Probační a mediační služba (PMS) hledá nového dodavatele elektronických náramků pro domácí vězně. Zájemci o veřejnou zakázku na dodání monitorovacího systému se mohou hlásit a předkládat své nabídky do 20. března. Uvedl to mluvčí PMS Martin Bačkovský. Z informací zveřejněných na webu vyplývá, že předpokládaná hodnota zakázky je 134,6 milionu korun bez DPH. Elektronický monitorovací systém dodávala a provozovala od září 2018 izraelská společnost SuperCom, a to právě prostřednictvím PMS. Probační služba s firmou ukončila spolupráci loni v listopadu, kdy uvedla, že SuperCom neplnila řádně a včas své povinnosti. Firma to odmítá.
Probační služba od nových náramků vyžaduje, aby dokázaly kontrolovat jednak povinnost setrvat v obydlí a jednak povinnost respektovat takzvané zakázané a přikázané zóny. Předpokládá, že smlouvu s novým dodavatelem uzavře ve druhém až čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Maximální dílčí nabídkové ceny stanovila na 71 milionů korun včetně DPH za dodávku náramků a 50 milionů korun včetně DPH za podporu provozu celého systému. K prokázání dostatečné technické kvalifikace musejí zájemci doložit, že už realizovali aspoň jednu veřejnou zakázku, která se týkala dodání obdobného zařízení pro kontrolu výkonu soudních rozhodnutí, a jednu, která zahrnovala provoz helpdesku pro významný informační systém.
Probační služba od nových náramků vyžaduje, aby dokázaly kontrolovat jednak povinnost setrvat v obydlí a jednak povinnost respektovat takzvané zakázané a přikázané zóny.
Elektronické náramky hlídaly domácí vězně i některé obviněné, u kterých nahradily vazbu. Celkem je nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206. Týkalo se to například pachatelů maření výkonu úředního rozhodnutí, pachatelů krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatičů alimentů. Zařízení ale monitorovala i výtržníky nebo podvodníky. Pokud domácí vězeň porušil podmínky stanovené soudem a nezdržoval se na určeném místě, monitorovací systém dokázal zjistit, kde se nachází, a zachytit trasu jeho pohybu. V případě nedodržení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozornilo zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku v sídle ministerstva spravedlnosti.
Podle PMS ale předchozí dodavatel opakovaně ohrozil funkcionalitu zařízení, protože nedodržoval smlouvu. Po rozchodu se SuperCom se probační služba vrátila k namátkovým kontrolám prováděným probačními úředníky. Vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že výběr nového dodavatele náramků zajistí. Ministerstvo spravedlnosti původně předpokládalo, že PMS uzavře smlouvu na dodání a sedmiletý servis zařízení do konce letošního roku, přičemž samotný monitoring měl začít fungovat ve druhém pololetí roku 2023.
Elektronický monitoring využívá většina vyspělých evropských států. Nejvíce na něj spoléhá Anglie s Walesem, kde náramky fungují od roku 1999 a ročně hlídají kolem 54.000 lidí. Ve Francii je to zhruba 29.000 lidí, v Polsku přes 5000. Na Slovensku, v Rakousku či Estonsku se počty monitorovaných ročně pohybují v řádu stovek.
V Česku zavedl možnost alternativního trestu domácího vězení nový trestní zákoník od ledna 2010. Výhodou je mimo jiné to, že pachatel – který se musí ve stanovený čas zdržovat doma – může přes den chodit do práce a nezpřetrhá vazby s rodinou. Soudy ale tento trest příliš neukládají, přičemž situace se nezměnila ani po zprovoznění monitorovacích náramků. Soudcovská unie míní, že systém potřebuje novou koncepci: o monitoring by se podle ní neměla starat PMS, ale Vězeňská služba nebo soudy.
Vybrat předchozího dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně.
(čtk, epa)
