Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Poslanci vedli debatu zejména o tom, zda by se předloha měla vztahovat také na anonymní oznámení. Koaliční Piráti do ní chtějí zahrnout i přestupky. Návrh zákona teď zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.
Ochranu oznamovatelů označil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) za podstatný prostředek boje proti korupci, jímž lze dosáhnout úspor veřejných i soukromých peněz. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) jako zpravodaj ujišťoval, že opozice bude s koalicí v této věci spolupracovat. Ohlásil, že hnutí ANO už má připraven pozměňovací návrh k anonymním oznamovatelům. „Zachování anonymity je to nejdůležitější, co můžeme v této oblasti udělat,“ řekl.
Koaliční Piráti už úpravu k zahrnutí anonymních oznamovatelů do zákona podali. „Co je prokázáno, že funguje, jsou právě ta často nepodepsaná oznámení,“ řekla pirátská místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová. Další již podaný pozměňovací návrh Pirátů se týká zahrnutí přestupků. „Není leckdy jednoduché rozhodnout, zda je něco trestným činem, nebo jenom přestupkem,“ podotkl předseda klubu Jakub Michálek.
Naopak šéf poslanců ODS Marek Benda nabádal ke střízlivému přístupu k ochraně oznamovatelů. „My starší, kteří jsme zažili minulý režim, jsme na udavačství a bonzáctví mnohem citlivější a máme pocit, že je to věc, kterou bychom neměli za každou cenu podporovat,“ poznamenal.
„Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě návrhu zákona. Ochrana by se podle předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.
Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společnosti aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
(čtk)
