Na Istanbulské úmluvě, která nově definuje pohlaví nebo odsuzuje násilí na ženách, se stávající koalice ani opozice nedohodne. Myslí si to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Takže je ideální opětovné odložení,“ řekl České justici v rozhovoru, který vyjde v sobotu.
Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Její schvalování tuzemští politici několikrát odložili. „Já jen připomenu, že tato vláda funguje rok. A vzpomínám si na jedno jediné rozhodování, kdy vláda nebyla schopná rozhodnout hlasováním, a to bylo tehdy, když francouzské předsednictví plánovalo zavedení zločinu z nenávisti a vláda se neshodla. Nedokážu si představit, že by se vláda shodla na nějakém stanovisku k Istanbulské úmluvě,“ uvedl ministr Blažek. Státy Evropské unie přitom nedávno oslavily již 10 let od vzniku dokumentu.
Vláda má k obsahu Istanbulské úmluvy rezervovaný postoj. „Asi se svět nezboří a nepadnou nebesa, jak říkal Václav Klaus, když se to zase odloží,“ dodal nyní pro Českou justici ministr.
Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Výrazný odpor v minulosti vyjádřili i lidovci. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) jednání o úmluvě také odložil.
Istanbulská úmluva je přelomový dokument, který zavedl definici pohlaví nikoli jen jako biologický fakt, nýbrž také jako společenský konstrukt. Státy se Úmluvou zavazují bojovat s genderově podmíněným násilím spolu s neziskovými organizacemi i prostřednictvím školské výuky, informovala už dříve Česká justice.
Někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba.
V připomínkovém řízení už dříve odborný nesouhlas z hlediska práva vyjádřily Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterých například nemá být nucený sňatek pojat jako privilegovaný trestný čin. Právní profesionálové dále upozorňují, že všechna nežádoucí jednání popsaná ve Smlouvě jsou už nyní v ČR trestná a jsou součástí trestního zákona.
Eva Paseková, Petr Dimun
