Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Tomášem Langáškem projednával v pondělí kárnou žalobu na soudce Městského soudu v Praze (MS) Kamila Kydalku. Předsedkyně MS mu vytýká závažné průtahy v několika případech, které měl zavinit svým údajně nedůsledným přístupem k možným obstrukcím ze strany účastníků řízení a žádá jeho odvolání z funkce soudce. Kárný senát vyhlásí rozhodnutí na začátku února.
Předseda senátu trestního úseku MS v Praze Kamil Kydalka čelí v krátké době již podruhé za svou pětatřicetiletou kariéru návrhu na odvolání z funkce soudce. Ale zatímco před dvěma lety stál před kárným senátem jako žalobce jeho bývalý spolužák a vrstevník, tehdejší předseda MS Libor Vávra, v pondělí zastupoval kárnou žalobkyni místopředseda MS v Praze Michal Roubíček, který letos bude soudcem deset let. A ten, na rozdíl od Vávry, před kárným senátem nijak neskrýval své opovržení nad tím, jak Kydalka ke svojí práci přistupuje.
Před kárným senátem jako kdyby se potkaly dva jiné soudcovské světy: zatímco nakrátko ostříhaný kárný žalobce byl v obleku, kárně žalovaný proti němu zasedl v bundě rockové skupiny Kiss, s culíkem šedých vlasů.
Kydalkovi kárná žaloba klade konkrétně za vinu průtahy v devíti trestních případech, z nichž některé začal Kydalkův senát v prvním stupni projednávat již před devíti lety. Jde o rozsáhlou a složitou hospodářskou kriminalitu, v níž zpravidla figuruje více obžalovaných.
Podle místopředsedy Roubíčka Kydalka jako předseda senátu tyto průtahy zavinil, protože dostatečně nečelil údajně obstrukčnímu jednání obžalovaných a jejich obhájců a nečinil kroky k jejich odstranění tak, aby případy byly plynule projednávány. Podle Roubíčka je to stejné „modus operandi“, které Kydalkovi vytýkal již předchozí kárný žalobce i kárný senát, který mu v roce 2020 snížil na několik měsíců plat.
V jednom z případů dokonce podle Roubíčka reálně hrozí, že se bude muset kvůli průtahům celé řízení zopakovat od začátku. Důvodem je podle Roubíčka primárně Kydalkův styl práce, který popsal jako „naprostou odevzdanost účastníkům řízení“. Nedostatečně například prověřuje, zda omluvy obhájců či obžalovaných, které často přicházejí opakovaně těsně před konáním hlavního líčení, nejsou smyšlené. Vedení soudu podle Roubíčka požaduje, aby soudci byli v takových případech důslední a je-li sebemenší podezření na obstrukce, jednali tvrdě. Mají trvat na osobní účasti, omluvenky prověřovat přímo u lékařů a dát účastníkům jasně najevo, že bude-li se to opakovat, mohou být předvedeni, a to i za použití tzv. lovců lebek.
Vymlouvá se na problémy
Kydalka podle Roubíčka nevyužívá ani dostatečně policejních databází, soudních síní a vymlouvá se na problémy se soudní administrativou. Stejní lidé přitom pracují i pro jiné soudce a ti si s tím umí poradit. Roubíček dále upozornil na to, že nelze akceptovat obhajobu Kydalky, že na průtahy měla vliv i pandemie, a to ani s přihlédnutím k vyššímu věku jeho přísedících. „Mám připravený záznam z hlavního líčení z ledna 2021, kde kárně obviněný řekne všem, aby si sundali roušky. Správa soudu přitom byla připravena zajistit podmínky pro řízení v době covidu, například plexiskla, nikdy to nežádal,“ uvedl k tomu místopředseda Roubíček.
Podle něho by kárný senát neměl přihlížet ani ke zdravotnímu stavu soudce. „Kárně žalovaný se vytasí se zdravotním stavem, jen když je to potřeba. Se soudem nekomunikuje ohledně svých zdravotních problémů, aby na to mohlo jeho vedení reagovat, nikdy u mne nebyl s žádným problémem. Ignoruje povinnost dostavovat se na zdravotní prohlídky. Je to přitom jediný nástroj, jak zjistit, jak na tom je,“ konstatoval Roubíček s tím, že by měl být kárný senát opatrný při hodnocení Kydalkových tvrzení, neboť je podle něho „připraven říci cokoliv, aby se obhájil“.
Excesivní počet neskončených věcí
Na závěr místopředseda shrnul, že od minulého kárného řízení se na práci Kydalky nemělo změnit vůbec nic, stále je jejím výsledkem „excesivní množství neskončených věcí a excesivní počet zrušených věcí odvolacím soudem“. „Začneme v deset hodin, skončíme v půl druhé, a ještě si dáme pauzu na oběd, takto soudit opravdu nejde,“ zhodnotil údajný styl práce senátu Kydalky Roubíček. A požádal kárný senát, aby Kydalku zbavil funkce soudce.
Předseda kárného senátu Tomáš Langášek ještě před vystoupením Kydalky a jeho obhájce Michala Pauleho vyzval strany k tomu, aby se vyjádřily, zda je prostor pro uzavření dohody o kárném provinění a opatření. Člen kárného senátu z řad soudců, Michael Květ, se v této souvislosti zeptal kárného žalobce, zda by byl ochoten uvažovat o opatření v podobě odvolání z funkce předsedy senátu. Po krátké přestávce strany oznámily, že k dohodě nedošlo a kárný žalobce trvá na odvolání z funkce soudce.
Soudce Kydalka odmítl primárně kritiku své práce i celého senátu. Na úvod zmínil, že byl v dlouhé pracovní neschopnosti až do února 2020, kdy bezprostředně následovaly jednotlivé vlny pandemie, která práci na případech podle nej výrazně znesnadnila. Jednání bylo podle Kydalky prostě nemožné nařídit, aniž by byla porušena některá z hygienických opatření. Jeho přísedící jsou navíc staršího věku, a ne vždy se mu je za takové situace podařilo k účasti přesvědčit. Poukázal na to, že v jednom z případů je 16 obžalovaných, minimálně stejný počet advokátů, v síni bývají přítomni příslušníci eskorty vězeňské služby, k tomu tři členové senátu a náhradníci, což je podle Kydalky velmi rizikové prostředí z pohledu šíření covidu. „Dnes hodnotíme tu dobu jako hysterickou, ale tehdy jsme o tom nic nevěděli. Nemůže se na mne ani přísedící nikdo zlobit, že jsem nechtěl riskovat jejich zdraví,“ popsal tehdejší situaci s tím, že navíc většina rozhodnutí o odročení byla po poradě senátu.
Popsal také důvody, proč ne vždy postupoval z pohledu kárného žalobce „nedůsledně“. Pokud by například vyloučil k samostatnému projednání věc obžalovaného, jehož advokát před jednáním zkolaboval, bylo by to z jeho pohledu netaktické, protože by ho musel vyslechnout v původní věci jako svědka.
Co se týče omluvenek, nelze podle něho dost dobře zpochybňovat lékařské zprávy o tom, že byl někdo pozitivně testován na covid, neboť lékař je za případnou nepravdivou zprávu trestně postižitelný. Pokud měl ovšem podezření na to, že omluva je účelová, tak to řešil.
Námitku, že nevyužíval nabídky velkých jednacích síní mimo budovu MS, odmítl, neboť o ní nevěděl. Jak později vyplynulo z dokazování, soudce se povětšinou neúčastnil porad trestního úseku, ani si nepamatuje na to, že by četl email, v němž byla tato informace uvedena.
Zmínil také problémy s administrativním aparátem, kdy mu byla například přidělena zapisovatelka, která musí používat na obě uši naslouchátka, což samozřejmě způsobuje nemalé problémy v jeho práci. Vysvětluje to také onu výzvu v jednací síni, aby si účastníci sundali roušku, když mluví, protože by pak zápis nebyl možný.
Ohradil se i proti kritice způsobu práce jeho senátu. „Přestávky na oběd nedělám, od desíti soudíme kvůli dopravě. Nenařizuji jednání, pokud nevím, co ve spise je. Když znám spis, nemusím zbytečně vysedávat v jednačce hodiny, to je zkušenost z praxe. Můj styl práce nemusí být geniální, ale zatím se mi za 35 let praxe osvědčil,“ uvedl na závěr soudce Kydalka a poukázal na to, že má mít stejný nápad jako ostatní soudci a má končit více věcí.
Při následném výslechu soudce vysvětloval, proč se nepodrobil lékařské prohlídce a kárnému senátu poskytl svojí lékařskou zprávu. Došlo i na otázku případného přechodu soudce na obvodní soud či odvolací úsek MS v Praze, kdy měl v minulosti takovou nabídku odmítnout. „Nevím. Přiznám se, že nejsem týmový pracovník, mám rád svůj tým, své přísedící,“ reagoval soudce Kydalka na dotaz předsedy senátu Langáška, zda by nabídku přejít na „odvolačku“ přijal. S možným přeřazením ovšem vyslovil nesouhlas i místopředseda Roubíček, podle něhož by to byl „hřebíček do rakve“ případů, které by Kydalka musel ještě na prvním stupni dosoudit.
Průměrná kvalita rozhodování
Pro návrh zbavit Kydalku funkce soudce se vylovila i soudcovská rada, která vyjádřila ve stanovisku její předsedkyně Kateřiny Radkovské obavu z jeho dalšího působení na prvostupňové agendě MS. Podle stanoviska odvolacího Vrchního soudu v Praze je kvalita jeho rozhodovací činnosti průměrná, až podprůměrná s dovětkem, že ovšem mnoho případů rozhodnutých jeho senátem soudci VS neposuzují.
V závěrečné řeči kárný žalobce zopakoval své výhrady k práci soudce Kydalky, který podle něj nereflektoval rozhodnutí kárného senátu před dvěma lety a z jeho závěrů se nepoučil. Apeloval na kárný senát, aby neměl soucit s Kydalkou, ale s účastníky řízení. „Pokud budou uznáni vinnými, budou odsouzeni na dlouhé roky a oni čekají na rozsudek roky a roky. Pokud připustíme, že jim je délka řízení k dobru, pak k tím dochází k relativizaci účelu trestního řízení. V jednom řízení to trvá devět let, co je na tom spravedlivého? Vypadáme jako hlupáci a nikdo nevysvětlí, že justice funguje,“ konstatoval Roubíček. „Mám za to, že nemá náhled, neuvědomuje si, proč profesi soudce kdysi začal dělat. Uvedl, že nás dělí velký věkový rozdíl, ale já si pamatuji, s čím jsem vstupoval do justice a pan kolega je negací toho všeho,“ uvedl a zopakoval, že musí trvat na odvolání z funkce soudce, neboť přechod na odvolací agendu je pro jiné kolegy odměna za to, jak pracovali na složitých případech na prvním stupni.
Práce s lidmi ubíjí a devastuje, říká advokát
Podle Kydalkova obhájce Michala Pauleho by měl kárný senát vzít v potaz, jaký vliv měla na výkon funkce soudce pandemie a také to, že má zdravotní problémy. Soudit je práce s lidmi, která podle Pauleho člověka často ubíjí a devastuje, zvláště když řeší agendu v rozsahu desítek tisíc stran spisu. „17 let jsem žil se soudkyní Hrnčířovou, vařil jsem, uklízel jsem, od rána do večera se soudilo a o víkendu se diktovaly a psaly rozsudky,“ popsal z vlastní zkušenosti to, jak je podle něj práce soudce náročná.
Přitom Kydalka na tom není podle něho ve srovnání s ostatními senáty MS o moc hůř a je nesmysl, že by si neuvědomoval dopady nedůvodného odročování a jak mu to zkomplikuje další práci. Že to ve spisech tak při kontrole nevypadá, to je podle něj dáno letitou praxí, kdy se ne vše musí vykazovat a dělat úřední záznam.
Upozornil také na to, že přílišný tlak soudců na účast obhájců u líčení vede k tomu, že chodí k soudu nemocní, což má dopady na šíření nemocí i kvalitu obhajoby. A i v případě přísedících jde často o to, zda k tomu bude předseda senátu přistupovat lidsky, anebo bude ohrožovat jejich zdraví.
I s ohledem na to, že proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání, varoval před ukládáním absolutního opatření. Navrhl naopak zproštění, popřípadě peněžitou sankci.
Kárný senát po poradě rozhodl o tom, že rozhodnutí padne 6. února.
Petr Dimun
