Německo neporušilo práva učitelky Ingeborg Godenau, když ji zařadilo na interní seznam osob nežádoucích ve školství. Učitelka nevyvrátila pochybnosti o loajalitě k Ústavě, když byla členkou nikoli zakázané, ale nepřátelské strany. Vaz jí zlomily výroky, že svobodný a demokratický řád už v Německu není a že bude bojovat za svobodu, aniž by použila slovo demokracie. Opatření proti ní byla v souladu se zákonem a odůvodněná, uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Stížnost proti Německu podala učitelka z Gilselbergu Ingeborg Godenau, narozená v roce 1954. Kvůli angažmá v pravicové politice byla úřady spolkové země Hesensko zařazena na seznam nežádoucích osob ve školství s odkazem na neloajalitu vůči Ústavě. Její žádost, aby byla ze seznamu vymazána, byla zamítnuta. V roce 2017 podala stížnost proti Německu u Evropského soudu pro lidská práva.
„Stížnost se týká zamítnutí žádosti stěžovatelky, aby její jméno a údaje o ní byly vymazány z interního seznamu učitelů, kteří jsou považováni za nevhodné pro opětovné jmenování na učitelské místo ve veřejných školách ve spolkové zemi Hesensko. Seznam byl vytvořen a veden hesenskými úřady. Stěžovatelka byla zařazena a ponechána na tomto seznamu kvůli prohlášením, která učinila, jakož i kvůli svému členství a politickým aktivitám jménem pravicových stran a organizací, s ohledem na které úřady rozhodly, že existují pochybnosti o její loajalitě vůči ústava. Stěžovatelka se dovolávala článků 10, 11 a 14 Úmluvy,“ shrnuje fakta případu Evropský soud pro liská práva.
Úplný text rozsudku Godenau v. Německo, který byl vyhlášen 29. listopadu 2022, je zde.
Učitelka, radní a členka strany Republikáni, veřejně řečnila
Ingeborg Godenau byla v letech 1993-2006 členkou německé politické strany Republikáni (Die Partei der Republikaner). „Strana je obecně považována za pravicovou a byla pod dohledem úřadů pro ochranu ústavy v různých německých spolkových zemích; nebyla však Spolkovým ústavním soudem prohlášena za protiústavní,“ uvádí ESLP v rozhodnutí s odkazem na dřívější stížnosti členů této strany u Evropského soudu pro lidská práva.
Učitelka byla také za stranu Občanská aliance Pro Schwalm-Eder zvolena do okresní rady. Funkci zastávala do roku 2008. Soudy prokázaly, že několik členů předsednictva předmětné Aliance „mělo vazby“ na extrémní pravici. „Kromě svého členství v těchto stranách a organizacích se stěžovatelka v průběhu let veřejně vyjadřovala na politických shromážděních a v přednáškách a rozhovorech,“ uvádí ESLP.
Ingeborg Godenau pracovala na nepravidelné úvazky jako učitelka na nižším stupni škol. Ve školním roce 2005/6 obdržela kladné hodnocení. Dopisem ze dne 30. března 2006 s ní ale příslušné orgány s okamžitou platností rozvázaly pracovní smlouvu s odkazem na pochybnosti o její loajalitě k Ústavě. Začátkem dubna 2006 rozeslalo hesenské ministerstvo kultury všem školským úřadům v Hesensku varování před její osobou. Požádalo o okamžité vyrozumění, pokud se Godenau bude ucházet o jiné místo.
Na seznamu nežádoucích osob, nepřátelských k Ústavě
První spor u pracovního soudu vyhrála. Důvody propuštění byly vymazány z jejího osobního spisu. Jenže e-mailem ze dne 30. května 2006 vyzvalo hesenské ministerstvo kultury školský úřad v Darmstadtu, aby prostřednictvím centralizovaného úřadu pro řízení pedagogického personálu zajistil, aby Ingeborg Godenau nebyla zařazena na žádný užší seznam potenciálních učitelů pro veřejné školy v Hesensku.
„Koncem roku 2008 rozhodlo hesenské ministerstvo kultury ve spolupráci s decentralizovanými hesenskými veřejnými školskými úřady o vytvoření seznamu obsahujícího informace o učitelích považovaných za nevhodné pro opětovné jmenování na učitelské místo ve škole. Seznam vedl centralizovaný úřad pro řízení pedagogického personálu v Hesensku a přístup byl omezen na deset jednotlivců pracujících v tomto úřadu a také na dva jednotlivce na každém z patnácti decentralizovaných hesenských veřejných školských úřadů v případě, že obdrželi žádost o zaměstnání,“ popisuje další vývoj v Německu ESLP.
V prosinci 2009 požádala Godenau o vyškrtnutí svého jména ze seznamu. Úřady to dopisem v roce 2010 zamítly. Následnou žalobu zamítl o rok později i správní soud v Darmstadtu kvůli jejímu působení ve straně, která „je nepřátelská vůči ústavě, i když nebyla prohlášena soudem za protiústavní“: „Toto členství a tyto aktivity v republikánské straně, u níž existovaly četné znaky, že se nezavázala chránit zejména důstojnost cizinců a žadatelů o azyl žijících v Německu, by mohly sloužit jako první náznak pochybností o stěžovatelčině loajalitě Ústavě,“ cituje rozsudek ESLP důvody německého správního soudu.
V Německu platí pro učitele stejná pravidla jako pro státní zaměstnance.
Svoboda a demokracie už v Německu neexistují, napsala
V roce 2006 Ingeborg Godenau ze strany vystoupila. Evropský soud pro lidská práva v rozsudku cituje dopis, který poslala: „V tomto dopise stěžovatelka projevila velmi kritický postoj k německému státu, což dokazují její prohlášení, že neexistuje riziko, že by tato strana ,zrušila svobodný demokratický ústavní pořádek, protože takový pořádek už dávno neexistuje´ a že ,vynaloží veškeré úsilí k obnovení svobodného pořádku´, přičemž záměrně vynechá slovo ,demokratický´.“ Správní soud však čekal, že Godenau se výslovně zaváže vůči svobodnému a demokratickému pořádku, stojí v rozsudku. Místo toho prohlásila, že s politikou končí. Její výroky jí nakonec zlomily vaz.
„Správní soud shledal, že žalovaný orgán jednal v mezích své úvahy, když dospěl k závěru, že existují vážné pochybnosti o loajalitě stěžovatelky k Ústavě a že není vhodná pro práci učitele na veřejné škole v Hesensku. Nelze totiž považovat za samozřejmé, že stěžovatelka bude vždy zachovávat svobodný demokratický ústavní pořádek nebo že základní hodnoty a principy Ústavy bude svým žákům věrohodně zprostředkovávat,“ cituje Evropský soud pro lidská práva německý správní soud.
Pochybnosti o loajalitě vyvolaly rovněž rozhovory pro časopisy, vystoupení na „shromážděních mládežnické organizace extrémní pravice“ i na shromáždění rusko-německých konzervativců, kde řekla, že „šedesát let po válce [se] stále skláníme před tím, co vítězové nařídili a přijali, polopravdy a lži o [našich] vlastních lidech“,“ uvádí ESLP další důvody rozhodnutí správního soudu v Německu. Godenau neprotestovala proti označení svého manžela za amerického neonacistu „dříve patřícího k významné extrémně pravicové organizaci ve Spojených státech amerických“.
Hrozí, že učitel bez kladného vztahu k Ústavě bude žáky navádět
V září 2011 požádala Godenau o možnost dovolání proti rozsudku správního soudu s tím, že rozsudek porušil její svobodu názoru podle článku 5 Ústavy a svobodu povolání podle článku 12 Ústavy. Argumentovala, že žádná škola v Německu by ji kvůli zařazení na seznam nepřijala. Politickou činnost a práci vždy striktně oddělovala a na její práci učitelky to nikdy nemělo negativní dopad, o čemž svědčí i kladné hodnotící zprávy.
Podle Godenau ani aktivity v Republikánech samy o sobě nestačí ke zpochybnění její loajality k ústavě. Ani činnost za Alianci Pro Schwalm-Eder Civic ji neučinily „nevhodnou“ pro práci učitelky. Politické názory ostatních členů této aliance jí nelze přičítat. Jako členka okresního zastupitelstva nikdy nepronesla žádná prohlášení, která by byla nepřátelská vůči ústavě, xenofobní nebo extremistická. Ani rusko-němečtí konzervativci, ani Slezská mládež Durynska nebyli považováni za nepřátelské vůči ústavě a nebyli proto státem sledovaní.
Odvolací správní soud v Hesensku v září 2012 zamítl její žádost jako neopodstatněnou, když shledal, že o správnosti rozsudku správního soudu nejsou vážné pochybnosti. „Učitelé musí svěřené děti věrohodně poučit o základních hodnotách Ústavy. Děti a dospívající ve veřejných školách by si měli uvědomit, že svoboda, demokracie a právní stát jsou hodnoty, které stojí za to dodržovat. Učitel, který nemá kladný vztah k základním hodnotám a principům Ústavy, nedokáže své žáky přesvědčit, že demokracii stojí za to bránit. Navíc hrozí, že takový učitel bude své žáky navádět proti základním hodnotám Ústavy. Žáci jsou zcela vydáni na milost a nemilost vlivu učitelů. Role, kterou sehrávají učitelé, je proto z hlediska veřejné politiky nesmírně důležitá,“ uvedl německý odvolací soud.
I když nejsou tyto strany protiústavní, jsou nepřátelské
Soud měl dále za to, že stěžovatelka není vhodná pro místo učitelky na veřejné škole v Hesensku a že opatření s cílem zabránit její opětovné jmenování do takové funkce bylo přiměřené s ohledem na dotčený veřejný zájem. Zařazení Godenau na seznam nebylo nepřiměřené sledovanému cíli a nebylo možné přijmout mírnější opatření se stejným účinkem, konstatoval německý soud.
Odvolací správní soud dále dodal, že Občanská aliance Pro Schwalm-Eder byla považována za nepřátelskou Ústavě a Godenau za Alianci dobrovolně kandidovala ve volbách do okresního zastupitelstva: „Jako taková se nemohla legitimně vyhnout tomu, aby byla ztotožňována s politickými cíli ostatních členů a kandidátů aliance. Soud rovněž zopakoval, že členství a činnost jménem stran a organizací, které jsou nepřátelské Ústavě, jako jsou ty, s nimiž se stěžovatelka dobrovolně a aktivně angažovala, jsou relevantním aspektem při posuzování pochybností ohledně loajality k Ústavě v souvislosti s potenciálním zaměstnáním dané osoby, i když příslušné strany nebo organizace nebyly prohlášeny Spolkovým ústavním soudem za protiústavní podle čl. 21 odst. 2 základního zákona,“ cituje ESLP z rozhodnutí německého soudu.
Navíc seznam byl podle německého odvolacího soudu pouze pro interní použití a informace v něm obsažené nebyly předány mimo příslušné orgány v Hesensku.
Vláda: V Barceloně byl v publiku muž se skoro hákovým křížem
Vláda ve svém vyjádření pro Evropský soud pro lidská správa uvedla, že stěžovatelka se v rozporu se svými výpověďmi pro vnitrostátní soudy i nadále zapojovala do politických aktivit pro extrémní pravici. Jako příklad uvedla vláda přednášku v Barceloně v roce 2015 s názvem „Inge Godenau: la democracia manipulada“. Během její řeči byla vystavena vlajka NPD a člen publika měl na sobě tričko s mírně upraveným hákovým křížem. … Vláda poukázala na to, že prosté vyhledání jména stěžovatele na internetu vyvolalo velké množství online příspěvků, dopisů a projevů vyjadřujících extremistické názory, z nichž některé by mohly vést k trestní odpovědnosti.
Příspěvky pokrývaly témata, jako je neuznání polských státních hranic, kritiku prezentace historických událostí ve školních učebnicích a obvinění, že tisk lže. Vláda předložila soudu příklady stěžovatelových prohlášení, včetně následujících:
„Byla bych lhostejná, kdybych svůj příspěvek ukončila, aniž bych se zmínila o ‚brutálním režimu‘, který údajně zavraždil miliony Židů a byl zodpovědný za další miliony mrtvých během druhé světové války. Výzkumníci v žádném případě nesdílejí jednotný názor, pokud jde o první z nich, a pokud jde o druhé, je dnes běžně přijímáno, že Německo neplánovalo, ani nechtělo jít do války. …“ Vláda poté zopakovala již známá stanoviska německých soudů.
V reakci na stanovisko vlády Godenau uvedla, že se v roce 2015 zúčastnila konference v Barceloně, ale zpochybnila, že ji organizovala. O obrázku z této konference na internetu nevěděla.
ESLP: Zapsání na seznam nežádoucích je předepsané zákonem
Zařazení a ponechání jména stěžovatelky na seznamu bylo založeno na § 34 odst. 1 hesenského zákona o ochraně údajů ve spojení s § 107d a 107g hesenského zákona o státních úřednících a sloužilo k informování o budoucích rozhodnutích příslušného hesenského veřejného školského úřadu, pokud by se stěžovatelka ucházela o zaměstnání na veřejné škole v Hesensku, konstatoval v úvodu svého rozhodování Evropský soud pro lidská práva.
„Berouc na vědomí, že vhodnost uchazeče o zaměstnání znamenala povinnost loajality k Ústavě a že jméno stěžovatelky bylo na seznamu kvůli pochybnostem a že byla o zařazení na seznam informována, Soud má za to, že napadené opatření bylo předepsáno zákonem,“ uvedl poté Evropský soud pro lidská práva.
Podle rozsudku Soud již v dřívějších případech uznal, že povinnost loajality k Ústavě uložená státním zaměstnancům podle německého práva je výrazem „demokracie schopné se bránit“ a že omezení svobody projevu učitelů vycházející z této povinnosti loajality sleduje legitimní cíle podle článku 10 odst. 2 Úmluvy, zejména předcházení nepořádku a ochranu práv druhých, uvedl Soud s odkazem na svůj rozsudek Vogt v. Německo.
Soud: Byla dobrá učitelka, ale vynechala slovo demokracie
Už v předešlých případech se Soud zaměřil na roli učitelů, kteří jsou pro své žáky symbolem autority v oboru vzdělání a zopakoval, že konkrétní povinnosti a odpovědnost, které jim přísluší, se do určité míry vztahují i na jejich mimoškolní činnost. „V této souvislosti Soud zdůrazňuje, že z hlediska veřejné politiky je nesmírně důležité vyučovat a vzdělávat děti důvěryhodným způsobem o svobodě, demokracii, lidských právech a právním státu,“ stojí doslova v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
„Soud nevidí důvod odchýlit se od tohoto přístupu,“ dodal k tomu ESLP.
Podle Evropského soudu pro lidská práva je nesporné, že práce Ingeborg Godenau jako učitelky byla zcela uspokojivá a nic nenasvědčovalo tomu, že by se snažila využít svého postavení, aby indoktrinovala nebo nepatřičně ovlivňovala žáky během vyučování.
V projednávaném případě se však vnitrostátní orgány při zkoumání její loajality nespoléhaly jen na aktivní členství stěžovatelky ve straně Republikánů v letech 1993 – 2006 a na skutečnost, že zasedala v okresní radě a kandidovala v několika volbách za tuto stranu. Opíraly se především o výroky stěžovatelky, a tak dospěly k závěru o pochybnostech o loajalitě k Ústavě. V úvahu vzaly důvody pro odchod od Republikánů, tedy že nesdílí obavy vyjádřené vedením strany o spolupráci s členy NPD, kteří byli součástí Občanské aliance Pro-Schwalm Eder, a její prohlášení že nehrozí, že by tato aliance „zrušila svobodný demokratický ústavní pořádek, protože takový řád dávno zanikl“ a že „vyvine veškeré úsilí k obnovení svobodného pořádku“, záměrně vynechává slovo „demokratický“.
Soud je proto uspokojen s tím, že tuzemské soudy založily svůj závěr o existenci pochybností o loajalitě stěžovatele k Ústavě na dobře odůvodněném posouzení relevantních skutečností, uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Soud: Nebyla propuštěna, jen zařazena na seznam
Co se týče povahy opatření německých úřadů, ESLP uvedl: V projednávané věci se naproti tomu nejedná o propuštění žalobkyně, ale o její zařazení a ponechání na interním seznamu učitelů považovaných za nevhodné pro budoucí opětovné jmenování na učitelské místo. Přístup k tomuto seznamu měl velmi omezený počet veřejných činitelů v Hesensku a nelze říci, že by její zařazení a ponechání na něm, které nebylo veřejnosti známé nebo viditelné, mělo závažný negativní dopad na její pověst. Kromě toho bylo podle Soudu přezkoumatelné.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Soud k závěru, že vnitrostátní orgány uvedly relevantní a dostatečné důvody a nepřekročily svůj prostor pro uvážení. Zásah do svobody projevu stěžovatele byl proto přiměřený sledovaným legitimním cílům, a byl tedy „nezbytný v demokratické společnosti“.
V souladu s tím nedošlo k porušení článku 10 Úmluvy, uzavřel Evropský soud pro lidská práva s tím, že porušení dalších článků Úmluvy už proto není třeba zkoumat.
Irena Válová
