Někdejší předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) kritizoval na dnešní konferenci ke 30. výročí české ústavy zavedení přímé volby prezidenta. Považuje ho za selhání Senátu, který dal hlavě státu velkou legitimitu, ale nic jí přitom nevzal a nezpřesnil její pravomoci. Odborníky vyzval k tomu, aby se přičinili o zpřesnění ústavního postavení prezidenta.
Zavedení přímé volby podle Pitharta vyplynulo z trapných dlouhých hodin přímých přenosů z parlamentní volby prezidenta. Ty přitom zapříčinilo, že neexistoval zákon o styku Sněmovny a Senátu, jejich společné schůzi a hlasování. „Tehdy se zrodila zbrklá vůle neopakovat to. Byla to vůle zbrklá a měla jiné motivy – zahanbení, zklamání, pokání za zmarněné volby,“ uvedl.
Motivem podle něj naopak nebyla snaha předat pravomoc lidu. „Ten se mi zdál takový ozdobný, pokrytecký,“ řekl dnes Pithart. Připomněl svá slova z debat o novele ústavy, že silný mandát prezidenta je v kombinaci se slabými pravomocemi semtexem vloženým do základů ústavního zřízení.
Pithart již na konferenci před šesti lety označil uzákonění přímé volby prezidenta za největší chybu Senátu. Z hlavy státu tím podle něj ústava učinila neodvolatelného monarchu. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Dnes dodal, že Senát tehdy selhal a zcela neorganicky se vzdal role toho, kdo může prezidentovi ústavní žalobou „šlápnout na paty“.
Zavedení přímé volby v Česku mělo podle něj jiné důsledky než v Rakousku či na Slovensku, protože v ČR je silná tradice prezidentů, kteří ústavu překračovali, aniž se jim dostalo patřičné kritické odezvy. Odborníky vybídl, aby se do budoucna přičinili o zpřesnění ústavního postavení hlavy státu.
(čtk)
