Zbavení funkce pověřeného místopředsedy, anebo snížení platu o 30 procent na rok, takové kárné opatření navrhuje podle informací České justice uložit soudci Městského soudu v Brně (MS) Aleši Dufkovi v kárné žalobě ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Soudce Dufek na podzim minulého roku poskytl médiím informace o rozhodnutí soudu z přípravného řízení v případu údajné korupce při privatizaci brněnských bytů. Podle ministra Blažka měl jednat excesivně, v rozporu se zákonem i judikaturou.
Může soud poskytnout na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím dokumenty z neveřejného přípravného řízení, v němž jeho soudci rozhodovali například o návrzích na uvalení vazby či o provedení domovních prohlídek, ačkoliv si informování o věci vyhradil dozorový státní zástupce? Tak lze vymezit základní otázku, o níž bude rozhodovat kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Tomášem Langáškem. Právě jeho senátu napadla kárná žaloba ministra spravedlnosti Pavla Blažka na soudce MS v Brně Aleše Dufka.
Dufek v pozici soudce, pověřeného výkonem funkce místopředsedy soudu pro trestní úsek, rozhodl na podzim minulého roku o tom, že vyhoví žádosti několika novinářů o poskytnutí usnesení soudu z přípravného řízení, v němž soudci MS v Brně rozhodovali o návrzích na uvalení vazby a provedení domovních prohlídek. A to v trestní věci, ve které policie pod dozorem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petry Lastovecké vyšetřuje několik osob, které jsou podezřelé z korupce při nakládání s obecním majetkem brněnských městských částí.
Jak zjistila Česká justice, soudce Dufek vyhověl celkem pěti žádostem, které od začátku do konce října podali na MS v Brně čtyři novináři, a to z Aktuálně.cz, České televize, MF Dnes a Práva. Novináři od soudu dostali částečně anonymizovaná usnesení o vzetí do vazby všech osob v této trestní věci a také tři obsáhlé příkazy k domovním prohlídkám.
Žalobkyně si vyhradila právo o věci informovat
Poprvé Dufek poskytl na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím 20. října minulého roku usnesení soudu o vzetí do vazby brněnského politika a právníka Otakara Bradáče. Tedy 14 dnů poté, co o návrzích státní zástupkyně rozhodoval MS v Brně. Jen dva dny předtím dozorová státní zástupkyně oznámila, že si vyhradila právo o trestní věci informovat, což má být jedna z věcí, na které ministr Blažek v kárné žalobě poukazuje. Otázku, zda je takovým rozhodnutím státního zastupitelství vázán i soud rozhodující v přípravném řízení, bude kárný senát posuzovat poprvé. Dosud nebylo sporu, že pokud si to státní zástupce vyhradí, je tímto vázán policejní orgán, jak výslovně stanoví trestní řád.
Kárná žaloba má však vycházet z toho, že role soudu v přípravném řízení je omezena pouze na rozhodování o určitých zákonem vymezených úkonech a o meritu trestního stíhání soud nemá informace, ani nemá zákonem dané oprávnění postup policejního orgánu a státního zástupce posuzovat. To přísluší soudu až ve fázi po podání obžaloby. Ministr Blažek proto v žalobě upozorňuje, že pokud by byl postup soudce Dufka akceptován, zavedl by se nebezpečný precedens, který by ohrožoval řádné vyšetřování trestných činů a úspěšný postup v trestním řízení.
Ohrozil vyšetřování?
Podle informací České justice tak Blažek v žalobě soudci Dufkovi vytýká, že svým postupem jednak ohrozil vyšetřování, a také zasáhl do osobnostních práv osob, a to nejen těch, které jsou v případu mezi podezřelými či obviněnými. Ministerstvo v kárné žalobě shrnulo aktuální judikaturu i komentáře k příslušným ustanovením trestního řádu a zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že poskytování informací z přípravné fáze trestního řízení by mělo být spíše výjimkou. Není-li pro to důvod a vyhradí-li si informování o věci státní zástupce, informace by poskytovány být podle kárné žaloby neměly.
V žalobě má být poukazováno i na to, že novináři sice od soudu dostali anonymizovaná rozhodnutí, avšak anonymizace byla provedena nedostatečně a nedbale. Například v případě usnesení o domovních prohlídkách byly sice místo jmen osob uvedeny iniciály, avšak s označením funkcí, které tyto osoby zastávají. Kárná žaloba má také poukazovat na to, že ačkoliv se soudce Dufek hájí tím, že informace poskytl až poté, co se vyskytly ve veřejném prostoru a nebyl tedy důvod je nadále tajit, v mnoha případech se média měla o konkrétních policejních podezřeních, indiciích a svědcích dozvědět právě až ze soudem poskytnutých dokumentů. Podle kárné žaloby neplatí ani argument veřejného zájmu, na který se měl soudce Dufek odvolávat s tím, že veřejnost má právo vědět, z čeho jsou osoby veřejně činné podezřelé, neboť ne všechny osoby v případu jsou veřejně činné.
Postup soudce má ministr za exces
„Postup kárně obviněného je s ohledem na výše uvedené teze excesem ve vztahu ke správnímu uvážení v rámci poskytování informací z trestního řízení na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obsahem jednotlivých poskytnutých kompletních dokumentů – příkazů k domovním prohlídkám a prohlídkám nebytových prostor a rozhodnutí o vazbách – nadto vadně anonymizovaných, zástupcům tisku, byly konkrétní informace o stavu dotčeného trestního řízení, včetně podrobných informací o povaze trestné činnosti, dosud zjištěných zapojených osobách a jejich postupech, a rovněž informace o osobách, které v trestním řízení figurují v různých rolích (obvinění, svědci a jiné),“ konstatuje se v kárné žalobě, do níž měla Česká justice možnost nahlédnout.
Petr Dimun
