Nejvyšší soud slaví 30 let, chystá mezinárodní konferenci

Nejvyšší soud si v roce 2023 připomíná 30 let své novodobé existence. Vznikl k 1. lednu 1993 po rozpadu Československé federativní republiky jako nástupce někdejšího federálního Nejvyššího soudu ČSFR.

Z Prahy do Brna se v průběhu roku 1993 postupně stěhoval s tím, že tato poměrně složitá administrativní i logistická akce se definitivně završila 10. září 1993, kdy se současná budova Nejvyššího soudu v Burešově ulici číslo 20 v Brně slavnostně otevřela po skončené, za provozu probíhající, částečné rekonstrukci. „Právě letos v září, konkrétně ve dnech 14. a 15. září 2023, vyvrcholí jednotlivé akce, průběžně po celý rok pořádané v souvislosti s připomínkou 30. výročí novodobé existence Nejvyššího soudu, mezinárodní konferencí, na které přislíbila účast řada významných osobností evropské justice,“ informoval soud na svém webu.

Hlavním úkolem Nejvyššího soudu je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v trestním řízení a v občanském soudním řízení, a to především rozhodováním o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a zaujímáním sjednocujících stanovisek.

Nejvyšší soud rozhoduje buď standardně ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou dalších soudců, nebo v jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z předsedy a dalších alespoň osmi soudců daného kolegia. Velké senáty rozhodují jen tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu.