Legislativní novinkou účinnou od 1. ledna 2023 má být i výrazně rozsáhlejší zveřejňování soudních rozhodnutí. Již nyní jsou mnohá rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu zájemcům k dispozici a nově přijímaná legislativa se týká okresních, krajských a vrchních soudů.
Účelem nové legislativy není zakotvení poskytování veřejnosti všech rozhodnutí, která okresní, krajské a vrchní soudy vydávají. To by podle ministerstva spravedlnosti nebylo ekonomické ani účelné. Zveřejňována mají být pouze taková rozhodnutí, jejichž typový obsah potenciál představit všem, kdo mají zájem či potřebu seznámit se blíže s rozhodovací činností tuzemských soudů. „Zejména aktuálním i eventuálním účastníkům řízení, jejich zástupcům, osobám v akademické sféře a dalším. Uvedené platí tím více, že jsou to právě okresní, krajské a vrchní soudy, které o nejběžnějších otázkách lidského života rozhodují nejčastěji,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Ministerstvo spravedlnosti je přesvědčeno, že navrhovaná právní úprava může veřejnosti reálně pomoci zejména v orientaci, jak a proč dotčené soudy rozhodly ve věcech, které se mohou zájemců samotných týkat. Následně si může podle resortu zájemce o obsah rozhodnutí dovodit, jak reálně mohou soudy jeho vlastní věc rozhodnout, pokud by se stala předmětem soudního řízení. „Pro úplnost dodáváme, že tento „obrázek“ zájemce o rozhodovací činnosti dotčených soudů bude vždy pouze orientačního charakteru, neboť každé soudní řízení je svými skutkovými a právními otázkami jiné a i zdánlivý detail může být pro právní posouzení věci soudem podstatný,“ dodává Řepka.
Proces pseudonymizace
Rozhodnutí, která mají být zveřejněna, mají před svým zveřejněním projít procesem tzv. pseudonymizace. Tedy takovou technickou či grafickou úpravou, která znemožní identifikovat konkrétní fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány veřejné moci z textu rozhodnutí.
Zveřejňována mají být soudní rozhodnutí ve věcech trestných činů přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství (§ 331 – 333 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění). U okresních soudů půjde o všechna rozhodnutí o uvedených skutkových podstatách. U krajských a vrchních soudů půjde o rozhodnutí o odvoláních, která budou zamítnuta nebo povedou ke (byť i jen částečné) změně rozhodnutí I. stupně; uvedené platí tehdy, pokud rozhodnutí I. stupně nebude (byť i jen částečně) zrušeno a vráceno k novému projednání soudu nižšího stupně.
Vyjmenované skutkové podstaty byly zvoleny na základě doporučení OECD v oblasti boje proti korupci veřejných činitelů. „Zveřejňování rozhodnutí o dalších trestných činech by vyžadovalo vyčlenění neúměrně vysokých finančních prostředků,“ vysvětluje mluvčí.
Zveřejňovány nemají být:
- všechny typy platebních rozkazů,
- rozhodnutí neobsahující v souladu s příslušnými procesními předpisy odůvodnění (s výjimkou trestních příkazů),
- rozsudky pro uznání,
- rozsudky pro zmeškání,
- rozhodnutí o schválení smíru,
- rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu,
- rozsudky, proti nimž se nelze odvolat nebo po jejichž vydání se účastníci vzdali práva na odvolání.
Důraz bude podle ministerstva kladen na zveřejňování zejména takových typů soudních rozhodnutí, u nichž je často protichůdná argumentace účastníků řízení standardní součástí soudního procesu. S tím následně souvisí i povinnost daného soudu vypořádat se s těmito argumentacemi v odůvodnění svého rozhodnutí a vyslovit tím závazné právní posouzení pro účastníky řízení a jejich zástupce.
S účinností od 1. 1. 2024 se pak počítá s rozšířením výčtu zveřejňovaných rozhodnutí o prvostupňová rozhodnutí krajských soudů v civilní agendě a o rozhodnutí o odvoláních proti civilním rozhodnutím, která budou zamítnuta nebo povedou ke (byť i jen částečné) změně rozhodnutí I. stupně. To bude platit tehdy, pokud rozhodnutí I. stupně nebude (byť i jen částečně) zrušeno a vráceno k novému projednání soudu nižšího stupně.
(epa)
