Čtvrtý senát Ústavního soudu (ÚS) opět rozhodl o vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka z projednávání stížností, které podali nespokojení komunální politici, dožadující se odškodnění za postup Ministerstva spravedlnosti (MSp), které ponechalo veřejně přístupný registr oznámení o majetku i poté, co tuto část zákona zrušil ÚS. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek se tak postavili vůli pléna ÚS, které v září dospělo k závěru, že soudce Šimíček podjatý není.
Jeden ze senátů ÚS se uchýlil k neobvyklé věci, když se postavil vůli celého pléna soudu. Stalo se tak v procesní věci, když rozhodoval o námitce podjatosti, kterou vznesli stěžovatelé v několika řízeních vůči soudci Vojtěchu Šimíčkovi. V databázi ÚS jsou aktuálně zveřejněna tři rozhodnutí čtvrtého senátu, kterými shledal podjatost soudce Šimíčka, ačkoliv již předtím plénum ÚS dospělo k opačnému závěru.
„Čtvrtý senát Ústavního soudu, který je příslušný k rozhodnutí podle § 10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu č. Org 1/22, dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro vyloučení soudce Vojtěcha Šimíčka z projednání a rozhodnutí věci. Informace poskytnutá na oficiálním jednání představitelů ministerstva se zástupci SMS o konzultaci věci se soudcem zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/17 a zveřejněná v zápise z tohoto jednání, je způsobilou vyvolat objektivně pochybnost o jeho podjatosti. Na tomto závěru nemůže nic změnit soudcův pocit, že se necítí být podjatým, ani jeho výhrady vůči zápisu z jednání. K tomu lze dodat, že podle úpravy institutu vyloučení soudců v § 36 a násl. zákona o Ústavním soudu nejde o to, zda se soudce ,cítí´ více či méně nebo se naopak částečně či vůbec ,necítí´ podjatým, nýbrž je podstatné, zda se zřetelem na jeho poměr ke konkrétní právní věci napadlé u Ústavního soudu, k účastníkům, vedlejším účastníkům nebo k jejich zástupcům lze (tj. objektivně) pochybovat o jeho nepodjatosti. Toto objektivní kritérium (stránka) nestrannosti soudce je relativizováno v usnesení Pl. ÚS 19/22, které přehlíží, že podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se pro vyloučení soudce nevyžaduje nedostatek nestrannosti, ale postačí pouhá (relevantní) pochybnost o jeho nepodjatosti. Čtvrtý senát připomíná, že při posuzování prohlášení účastníka řízení, že některého ze soudců odmítá, samostatně hodnotí skutkový i právní stav věci ke dni jeho rozhodování a jiné – byť i plenární – usnesení jej nijak nezavazuje,“ konstatuje se v odůvodnění usnesení senátu z 1. listopadu.
Je skutečností, že předseda senátu Josef Fiala již ve svém odlišném stanovisku k zářijovému plenárnímu nálezu naznačil, že se jím senát nemusí při rozhodování o dalších námitkách podjatosti vůči soudci Šimíčkovi řídit.
Ke všem třem listopadovým usnesením čtvrtého senátu uplatnil disent jeho třetí člen, soudce Jan Filip. Ten v odlišném stanovisku, v němž vyložil důvody svého nesouhlasu se závěrem kolegů o podjatosti soudce Šimíčka, vyslovil také podezření o „účelové eliminaci“ tohoto soudce.
„Tato kauza ukazuje, že bude potřeba upřesnit jak zákon o Ústavním soudu, tak jeho Rozvrh práce, neboť v případě tak závažných rozhodnutí s dopady pro budoucí rozhodování Ústavního soudu a právní jistotu není dostatečně zajištěno, aby se (jako již v minulosti) dva soudci nestali těmi, kdo bude formulovat právní názor celého Ústavního soudu, aniž by bylo možno ve věci mající širší dosah využít mechanismů k prosazení názoru jiného – skutečně většinového. Nyní však nejde o nahodilé případy, nýbrž o systémový problém, který narůstá. Proto by měl mít ze zákona předseda Ústavního soudu možnost nikoli určit jiné soudce, ale postoupit věc k rozhodnutí celému (plénu) Ústavního soudu, čímž se zajistí jednota hlasování, a nebude hrozit, že obecné soudy budou čekat na další senáty Ústavního soudu, zda již vydané rozhodnutí budou následovat či nikoli,“ uvedl v disentu soudce Filip.
Jak Česká justice informovala, plénum ÚS tento týden v úterý zvrátilo rozhodnutí čtvrtého senátu ve věci samé, tedy v otázce zda, byli zastupitelé postupem ministerstva poškozeni a mají potenciální nárok na odškodnění od státu za špatný úřední postup.
Podle informací České justice však čtvrtý senát již mezitím rozhodl o jiných stížnost v souladu se svým říjnovým nálezem.
Petr Dimun
