Čím méně se bude do ústavy zasahovat, tím stabilnější a odolnější bude vůči politickým i populistickým tlakům. V projevu na slavnostním večeru k 30. výročí Ústavy ČR v Panteonu Národního muzea to ve čtvrtek řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Někdo by mohl pozvednout obočí nad tím, jak může být 5500 slov tvořících naši ústavu nevysychajícím zdrojem otázek, odpovědí, úvah, ba i sporů. Inu proto, že ústava není digitální navigace, ale spíš kompas, který určuje základní hodnoty a ukazuje správným směrem,“ řekl Rychetský, který dříve byl ministrem spravedlnosti či místopředsedou vlády pro legislativu.
Stejně jako předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) také on uvedl, že do ústavy přibyla ne příliš šťastně přímá volba prezidenta. „Přes to všechno zůstává základní zákon státu stabilním dokumentem, který prokázal své kvality,“ míní Rychetský.
Každý moderní stát se podle něj musí ústavně opírat o tři pilíře: demokracii, garanci lidských práv a hodnoty právního státu. „Tyto pilíře jsou v naší ústavě pevně ukotveny a jejich stabilita nebyla narušena ani občasnými tektonickými otřesy naší společnosti,“ poznamenal.
V tomto ohledu citoval druhý odstavec článku 9, který praví, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Účelem této takzvané klauzule věčnosti není podle Rychetského „zalití ústavy betonem, aby se nemohlo změnit ani písmeno“. Má ji za pojistku či záchrannou brzdu, která se aktivuje při naklánění státu směrem ke zpochybnění základních demokratických principů a vlády práva.
Rychetský není příznivcem častých ústavních změn. „Čím méně se bude do ústavy zasahovat, tím stabilnější a odolnější bude vůči politickým i populistickým tlakům,“ míní.
V uplynulých 30 letech byl svědkem povzdechů, co všechno v ústavě není napsané, že v ní chybí lhůty, výslovné povinnosti či rady, co dělat, když ji někdo nerespektuje nebo překrucuje. „Ono to tam všechno je. Stačí číst s mírným odstupem, s pochopením a hlavně se zdravým rozumem,“ řekl.
Pokud má někdo touhu ohýbat životní nebo právní realitu, ani podrobnější text mu v tom nezabrání, uvedl Rychetský. Musí mu v tom bránit instituce, které to mají v popisu práce, dodal.
Konstatoval také, že pokud se někomu zdá Ústavní soud při ochraně ústavních hodnot přehnaně kritický nebo aktivistický, pak nepochopil jeho poslání. „Ústavní soudy tu nejsou od toho, aby byly se všemi za dobře, ale aby chránily ústavnost a občany před veřejnou mocí,“ uvedl.
Ústava byla přijata 16. prosince 1992 tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy ČR a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.
(čtk)
