Pražský městský soud dnes nepravomocně osvobodil bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Podle soudce Jana Šotta není skutek popsaný v obžalobě trestným činem. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se proti němu může odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.
„Nevinen! Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal,“ uvedl Babiš.
Soudce Šott odůvodňuje zprošťující verdikt velice obsáhle, po jeho vyhlášení déle než hodinu rekapituloval trestní řízení a až poté se dostal k hodnocení důkazů. Zatím stále není zřejmé, na základě jakého právního názoru Babiše a Nagyovou osvobodil. Výpovědi obou obžalovaných nicméně podle něj nebyly konzistentní, přesvědčivé ani logické.
Část obhajoby podle soudce spolehlivě vyvrátil svědek Jan Bareš, kterého Šott přímo označil za svědka klíčového. Bareš na projektu působil jako technický zástupce investora. Podle soudce například vyvrátil Babišovo tvrzení, že nezajišťoval převod akcií Farmy Čapí hnízdo na svou rodinu. Podle Šotta ale nelze říct, zda obžalovaní neříkali pravdu úmyslně, tím, že ani jeden z nich neodpovídal na dotazy soudu, nebylo možné rozporná tvrzení vyjasnit.
Z výpovědi Bareše ale podle Šotta vyplynulo také to, že společnost Farma Čapí hnízdo nebyla z Agrofertu vyčleněna za účelem získání dotace, o tom, že podnik zažádá o dotaci pro malé a střední podniky, se rozhodlo až později. „Pokud byl přístup pana Babiše takový, že to bude dělat rodina a já je podpořím, ať získají dotaci nebo ne, tak nelze jednání charakterizovat jako účelové,“ řekl Šott. Obhájci svědka v minulosti prohlásili za nedůvěryhodného, Šott dnes naopak jeho výpověď označil za zcela věrohodnou. „Řadu informací měl z první ruky,“ podotkl.
To, že se Babiš i Nagyová rozhodli neodpovídat na dotazy policie a později i soudu, označil soudce za jejich právo. Výpovědi však byly podle něj kusé a mnoho věcí místo objasnění „zanechaly v temnotě“.
Nagyová čelí obžalobě z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Vyhlášení rozsudku si dnes nevyslechli, oba se z jednání omluvili. Obžalobu od počátku odmítají.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle Šarocha to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.
Soudce na počátku odůvodnění rozhodnutí shrnul vývoj případu. V kauze bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny, stíhání všech Šaroch postupně zastavil. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale po přezkumu v roce 2019 obnovil stíhání Babiše a Nagyové. Státní zástupce podal obžalobu loni v březnu, soud začal případ projednávat v září. K hodnocení důkazů Šott přistoupí v další části svého odůvodnění.
Podle Babiše, kterého v tomto týdnu čeká první kolo prezidentské volby, je kauza vykonstruovaná, označuje ji za politický proces. Ve své závěrečné řeči se věnoval zejména tomu, jak podle něj různí lidé v případu zneužili jeho syna z prvního manželství, Andreje Babiše mladšího, který trpí schizofrenií. Ten tvrdí, že otec na něj převedl akcie Čapího hnízda bez jeho vědomí a udělal si z něj bílého koně. Babiš, Nagyová i jejich obhájci u soudu také minulý týden řekli, že v trestním řízení nebyl předložen žádný důkaz, že obžalovaní udělali něco protizákonného.
Šaroch navrhoval pro Babiše i Nagyovou tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Chtěl pro ně také peněžité tresty, u Babiše deset milionů korun, u Nagyové půl milionu korun. Žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl, že jsou splněny všechny podmínky pro uložení trestu pod zákonnou sazbou, která činí pět až deset let vězení.
(čtk, epa)
