Stížnost proti ČR Mariana Khalify odsouzeného za psychické týrání a sexuální násilí na manželce, odmítl Evropský soud pro lidská práva (ESLP) pro nepřípustnost. Policie našla v bytě obojky a provazy, ale Khalifa měl prohlídku bez svolení za nezákonnou a znalkyni za podjatou. ESLP neurčuje vinu nebo nevinu, uvedl Soud a stížnost odmítl. Marian Khalifa znovu narazil na českou soudkyni Kateřinu Šimáčkovou.
Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podal český občan Marian Khalifa narozený v roce 1959. Marian Khalifa žije v Praze. V roce 2011 ho Obvodní soud pro Prahu 8 odsoudil za týrání manželky paní JK ke dvěma letům podmíněně na tři roky. Marian Khalifa si u Soudu stěžoval na porušení Článku 6 – právo na spravedlivý proces. Je přesvědčen, že byl za domácí násilí odsouzen na základě nezákonné domovní prohlídky a podjatého posudku.
Policie našla v bytě kožené obojky a provaz
Trestní oznámení pro domácí násilí podala na Khalifu jeho manželka v roce 2010. Manželce mělo už v té době poskytovat poradenství sdružení pro oběti domácího násilí Bílý kruh bezpečí, uvádí Soud.
Dne 1. června 2010 policie muže obvinila z týrání osoby žijící pod jednou střechou za přitěžujících okolností. Tři dny nato byl vzat do vazby, čtvrtý den policie objednala znalecký posudek u psycholožky L. Č. „Ta byla požádána, aby posoudila důvěryhodnost JK a určila, zda se u ní projevují známky oběti týrání. Rovněž měla zjistit, zda lze jednání stěžovatele vůči JK označit za domácí násilí, a pokud ano, jakého druhu a s jakými potenciálními následky pro oběť,“ shrnuje ESLP.
„Dne 22. června 2010 provedla policie in situ prohlídku (zejména v bytě stěžovatelky a JK) bez soudního příkazu k domovní prohlídce, ale se souhlasem JK a v její přítomnosti. Přítomni byli také příslušní právníci stěžovatele i JK. Policie pořídila několik fotografií a zajistila kožená pouta, dva kožené obojky a cívku provazu,“ popisuje fakta případu ESLP.
Úplný rozsudek ESLP z 15. prosince 2022 je zde.
Zprávy: Atmosféra strachu, psychické týrání, sexuální násilí
Jak dále vyplývá z rozhodnutí ESLP, znalkyně dospěla k závěru, že manželka JK je věrohodná a nedošlo k manipulacím s jejími výpověďmi o vztahu s manželem, JK vykazovala akutní příznaky viktimizace. „Na základě výpovědi JK život manželů vykazoval známky domácího násilí, které by se dalo popsat jako psychické týrání kombinované se sexuálním násilím,“ cituje ESLP výsledek psychologického posudku.
V červnu 2011 uložil Obvodní soud pro Prahu 8 stěžovateli trest odnětí svobody na dva roky s odkladem na tři roky. Soud předložil rozsáhlé důkazy včetně svědectví mnoha lidí, dvou znaleckých posudků, a lékařských zpráv týkajících se JK a zprávy o prohlídce na místě činu.
Kromě toho bylo svědectví JK podloženo ještě zprávou Psychosociálního centra Acorus z roku 2006 a lékařskou zprávou, podle které JK „trpěla mentální bulimií v důsledku tíživé situace doma“ a zprávou dětské psycholožky, která vedla rozhovor s dcerou, jež měla popsat atmosféru strachu v rodině, a také prohlášením kolegů JK.
Stěžovatel: Sex se souhlasem, manželka maskérka, místo patří firmě
Stěžovatel Marian Khalifa se postupně odvolal proti všem rozhodnutím soudů v ČR kvůli domovní prohlídce bez souhlasu a kvůli údajné podjatosti znalkyně, která podle něho měla úzký profesionální vztah s právníkem JK, se kterým společně procovali pro Kruh bezpečí.
Závěry Obvodního soudu pro Prahu 8 potvrdil nejprve Městský soud v Praze: „Soud rovněž zdůraznil, že věrohodnost JK nakonec posoudil sám obvodní soud – nikoli znalec, který se k ní pouze vyjádřil. Ohledně prohlídky soud uvedl, že se nešlo o domovní prohlídku, jak ji definuje Trestní řád, ale byla provedena se souhlasem JK; její výsledky navíc nemohly změnit nebo ovlivnit stav dokazování v neprospěch stěžovatele, přičemž hlavním důkazem byla výpověď JK a znalecké posudky,“ cituje ESLP z rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Jako zjevně neopodstatněnou zamítl v listopadu 2012 stížnost muže Ústavní soud, který v závěrech nižších soudů neshledal žádné vady. Marian Khalifa ve stížnosti namítal, že prohlídka se uskutečnila bez povolení soudce, bez jeho vědomí i vědomí vlastníka objektu firmy ZILLY s.r.o. a že nejde o žádné místo činu. S manželkou podle jeho slov vykonávali sexuální praktiky koncesuálního rázu, manželka je filmová maskérka, takže se mohla upravit v jeho neprospěch a trestní řízení bylo zneužito v manželském sporu.
Úplné předmětné rozhodnutí o ústavní stížnost je zde.
Malý svět: Khalifa opět narazil na soudkyni Šimáčkovou
Stěžovatel není v české justici a u českého Ústavního soudu neznámá osoba. Na jeho majetek byl usnesením o úpadku v roce 2020 prohlášen konkurs a je s ním u Městského soudu v Praze vedeno insolvenční řízení. Jeho nemovitý majetek ocenil Městský soud v Praze na 107 milionů korun. V seznamu jsou dále například luxusní vozy. Tento majetek byl zajištěn, jak vyplývá z veřejného rejstříku.
Muž podal ústavní stížnost proti výroku Městského soudu v Praze a odvolání insolvenčního správce a jmenování jiného z května 2021. Tvrdil, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces respektive právo vlastnit majetek.
Marian Khalifa má rovněž zapsané vlastnictví ochranných známek na Běloveskou kyselku z pramene IDA či Běloveskou léčivou vodu IDA. Jak lze vyčíst z veřejných zdrojů, manželé Khalifovi s jedním společníkem koupili v roce 1996 Lázně Běloves, které uzavřeli. Lázně byly v majetku firmy Lázně Běloves, která zanikla a převzala je firma Bokufin, kde byl Khalifa uveden jako jediný majitel s počtem třinácti kusů akci v hodnotě jednoho milionu. Lázně mají být od roku 2021 znovu v majetku města Náchod, když je město odkoupilo, proti čemž dřívější majitel brojí dopisy.
Ještě v roce 1999 však vlastnil firmu, jejíž jednatelkou byla jeho manželka JK. Té nyní podle záznamů v rejstříku dluží sto tisíc korun na výživném.
Ústavní soud stížnost dne 21. června 2021 odmítl ve složení předseda Ludvík David, soudce David Uhlíř a soudkyně zpravodaj Kateřina Šimáčková.
Úplný text předmětného rozhodnutí o této ústavní stížnosti je zde.
O tom, jak je svět malý, svědčí fakt, že také v nynějším řízení u Evropského soudu pro lidská práva narazil stěžovatel Marian Khalifa na někdejší ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která rozhodovala o odmítnutí jeho stížnosti v insolvenčním řízení. Nyní o jeho stížnosti u ESLP proti rozsudku v trestní věci rozhodovala v rámci tříčlenného senátu složeného ze soudců Mārtiņš Mits, María Elósegui a Kateřina Šimáčková.
ESLP: Není úlohou Soudu určovat vinu nebo nevinu
Jak tedy rozhodoval ESLP v případu Mariana Khalify odsouzeného za týrání a domácí násilí? Ve svém rozhodování Evropský soud pro lidská zdůraznil, že zejména není jeho funkcí zabývat se chybami nebo právními vadami, kterých se údajně dopustil vnitrostátní soud, pokud nejsou v rozsahu, v němž mohly porušit práva a svobody chráněné Úmluvou. „Článek 6 sice zaručuje právo na spravedlivý proces, nestanoví však žádná pravidla pro přípustnost důkazů jako takových, což je především věcí úpravy vnitrostátního práva,“ uvedl ESLP s odkazem na případ Ćwik v. Polsku, 31454/13.
„Kromě toho není jeho úlohou určovat, zda mohou být určité druhy důkazů – například nezákonně získané důkazy – přípustné, nebo zda je stěžovatel vinen či nikoli. Otázkou, kterou je třeba zodpovědět, je, zda řízení jako celek, včetně způsobu získání důkazů, bylo spravedlivé. To zahrnuje zkoumání předmětné ,protiprávnosti´,“ uvedl ESLP s odkazem na případ Duško Ivanovski v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie č. 10718/05 .
Poté Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že co se týče domovní prohlídky, bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze, že její výsledek nemohl ovlivnit důkazy v neprospěch stěžovatele, důkladně odůvodněné. Jak bylo uvedeno výše, Soudu nepřísluší hodnotit důkazy nebo rozhodovat o tom, které ustanovení vnitrostátního práva měla být vnitrostátními orgány v daném případě použita,“ uvedl Soud s tím, že neshledal v rozhodnutí vnitrostátních soudů chybu, a proto není důvod se od nich odchýlit.
Stížnost je zjevně neopodstatněná a nepřípustná
Pokud jde o znalecký posudek, zopakoval ESLP, že jmenování znalců je důležité pro posouzení, zda byla dodržena zásada rovnosti zbraní. Soud již dříve rozhodl, že pouhá skutečnost, že znalci, jejichž zprávy byly použity v řízení, byli jmenováni jednou ze stran – obviněnými osobami nebo státními zástupci – nepostačuje k tomu, aby toto řízení bylo nespravedlivé. „I když tato skutečnost může vyvolat obavy z neutrality těchto znalců, tato obava, i když má určitý význam, není rozhodující. Rozhodující je postavení znalců v průběhu řízení, způsob výkonu funkce a způsob posouzení znaleckého posudku soudci,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Podle Soudu nebyl znalecký posudek hlavním hlediskem, na kterém postavily vnitrostátní soudy závěr o vině stěžovatele Mariana Khalify. Zjištění znalce představovala podle Soudu podpůrné důkazy, které potvrzovaly pravdomluvnost manželky JK. „Stěžovatel měl navíc možnost zpochybnit důvěryhodnost znalkyně prostřednictvím kontradiktorního řízení u vnitrostátních soudů. Mohl jí klást otázky přímo při jednání před okresním soudem a také vznést své pochybnosti o nestrannosti znalkyně u vyšších soudů,“ uvedl ESLP. S odkazem na Danilov v. Rusko, který poté konstatoval stížnost Mariana Khalify zjevně neopodstatněnou a prohlásil ji proto za nepřípustnou.
Irena Válová
