Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský.
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil ve vyjádření pro Frekvenci 1 informace o možném jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace. „Jsou to spekulace. Z oficialit nás čeká ještě jmenování členů bankovní rady ČNB a vím, že pan prezident ještě přemýšlí o nominaci na jedno uvolněné místo na post ústavního soudce,“ řekl kancléř.
Baxa dnes ČTK potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. „Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy,“ napsal na twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS).
Josef Baxa přitom sám dlouhou dobu, ať již jako náměstek ministrů spravedlnosti či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS), měl mimořádný vliv na obsazování funkcí v justici. Z pozice úspěšného předsedy NSS byl jednu dobu považován za přirozeného Rychetského nástupce v čele ÚS a s prezidentem Zemanem neměl zpočátku problém. Dokonce se mluví o dohodě mezi Rychetským, Baxou a Zemanem, že během druhého předsednického mandátu Rychetský předčasně skončí a uvolní místo právě Baxovi.
Zlom nastal po jmenování Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu (NS). Baxa, který sám dostal opakovaně nabídku stát se předsedou NS, se aktivně spolupodílel na dobrovolném odchodu tehdejší předsedkyně NS Ivy Brožové a výběru Šámala. Do té doby výhradní vliv „justiční trojky“ (Pavel Rychetský, Josef Baxa, Pavel Zeman) na Zemana ohledně personálních věcí justice začal slábnout. Stojí také za připomenutí, že proti vůli Baxy prezident jmenoval předsedou NSS Karla Šimku. Baxa spolu s někdejší ministryní spravedlnosti a poradkyní prezidenta Marií Benešovou prosazovali Filipa Dienstbiera, erudovaného a odborně zdatného soudce NSS, prostého ovšem jakýchkoliv politických kontaktů.
Politici se podle Baxova vyjádření pro ČTK vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.
Podle informací České justice však úvaha o možném jmenování Rychetského nástupce doposud naráží právě na nepříliš vstřícnou reakci samotného Josefa Fialy. A myšlence nejsou nakloněni ani další lidé z justičního prostředí blízcí Hradu.
Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci „přežije“, a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc. Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. Kdyby před svým odchodem z funkce, například s odloženou platností od srpna 2023, jmenoval předsedou Josefa Fialu, využil by svou klíčovou personální pravomoc dvakrát. Fiala by pak mohl zůstat v čele soudu do prosince 2025, kdy mu vyprší soudcovský mandát, teprve pak by nového předsedu vybíral příští prezident vzešlý z lednových voleb. Podle odborníků na ústavní právo by případné Zemanovo rozhodnutí bylo problematické a zpochybnitelné.
Stále však není jasné, zda jde o spekulaci, anebo reálný plán. ÚS dění oficiálně nekomentuje. „Otázka jmenování předsedů vrcholných soudů spadá do pravomoci prezidenta, proto Ústavnímu soudu nepřísluší se k jeho postupu vyjadřovat či ho jakkoliv komentovat,“ uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Některé reakce ale naznačují, že jde přinejmenším o reálnou možnost. „Z jednoho důvodu jsem přeci rád, že vyšel najevo prezidentův záměr před skončením mandátu jmenovat ‚do zásoby‘ nového předsedu ÚS. Dodá to debatám prezidentských kandidátů význam a věcný obsah. Jinak na tom nic pěkného nevidím,“ napsal na twitteru ústavní soudce David Uhlíř. Prezident Zeman ani jeho kancelář se dosud k věci nevyjádřili. V neděli odpoledne bude mít prezident rozhovor s Radiožurnálem, přenášen bude živě z Lán. O jmenování nového předsedy Ústavního soudu nemá žádné informace ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), Hrad to s ním podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky nekonzultoval.
Je třeba také připomenout, že prezident republiky pouze navrhuje kandidáty na ústavní soudce, jeho návrhy schvaluje Senát. Ať již tedy bude po lednových volbách prezidentem kdokoliv, bude muset hledat takové osobnosti, kteří naleznou podporu u aktuální senátní většiny. Do procesu výběru a jmenování ústavních soudců tedy politici legitimně zasahují, čemuž pak odpovídá i debata o jednotlivých kandidátech.
Petr Dimun
