Soudce Jan Šott necítil při rozhodování o kauze Čapího hnízda žádný vnější tlak. Politickými kroky obžalovaného Andreje Babiše (ANO) včetně oznámení jeho kandidatury na prezidenta se nezabýval a s atmosférou ve společnosti se vyrovnal, řekl novinářům po dnešním vyhlášení rozsudku. Doplnil, že písemné vyhotovení verdiktu mu bude vzhledem k rozsáhlosti kauzy trvat nejméně čtvrt roku a že do té doby nebude k věci poskytovat žádné další rozhovory.
„Necítil jsem žádný vnější tlak toho typu, že by se na mě někdo snažil působit. Žiju ve společnosti, samozřejmě vnímám společenskou atmosféru, ale je mou povinností k tomuhle při rozhodování nepřihlížet a nějak se s tím vyrovnat,“ uvedl soudce pražského městského soudu.
Šott rozsáhlou dotační kauzu projednával od loňského září, závěrečné řeči obžalovaných zazněly minulý pátek. Trestní řád stanoví, že soud rozsudek vyhlásí zpravidla hned po skončení jednání, které verdiktu předcházelo. Pokud to není možné, lze vyhlášení odročit nejdéle o tři dny.
„Neuvažoval jsem o tom, že bych se nechal jakkoliv ovlivňovat programem jednoho z obžalovaných,“ odpověděl Šott na dotaz, zda nepřemýšlel o vyhlášení rozsudku až po volbách hlavy státu, jejichž první kolo začne tento pátek. „Prezidentská volba je pro mě zajímavá jako pro voliče, až půjdu k urně, ale moje rozhodování jako soudce tohle nesmí ovlivnit. A myslím, že by bylo nevhodné, kdybych takhle uvažoval,“ pokračoval.
„Nemohl jsem předjímat politické kroky pana Babiše a je mou povinností se o ně vůbec nezajímat,“ dodal soudce.
Mohlo by vás zajímat
Na další novinářský dotaz uvedl, že neobdržel žádné výhrůžky, které by se kauzy týkaly. Incident, jenž předcházel dnešnímu vyhlášení rozsudku a při němž musela justiční stráž vyvést vykřikujícího muže z řad veřejnosti, ho překvapil a nemá o něm další informace.
Šott připustil, že někteří lidé ho zastavovali na ulici a na kauzu se ptali. „Bylo to minimálně a pokud ano, tak slušně,“ popsal. Soud také od občanů obdržel několik podnětů. „Kupodivu toho nebylo tolik. Dával jsem to do složky Nevyžádaná podání jako jakousi přílohu spisu,“ přiblížil Šott s tím, že obhájci do složky nahlíželi a zřejmě tam nenašli nic podstatného.
„Jedno nebo dvě podání se týkala podpisu obžalovaného Babiše. Snažila se soudu spíše pomoci, bylo to velmi slušně napsané. Vycházelo to z té mediálně trochu posunuté zprávy, že nejsme schopni zajistit podpisy bývalého předsedy vlády,“ zmínil Šott. Vysvětlil, že písmoznalec nepotřeboval Babišův podpis, který z veřejných zdrojů samozřejmě k dispozici měl, ale zkoušku písma, kterou Babiš v souladu se svým právem odmítl.
