Ústavní soud (ÚS) dnes částečně vyhověl stížnosti podnikatele Zdeňka Zemka staršího, o náhradě škody způsobené státu proto musí znovu rozhodovat Vrchní soud v Olomouci. Jde o údajnou škodu způsobenou solárním podvodem. Zemek v kauze uznal vinu a se státním zastupitelstvím si dohodl podmíněný trest, nesouhlasil ale s tím, že justice dohodu doplnila ještě o náhradu škody. Podle ÚS skutečně soudy chybovaly, nemohly o škodě rozhodnout za situace, kdy ji Zemek jasně neakceptoval.
„Očekáváme od obecných soudů, že vznik a výše škody bude skutečně revidována a v této věci proběhne řádné dokazování,“ uvedl Zemkův advokát Radek Salajka.
Podle Ústavního soudu je podstatou právního institutu dohody o vině a trestu dohodnutý kompromis mezi obviněným a státním zástupcem. Jeho obsahem je doznání obviněného, že spáchal skutek, který je mu dáván za vinu, výměnou za dohodnutý mírnější trest. Obsahem dohody je také rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Soudu je v řízení o schvalování dohody o vině a trestu přenechána role určité „pojistky“, že sjednaná dohoda je v souladu se zákonem, je správná a vyjadřuje pravou a skutečnou vůli obviněného, který ji sjednal s plnou znalostí všech důsledků s ní spojených.
Zemek sice souhlasil s popisem skutku v dohodě o vině a trestu, ale rozsah a způsob náhrady škody nebyl součástí předložené dohody. Také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová uznala a označila vznesené nároky na náhradu škody za sporné, s ohledem na výhrady ke způsobu stanovení škody jak stěžovatele, tak i všech poškozených. „Vzhledem k povaze institutu dohody o vině a trestu a navazujícího řízení o jejím schválení, které jsou spojeny se zásadním omezením práv obviněného, je nezbytné důsledně dbát na zachování korektního přístupu k hodnocení jím projevené vůle. Nelze přitom vůli obviněného tvrdit tam, kde ji sám explicitně popírá. Za této situace dle Ústavního soudu nebyl skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, jak předpokládá § 314r odst. 4 věta druhá za středníkem trestního řádu pro postup podle § 228 trestního řádu,“ uvedl nyní ústavní soud.
Ústavní soud dodal, že je-li soud připraven v řízení o schválení dohody o vině a trestu rozhodnout také o náhradě škody, nemůže tak učinit, aniž by i o této skutečnosti (jako o jednom z důsledků schválení dohody) obviněného náležitě poučil a dal mu možnost se k tomuto vyjádřit. S ohledem na uvedené proto Ústavní soud zrušil rozhodnutí vrchního soudu, aby zhojil vytknuté vady v jeho budoucím rozhodnutí.
Uzavřená dohoda mezi státním zastupitelstvím a obhajobou zahrnovala tři roky vězení s pětiletou podmínkou a zaplacení osmi milionů korun. Krajský soud při schvalování dohody připojil ještě povinnost uhradit státu 18,6 milionu korun, což později potvrdil vrchní soud. Právě spornou část výroku vrchního soudu zrušili ústavní soudci.
Podle obžaloby Zemek spáchal zvlášť závažný zločin podvodu. Jeho solární elektrárna VT-Sun na Chomutovsku získala licenci 31. prosince 2010, kdy nebyla plně dokončená. Na poslední chvíli si tak vydobyla nárok na vyšší výkupní cenu elektřiny. Od roku 2011 garantovaná výkupní cena klesla z 12.150 korun za megawatthodinu na 5500 korun za megawatthodinu.
Přijetím dohody o vině a trestu se Zemek přiznal k tomu, že se dopustil podvodu a pokusu o podvod, když podepsal nepravdivý předávací protokol dokazující dokončení elektrárny v prosinci 2010. Zemek před tím dlouhodobě vinu popíral.
(čtk, epa)
