na mezinárodních soutěžích včetně olympijských her v Mnichově v roce 1972. Při rozhodování o jeho starobním důchodu mu ale Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nezhodnotila období mezi roky 1972 a 1973, kdy muž současně studoval vysokou školu a zároveň reprezentoval, jako dobu důchodového pojištění. Případem se zabýval i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, ale ani jemu se nepodařilo postoj úřadu změnit. Vyplývá to z evidence stanovisek ombudsmana.
Stěžovatel se domáhal toho, aby mu byla doba prezenčního vysokoškolského studia započtena jako náhradní doba důchodového pojištění v delším rozsahu než prvních šest let po dosažení věku 18 let. Jeho studium totiž trvalo déle právě kvůli jeho reprezentační činnosti. U úřadů ale neuspěl.
Ombudsman s tím nesouhlasil, podle něj se stěžovatel oprávněně cítí být nezhodnocením dotyčného období ze strany státu poškozen. „Hledal jsem proto cestu, jak mu k jeho započtení pomoci. Zaměřil jsem se na jeho reprezentační činnost, která byla v době, kdy ji vykonával, hlavní náplní jeho života. Studium bylo až sekundární, doplňkové,“ sdělil ombudsman. Uvedl, že reprezentační příprava a účast na soutěžích byly velmi náročné a stěžovatel se jich účastnil nikoliv pouze k uspokojení svých osobních ambicí, ale ve veřejném zájmu, protože reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích, a to včetně olympiády.
„Po zvážení všech okolností se domnívám, že reprezentační činnost stěžovatele lze vyhodnotit jako dobu zaměstnání,“ uvedl ombudsman. Zprávu o šetření a stanovisko následně zaslal ČSSZ, ta mu ale nevyhověla. Podle Křečka si ale je „vědoma toho, že situace stěžovatele je specifická a nezhodnocení daného období jako doby důchodového pojištění je nespravedlivé,“ uvedl ombudsman. Stanovisko Křeček následně zaslal i ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), který podle něj ale také odmítl zjednat nápravu.
Stěžovatel následně informoval ombudsmana o tom, že se rozhodl podat žádost o změnu důchodu. V případě, že by jí ČSSZ nevyhověla, chce se proti jejímu postupu bránit soudní cestou.
(čtk)
