Prezident Miloš Zeman loni v létě podle informací Deníku N žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Šlo o případ skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Fiala dnes stejně jako na žádost Deníku N nechtěl případ komentovat. „Pan premiér se nebude vyjadřovat. Děkuji za pochopení,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka. Komentář odmítlo na sociálních sítích i ministerstvo spravedlnosti.
Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.
O této záležitosti už dříve veřejně promluvil sám prezident, podle něhož ředitel BIS Michal Koudelka nařídil v minulosti odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí, a odposlouchávána tak byla i hlava státu. Po Zemanových výrocích se případem začala zabývat inspekce Bezpečnostní informační služby pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) loni v prosinci konstatovala, že nemá žádné indicie, že zpravodajská služba postupovala nezákonně.
Druhý případ, o kterém se prezidentův dokument zmiňoval, se přímo dotýká kancléře Vratislava Mynáře. Právě on skartaci tajného dokumentu o Vrběticích nařídil, uvedl Deník N. Kauza se může podle serveru týkat i někdejšího pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka. Policisté měli podezření, že se dostala i k lidem, kteří neměli patřičnou bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu – tu nemá ani Mynář, ani Novák, dodal Deník N.
„Zeman v létě na Úřad vlády odeslal premiérovi Petru Fialovi (ODS) písemný požadavek, aby v těchto dvou trestních řízeních spolupodepsal nepřípustnost trestního stíhání. Fiala však abolici nepodepsal,“ napsal Deník N s odkazem na osm důvěryhodných zdrojů z Fialova kabinetu, Hradu a Úřadu vlády. Zeman podle nich v dokumentu neuvedl žádná konkrétní jména. Premiér své rozhodnutí neformálně řešil se členy své vlády, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na informace obsažené v článku zatím nereagoval.
Mohlo by vás zajímat
Prezidentský kandidát Petr Pavel dnes označil údajnou žádost hlavy státu za nehoráznost. Prezident by podle něj neměl žádat premiéra o abolici v případě, kdy se jednoznačně porušila pravidla a možná i zákon, protože tím hlava státu dává najevo, že pravidla platí jenom pro někoho. „Skartace utajovaných dokumentů mimo daná pravidla je porušením všech pravidel. V normálním systému se za to bere bezpečnostní prověrka,“ dodal generál ve výslužbě Pavel.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.
