Nejvyšší správní soud (NSS) podle svého předsedy Karla Šimky v uplynulých 20 letech napomáhal tomu, aby se stát k jednotlivcům choval slušně. Držel veřejnou správu v mezích daných zákonem a nedopouštěl svévoli. „Netvrdím, že se nám daří vyřešit vše skvěle a bezchybně, to určitě ne, i my jsme jen lidé se svými chybami. Ale snažíme se a má to výsledky,“ řekl Šimka. Soud funguje v Brně od 1. ledna 2003, navazuje ovšem na delší tradici správního soudnictví.
Podle Šimky judikatura NSS přispěla například ke zmírnění praxe daňové správy při vydávání zajišťovacích příkazů. „Jsou to každodenní drobnosti – jako řidič se můžete vcelku spolehnout, že budete postižen jen za přestupek, který jste skutečně spáchal. Váš důchod bude spočítán pečlivě, a pokud v něm budou nejasnosti, správa sociálního zabezpečení to prověří. Totéž platí na druhé straně o daních. Pokud budete jako podnikatel podroben kontrolám všelijakých inspekcí, bude to v mezích jejich pravomocí,“ popsal Šimka.
Nelze podle něj ale čekat zázraky. Například ve stavebnictví a ochraně životního prostředí spory nikdy neustanou a budou „ostré jak břitva, i kdyby na správních úřadech a soudech působili samí géniové“. Důvodem je to, že v podobných sporech se střetávají zájmy, jež se navzájem vylučují: buď se někde něco postaví, nebo ne.
„Nejsme ti, kdo stanoví, jak vysoký má být důchod, jaké daně, co má být přestupkem a jaká za něj má být pokuta. Neurčujeme, co vše má podnikatel státu reportovat či kde se má stavět a kde naopak má zůstat chráněné území. O to se bojuje politicky a výsledek se napíše do zákona. Ale v mezích toho, co zákon stanoví, se staráme, aby byl vykládán pokud možno lidsky a rozumně a aby úřad měl pro své rozhodnutí přesvědčivé důvody,“ uvedl Šimka.
Složitá vůle ke společné akci
Soud bude podle něj v dalších letech čelit podobným výzvám jako celá západní společnost, která je komplexní, lidskoprávní a blahobytná. „Je to neuvěřitelně skvělé prostředí k důstojnému životu, ale složitě se v něm vytváří vůle ke společné akci. Takže vše jde strašně pomalu, ať už infrastrukturní stavby či třeba reformy vedoucí k finančně udržitelnému hospodaření státu. Správní soudnictví se toho všeho účastní, protože právě tyto spory, mezi jednotlivci a exekutivou, rozhoduje. Musíme hledat cesty, jak to dělat profesionálně a přesvědčivě, a přitom přiměřeně rychle,“ řekl předseda NSS.
Velkým problémem posledních let je přetížení správního soudnictví a jeho nejvyšší instance. Ovlivnilo i rychlost rozhodování. Situace by se podle Šimky po jednáních s ministerstvem spravedlnosti mohla zlepšit. „Dohodli jsme se na tříletém plánu posílení našeho soudu stálými soudci, stážujícími soudci i novými asistenty. Kolem roku 2025 by díky tomu měl NSS být schopen věci, které k němu přicházejí, rozhodovat během několika měsíců, a ne za rok až dva,“ řekl Šimka.
Změna k lepšímu se podle něj projevuje už nyní. Počet nedodělků začíná klesat. Z jarního a letního vrcholu zhruba 3400 neskončených řízení se soud s koncem roku dostal zhruba na 3000. Částečně pomohla novela soudního řádu správního, která rozšířila možnost odmítnout stížnost pro nepřijatelnost z azylové agendy i na jiné cizinecké záležitosti, přestupky a věci sociálního zabezpečení. O další novele ministerstvo uvažuje, soud se podílí na její přípravě.
Konference o roli NSS
Soud na konec května 2023 připravuje konferenci o roli NSS v českém veřejném právu i očekávaném budoucím vývoji. Připravuje se nové vydání publikace o soudcích, budově i smyslu soudu v uplynulých 20 letech. „Do dalšího výročí, pětadvacetin, mám ambici připravit ve spolupráci s našimi kolegy ze slovenského Nejvyššího správního soudu a předními historiky specializujícími se na novější a soudobé dějiny publikaci o historii českého správního soudnictví,“ uvedl Šimka.
Historie začíná v habsburském Předlitavsku a pokračuje přes první republiku, složité fungování za okupace až po odsun NSS do Bratislavy a jeho zánik po nástupu komunistů k moci. „Zmíněn by měl být i navazující všeobecný dohled prokuratury, jenž za socialismu správní soudnictví nahrazoval, jakož i tradice pojistného soudnictví, která přežila i za socialismu. Obnova ‚skutečného‘ správního soudnictví po roce 1989 a jeho prvních zhruba deset let v rozptýleném modelu bez vrcholné instance je už tak trochu na pomezí dějin a současnosti,“ uzavřel Šimka.
(čtk)
