Kolokvium sítě předsedů nejvyšších soudů EU, Právnický sjezd nebo první žena v čele Evropského soudu pro lidská práva. To jsou nejvýznamnější události roku 2022 v tuzemské justici podle osobností oslovených Českou justicí. Přečtěte si jejich odpovědi v tradiční novoroční anketě.
Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Za nejvýznamnější událost české justice v roce 2022 považuji Právnický sjezd, na kterém se v Karolinu UK pod záštitou Jednoty českých právníků sešly po téměř 100 letech všechny české právnické spolky, sdružení a profesní komory.
Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
Jinou odpověď, než Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů EU, konané ve dnech 13. – 15. října 2022 v Brně, ode mne snad není možné očekávat. Už v podtitulu této akce jsme jako její pořadatelé uváděli, že se jedná o nejdůležitější justiční akci roku, pořádanou s přispěním Ministerstva spravedlnosti v rámci českého předsednictví v Radě EU.
V Brně se nakonec sešlo na padesát nejvýznamnějších osobností evropské justice, především předsedů nejvyšších soudů, ale i celoevropských justičních institucí. Mimochodem, právě na této akci se stal pozorovatelem Sítě předsedů unijních nejvyšších soudů i Nejvyšší soud Ukrajiny, čímž historicky nakročil do rodiny evropských nejvyšších soudů.
Helena Válková, exministryně spravedlnosti a poslankyně za ANO
Pro mne to bylo zveřejnění návrhu paragrafovaného znění nového trestního řádu na podzim tohoto roku ministrem spravedlnosti. Dále pak i rozhodnutí nás poslanců, že budeme nově definovat trestný čin znásilnění. Oba tyto projekty jsou však na počátku a musíme si pospíšit, abychom je v tomto volebním období ještě stihli. Hlavně kolem nového trestního řádu je riskantní otálet, na což jsem opakovaně upozorňovala ministra spravedlnosti. Slíbil, že to bude v roce 2023 prioritou, tak uvidíme.
Robert Němec, předseda České advokátní komory
Bezesporu „událostí“ letošního roku v tuzemské justici je právě probíhající soud s bývalým premiérem a současným kandidátem na prezidenta ČR Andrejem Babišem, a to nemám na mysli (a už vůbec nikterak nepředjímám) jeho výsledek. Mám spíš na mysli skutečnost, že i tímto způsobem justice vyslala jasný signál veřejnosti, že zodpovídat se jí musí každý, padni, komu padni.
A rád bych také připomněl letošní obnovení Sjezdu českých právníků. Po téměř sto letech se na něm sešli zástupci všech právnických profesí – soudci, státní zástupci, advokáti, notáři a exekutoři. Symbolicky jsme deklarovali, že si přes veškeré rozdíly uvědomujeme svou stavovskou justiční sounáležitost a společnou zodpovědnost za budování a kvalitu právního státu, v němž žijeme.
Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva
V roce 2022 byla zvolena Irka Síofra O’Leary předsedkyní Evropského soudu pro lidská práva. Poprvé se žena stala předsedkyní takto mocného soudu, navíc k tomu došlo ve velké shodě soudců a soudkyň, kteří si svou předsedkyni zvolili. Po její volbě propukla velká mediální i vnitrosoudní oslava hrdosti, že se podařilo najít tak skvělou ženu, aby udělala tento důležitý symbolický krok.
Zmíněnou hrdost pak pociťovali zejména naši soudní kolegové – muži. Připomnělo mi to nadšení českých feministů – Nálepky, Masaryka a dalších z pokroků ženské samostatnosti a reprezentace v době československé první republiky. To mne vede k důležité otázce, jak inspirovat české muže – právníky, aby byli šťastní a hrdí, když se jim podaří najít a podpořit skvělou ženu, která by jim mohla předsedat a vést je (ať už na českých vrcholných soudech nebo v profesních komorách).
Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
To, že se v ní nic dramatického nestalo. Solidně funguje a je snesitelně personálně i finančně zajištěna. Díky za každý takovýto rok!
Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě
Za událost v tuzemské justici v roce 2022 považuji realizaci výběru nových soudců podle nových pravidel stanovených vyhláškou č. 516/2021 Sb. na podkladě zákona č. 6/2002 Sb. Přes všechny komplikace byla výběrová řízení úspěšná v tom smyslu, že jejich prostřednictvím byli vybráni uchazeči na pozici soudců, kteří byli posléze do svých funkcí jmenováni. Zda, a případně jak, se výrazná změna koncepce výběru soudců projeví z hlediska jejich kvality teprve ukáže čas.
Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci
Rok 2022 byl událostmi v justici přímo nabitý. Nemyslím tím jen personální změny, zejména na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci a na trestním oddělení Krajského soudu v Brně, ale i diskuzi nad novelizací vyhlášky č. 516/2021 Sb., týkající se (zkráceně) výběru nových soudců a práci na přípravě celé řady dalších předpisů, rozhodnutí Ústavního soudu o věkové hranici 70 let pro výkon funkce soudce a v neposlední řadě i tolik diskutovanou milost prezidenta republiky, udělenou polským manželům, odsouzeným v souvislosti s kauzou „ayahuasca“. Za nejvýznamnější pro justici však považuji konkrétní jednání představitelů justice s členy vlády k řešení podhodnocených platů soudního personálu. V současné době totiž justice není konkurenceschopným zaměstnavatelem, což vede k odchodu kvalitních odborníků, jejichž práce je pro fungování justice naprosto nezbytná. Pozitivně vnímám ochotu ministra spravedlnosti a vlády tuto situaci řešit.
Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008
Za největší událost loňského roku bych označil hon na Sberbank, který skončil jejím krachem. Řada insolvenčních správců měla z historických důvodů ve Sberbank účty majetkové podstaty, byli totiž v minulosti klienty rakouské Volksbank. Spolu s uzavřením poboček a odejmutím licence ruské bance tak bylo potřeba vyřešit, komu bude garanční fond vyplácet prostředky na účtech majetkové podstaty. Hrozilo totiž, že budou vyplaceny přímo dlužníkům, což by správcům přidělalo vrásky.
Vše nakonec dopadlo v rámci možností dobře a zvítězil zdravý rozum. Přesto to pro dotčené insolvenční správce znamenalo několik týdnů práce, kdy zajišťovali nové účty v jiné bance a administrativně zpracovávali celou agendu.
Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem
I pro českou justici považuji za nejdůležitější událost roku 2022 bezprecedentní porušení mezinárodního práva, tím že Rusko vpadlo na Ukrajinu.
Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze
Vyzdvihl bych zejména zajištění prostředků pro spravedlivý růst platů justičního personálu. Závěrem roku se justičním představitelům podařilo za podpory ministra spravedlnosti vyjednat prostředky pro postupné zvyšování platů administrativních pracovníků, a to navzdory úsporám napříč státním rozpočtem. Vzhledem k současné ekonomické situaci i velkému rozdílů ve srovnání s jinými státními zaměstnanci, právě to považuji za nejdůležitější justiční událost končícího roku.
Rok 2022 byl také rokem prvních výběrových řízení na pozice justičních kandidátů a soudců dle pravidel stanovených novelou zákona o soudech a soudcích. Oceňuji množství dobré práce, kterou výběrové komise odvedly a vnímám tato výběrová řízení jako krok k otevřenější justici.
Eva Paseková
