Minulý rok zaplatil stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun. Výsluha náleží bývalému příslušníkovi po odchodu do civilu po počtu odsloužených let. Pokud výše výsluhy přesahuje vyměřený důchod, je pro řadu lidí mnohem příznivější pobírat výsluhu, protože ta je mnohdy vyšší než penze a to i o desetitisíce. Dochází k tomu automaticky. Nejvyšší výsluha v České republice přesahuje o stokorunu 100 tisíc korun a je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby.
Výsluhová renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu anebo sama nepodala výpověď z důvodu, že proti ní bylo vedeno trestní řízení kvůli spáchání úmyslného trestného činu.
Minulý rok stát podle zjištění Ekonomického deníku bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun. Což je nemalá částka.
Kdo má nárok na výsluhovou rentu? Bývalí příslušníci armády, tedy i Vojenského zpravodajství, Bezpečnostní informační služby, Celní správy, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru, policie, Vězeňské služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace – civilní rozvědky.
Výsluha je podobně jako sociální dávky osvobozena od daně. Podobně jako u starobních nebo invalidních důchodů dochází navíc každý rok k její valorizaci.
Když získá bývalý příslušník bezpečnostních složek nárok na starobní nebo invalidní důchod, výsluhový příspěvek ve stejné výši nemůže společně pobírat ani s jedním z nich. Výsluha se tak namísto některého ze zmíněných důchodů pobírá je-li vyšší. A takových případů je v České republice nemalá řada.
Pojďme ke konkrétním číslům. Nejvyšší výsluhy vyplácí ministerstvo vnitra, a to bývalým policistům, hasičům a příslušníkům zpravodajských služeb).
„Předpokládané náklady na bývalé příslušníky s nárokem na výsluhový příspěvek v letošním roce nelze odhadnout, stále přichází nové žádosti. V průběhu letošního roku byly doposud přiznány nové výsluhové příspěvky ve výši 5 820 000 korun za měsíc,“ uvedla na sklonku roku Hana Malá z ministerstva vnitra.
V loňském roce vnitro předpokládalo náklady na výplatu výsluhových příspěvků ve výši 7 867 849 000 korun.
A jak je to s výší výsluhy a hodností při odchodu do civilu?
„Výše výsluhového příspěvku ve vztahu hodnosti nelze určit (hodnost není v informačním systému evidována). Výsluhový příspěvek je vyplácen v rozpětí od 136 korun do 98 530 korun, deset nejvyšších v rozpětí od 80 229 korun do 98 530 korun,“ dodala Hana Malá.
Poslední částka tedy představuje nejvyšší výsluhu, vyplácenou ministerstvem vnitra.
U vojáků je systém výsluh nastaven jinak než u vnitra.
Podle předpokladů ministerstva obrany v loňském roce pravděpodobně zanikl služební poměr cca 1 300 vojákům z povolání.
„Na tento počet vojáků s ohledem na délku jejich služby je v současnosti odhadována výše výsluhových náležitostí cca 22 260 000 korun,“ uvedla Natálie Kopp z ministerstva obrany.
Roční náklady ministerstva obrany na výsluhové náležitosti pak činí cca 2 940 000 000 korun.
Natálie Kopp doplnila, že v rámci agendy výsluhových náležitostí nemá dosažená hodnost vojáků žádný význam. S ohledem na ochranu osobních údajů se tedy v evidencích s tím souvisejících informace o hodnosti osoby, které se vyplácejí dávky výsluhových náležitostí, vůbec nevedou.
„Nejsme tedy schopni odpovědět na otázku ve vztahu k dosaženým hodnostem. Deset nejvyšších výsluhových příspěvků je v rozmezí 66 000 až 82 000 korun měsíčně,“ pokračuje Natálie Kopp.
Zánik služebního poměru je podle Natálie Kopp z pohledu ozbrojených sil běžným jevem. Ozbrojené síly jsou postaveny v míru na profesionálním služebním poměru, ale v případě válečného konfliktu je nutné je mobilizačně rozvinout. Z tohoto důvodu ozbrojené síly potřebují zálohu, kterou tedy také musí „tvořit.“ Služební poměr vojáků tedy není celoživotním povoláním a naopak je koncipován jako služba na dobu určitou. Odchod vojáka do zálohy je tedy přirozeným stavem a ozbrojené síly jsou na to připraveny. Ani výše uvedený počet odcházejících vojáků není v tomto směru problém.
Česká armáda v současné době více jak 27 tisíc vojáků z povolání. Od roku 2016 se počet vojáků z povolání stejně jako vojáků zařazených do aktivní zálohy soustavně zvyšuje, protože se daří získávat potřebné množství uchazečů a stanovený rozpočet nám to dovoluje. I v letošním roce proti loňsku počet vojáků obou skupin stoupne. Samozřejmě, že nejsou všechna tabulková místa vojáků obsazena. Postupně se ale daří průběžně plnit úkol vlády dosáhnout do roku 2030 počtu 30 tisíc vojáků z povolání pouze v Armádě ČR.
Mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek zareagoval, že konkrétní čísla a počty týkající se personálu armádní tajné služby nejsou veřejnou informací.
Mlčí také rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace.
„K vašim dotazům mohu uvést pouze tolik, že charakter naší práce a naše zákonná působnost nám neumožňuje komentovat naši činnost ve veřejném prostoru, a to jakýmkoliv způsobem. Náš úřad poskytuje relevantní výstupy pouze zákonným adresátům, nikomu jinému,“ odvětil na otázky Ekonomického deníku Radek Holý z rozvědky.
Nejvyšší výsluha 100 100 korun
Postupme dále. V letošním roce požádalo o uvolnění ze služebního poměru u Vězeňské služby zatím 715 osob.
„V roce 2022 jsme dosud přiznali 375 výsluhových příspěvků,“ uvedla na podzim mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunnerová.
Měsíční náklady na výplatu těchto výsluh činí 7 673 000 korun, roční náklady pak cca 82 milionů korun.
Vězeňská služba vypočetla, že loňské náklady náklady na výplatu výsluh budou ve výši cca 854 milionů korun.
Deset nejvyšších vyplácených výsluhových příspěvků u Vězeňské služby osciluje je v rozmezí 58 700 korun až 100 100 korun. Což je vůbec nejvyšší vyplácená výsluha v České republice.
„Vězeňská služba ČR musí plnit své úkoly uložené právními předpisy i za cenu služby přesčas v době personální nedostatečnosti. V tuto chvíli nelze hovořit o ohrožení akceschopnosti sboru. V současné době potřebujeme obsadit 1 068 volných služebních míst a míst občanských zaměstnanců,“ doplnila k odchodům ze služby Markéta Prunnerová.
U celní správy mělo podle odhadů vedení loni skončit 272 příslušníků. Tato suma nezahrnuje osoby, které skončily ve správě a přešly do jiného bezpečnostního sboru.
Předpokládané roční náklady (promítnuto do roku 2023, včetně valorizace od 1. ledna) na výsluhové příspěvky těchto příslušníku budou podle Hany Prudičové z Celní správy činit 70 926 840 korun. Výplatu výsluh provádí Generální ředitelství cel a roční náklady na výplatu výsluhových příspěvků bývalých příslušníků se pro rok 2022 očekávaly v částce 775 milionů korun.
Deset nejvyšších výsluhových příspěvků vyplácených bývalým příslušníkům Celní správy se pohybuje v rozmezí 55 416 korun až 89 016 korun měsíčně.
„Celní správa ČR se věnuje náboru nových uchazečů o zaměstnání. Stejně jako u jiných bezpečnostních sborů je třeba projít náročným přijímacím řízení, u kterého ne každý uchazeč uspěje. Výkon všech kompetencí stanovených platnými právními předpis je zajištěn,“ uzavřela Hana Prudičová z Celní správy.
Z Generální inspekce bezpečnostních sborů odešlo loni 29 příslušníků.
Podle Luďka Nechyby vyplatila GIBS čerstvě odejitým na výsluhách cca 11 082 000 korun, ročně pak celkově cca 64 500 000 korun.
„Průměr je 35 000 korun. Vzhledem k tomu, že neustále nabíráme nové příslušníky a doplňujeme početní stavy, akceschopnost ohrožena nebude. Aktuálně je třeba zaplnit tabulkových 34 míst, ale rozpracováno je dalších cca 12 uchazečů,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Luděk Nechyba.
Inspekce zřejmě záměrně jaksi zapomněla uvést výši nejvyšších deseti výsluh.
Podle informací Ekonomického deníku je na GIBS vyplácena minimálně jedna výsluha přesahující 70 tisíc korun.
Hrdinové a břichatí páprdové z kanceláří
Zamysleme se nad smyslem výsluh. Mají být jakousi refundací za nasazení ve výkonu služby či poškození zdraví při výkonu služby pro stát. Jsou pochopitelné u hasičů v terénu, u policistů v terénu, u zásahových jednotek, u vojáků na misích. Dávají smysl v případě, když někdo přijde při výkonu služby o ruku nebo nohu a nemůže už vykonávat svou pozici v bezpečnostním sboru. Stát se musí umět o takové lidi postarat.
Co ale naprosto nedává smysl, je platit výsluhu někomu, kdo v plném zdraví po odkroucení příslušného počtu let odejde od policie například se čtyřiceti, nebo padesátitisícovou, výsluhou. Takový jedinec má výsluhu jistou a když si sežene práci za 30 či 40 tisíc čistého, může si řadu let žít doslova jako maďarský gróf.
Připomeňme navíc, že v rámci kamarádčoftů jsou nezřídka kdy lidem odcházejícím do civilu uměle navyšovány a vypláceny vysoké odměny, což jim je schopno pohnout výší výsluhy o pěkných pár tisícovek měsíčně.
Máme ale platit výsluhy úředníkům, personalistům, mluvčím (a že jich je), policistům, celníkům, pracujícím v kanceláři, právníkům, ekonomům, analytikům tajných služeb?
Logický argument zní ne, jaké je to nasazení? Nelze se pak divit, že veřejnost se na takovéto výsluháře dívá jako pěkně „vypečené“. Jak jsme již naznačili výše, výsluhy jsou nezdaněné. Řada takových výsluhářů se přitom znovu upíchne ve státní správě.
Politici se do výsluh bojí léta „říznout“. V ozbrojených složkách pracují vyšší desítky tisíc lidí, což představuje s jejich rodinami slušný voličský elektorát.
Řešení je vícero, vyplácet rodině např. zemřelého příslušníka jeho plat. Nebo přidat lidem v ozbrojených složkách ke stávajícím platům.
Dalším možným, byť ne tak razantním, řešením by pak mohlo být, že po dobu, kdy odejitého policistu či celníka s nárokem na výsluhu zaměstnává stát, kraj nebo město (obec), neměl by na výsluhu právní nárok.
Proč by pak neměl mít bývalý příslušník ozbrojené složky vyměřený důchod, jako například zdravotní sestra, jejíž pracovní nasazení mnohdy předčí záběr uniformovaných – dlouhé služby, noční, atd. Racionální důvody neexistují.
Štědrý výsluhový systém, kterým ročně vyteče přes 12 miliard korun ve velké většině lidem, kteří nenasazovali život ve službě státu, prostě nedává přílišný smysl. Policii, celníkům a dalším ani eticky nepomáhá, on jim paradoxně ještě škodí. Do sborů se nechodí kvůli nasazení pro stát, ale pro budoucí výsluhu.
Nejsmutnější pak je, že výsluhy pobírají dodnes lidé, kteří sloužili represivnímu komunistickému režimu.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
