Soudy mohou v odůvodněných případech snížit sjednanou smluvní pokutu podle okolností a následného vývoje konkrétních sporů. Nejvyšší soud překlenul svou dřívější judikaturu z doby před schválením nového občanského zákoníku. Právní větu přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia a měla by se stát součástí sbírky rozhodnutí Nejvyššího soudu. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.

Na nový výklad čekala řada advokátů a dalších právních profesionálů. Nejvyšší soud v tiskové zprávě hovoří o zásadní změně dosavadního pojetí moderace smluvní pokuty.

„Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu,“ stojí v nové právní větě.

Dřívější judikatura směřovala právě k obsahové kontrole přiměřenosti původního ujednání. Nyní se rozhodovací praxe změní. „Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Podle velkého senátu lze postup při moderaci pokuty nově rozčlenit na tři kroky. Nejprve soud zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi, a to nejen v době sjednávání smluvní pokuty, ale také při porušení smluvní povinnosti, anebo i později, pokud existuje souvislost. Když zjistí, že pokuta je neadekvátní, může ji snížit na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a „s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti“.

Mohlo by vás zajímat

Nejvyšší soud se konkrétně zabýval sporem mezi Veletrhy Brno a firmou, která v polovině minulé dekády zvažovala uspořádání automobilového veletrhu. Obě strany uzavřely předběžnou dohodu, která pro případ porušení mlčenlivosti stanovila smluvní pokutu 250.000 korun.

Informace se ale dostala do médií a firma později začala po Veletrzích Brno žádat zaplacení pokuty. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že skutečně došlo k porušení mlčenlivosti a požadavek na zaplacení smluvní pokuty označil za důvodný bez ohledu na to, zda vznikla firmě nějaká škoda.

Nejvyšší soud nyní rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu spor k novému projednání.