Nedostatky právní úpravy volby prezidenta České republiky podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě. V Evropě ale nyní převažuje přímý způsob volby hlavy státu. První kolo prezidentské volby se uskuteční již 13. ledna 2023.
Přímo se volí prezident ve 23 zemích Evropy, nepřímo je hlava státu volena v 11 zemích. Zbytek připadá na monarchie. Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta přímo obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku; v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů.
Česko se změnou způsobu volby prezidenta v roce 2013 přiřadila v Evropě například k Finsku, Moldavsku nebo Slovensku, které v nedávných letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.
Přímo jsou voleni v Evropě například francouzský či ruský prezident, kteří mají největší pravomoci z evropských prezidentů. V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident i v Portugalsku, Finsku, v Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku na Ukrajině a v téměř všech subjektech vzniklých na území bývalé Jugoslávie. Parlament či různé sbory volitelů naopak volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku, Řecku, Švýcarsku, Estonsku či Lotyšsku.
Délka mandátu prezidentů v Evropě se většinou pohybuje od čtyř do sedmi let. Systém v zemích, kde se volí prezident přímo, je většinou dvoukolový, kdy v druhém kole stačí kandidátovi ke zvolení prostá většina hlasů.
Nejdéle vládne Lukašenko
Nejdéle vládnoucím prezidentem v Evropě je hlava Běloruska Alexandr Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, tedy 28 a půl roku. Jeho spojenec, ruský prezident Vladimir Putin, je prezidentem s přestávkou již 18. rokem. Mandát by mu měl vypršet v roce 2024. Loni v lednu Putin, podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018. Putin, který letos v únoru rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 32 let v prezidentském křesle. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moc v letech 1927-1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682-1725 vládl 42 let.
Po smrti britské královny Alžběty II. letos v září se stala nejdéle vládnoucím žijícím panovníkem v Evropě dánská královna Margrethe II., která letos oslavila 50 let na trůnu.
Nejstarším prezidentem u moci je nyní jednaosmdesátiletý Michael D. Higgins, který je od roku 2011 prezidentem Irska. Nejmladším je francouzský prezident Emmanuel Macron (44), který získal první prezidentský mandát v roce 2017, kdy se stal nejmladším prezidentem v historii Francie.
(epa, čtk)
